Zimou oslabenou zvěř přikrmují tunami ovsa (Valašský deník)

Do krmelců v honitbách na Valašsku roznesou myslivci 630 tun ovsa.
Valašsko – S pravidelným přikrmováním zvěře v lesích začali myslivci už na podzim. V lednu se situace láme, zvířata začínají slábnout. Problémy mají s letošní nebývalou nadílkou sněhu. Myslivec Roman Malík vyráží v tomto období do lesa nad Valašským Meziříčím dvakrát týdně, aby v dřevěném krmelci doplnil seno, kaštany, žaludy, krmnou směs, sůl a otýpky sušených letorostů zvaných letniny. „Pravidelně sem chodí šest až sedm kusů srnčí zvěře, v zimě i více,“ říká člen Mysliveckého spolku Veselá-Hrachovec.
Také jeho zásluhou je zvěř v této oblasti v dobré kondici, od začátku zimy nenašel jediný padlý kus. Část krmiva zajišťuje sám, krmnou směs myslivci míchají na společné podzimní brigádě. „Každý rok jí spotřebujeme šedesát metráků. S ostatním krmivem ji roznášíme do dvaceti zařízení se slaniskem, rozprostřených v honitbě o výměře asi šest set hektarů. Povinnost přikrmovat zvěř má každý člen spolku,“ doplňuje myslivecký hospodář Pavel Halašta.
Předseda okresního mysliveckého spolku Michal Zubíček připomněl, že zvěř musí být nachystaná už od podzimu. „Ve většině honiteb přikrmujeme od konce září, října, v listopadu dáváme jadrné krmivo, obiloviny, aby zvěř nabrala co nejvíce tuku. Z jeho zásob žije, když přejde leden. To jede organismus na úsporný režim a zvířata žerou seno, řepu a letninu,“ vysvětlil.
Seno chystají myslivci v květnu a červnu, druhou trávu v červenci a dál v srpnu obiloviny. Musí mít padesát až sto metráků ovsa skladem na jednu honitbu. Záleží na její velikosti.

NA VALAŠSKU JE DEVADESÁT HONITEB

V okrese Vsetín je více než devadesát honiteb. To znamená spotřebu celkem šest set třicet tun obilovin. K tomu je třeba dávat seno, řepu, kukuřici a další krmivo. Krmelce zakládají myslivci až do dubna. Problémem letošní zimy je také vysoká sněhová pokrývka. „V půlmetrových závějích je srnčí úplně zapadlé. Projíždíme proto lesní cesty traktory a děláme koleje, aby se mohla zvěř pohybovat aspoň takto. Jinak by zhynula. Je to pro ni kruté. Naposledy si to pamatuju v roce 2005,“ připomněl Zubíček a dodal, že úhyny zatím nejsou schopni nalézt.
Objeví se, až sleze sníh.

ZVÍŘATA POTŘEBUJÍ PŘEDEVŠÍM KLID

Pro zvířata je v tomto období důležitý klid. „Chtěl bych požádat všechny, kteří se pohybují po lese, aby nevstupovali do lesních porostů a chodili jen po cestách. A v žádném případě nepouštěli psy. Zvěř nemá šanci. Pes ji sice nechytí, ale prožene. Zvířata pak dostanou zápal plic a uhynou. Je dobré se v tomto extrémním čase chovat v lese rozumně,“ uzavřel předseda Michal Zubíček.

Josef Beneš, Martin Mrlina