Pětina divokých prasat je pozitivní (Zemědělec)

Státní veterinární správa (SVS) provedla v poslední čtvrtině loňského roku plošný monitoring na výskyt pseudovztekliny neboli Aujeszkyho choroby v populaci prasat divokých. V jeho rámci byla zjišťována přítomnost protilátek ve vzorcích krve odebrané od všech divokých prasat ulovených na území České republiky v tomto období. V celé zemi bylo při tomto testování vyšetřeno celkem přes 82 tisíc divokých prasat. Protilátky proti viru této choroby byly zjištěny u 21,4 procenta vzorků. Přítomnost protilátek znamená, že se zvíře s chorobou setkalo. Informoval o tom tiskový mluvčí SVS Petr Vorlíček.

Důvodem testování byla potřeba aktualizace výsledků monitoringu Aujeszkyho choroby uskutečněného v letech 2011 až 2013 a rovněž redukce přemnožené populace prasat divokých podpořená výplatou zástřelného, uvedl mluvčí.
Procento prasat, která byla v jednotlivých krajích pozitivní na přítomnost protilátek proti Aujeszkyho chorobě, se pohybovalo v rozmezí od 16,3 do 28,8 procenta, pokud nebereme za relevantní výsledky z území hlavního města Prahy. Průměrná hodnota výskytu pozitivních prasat v celé republice činí 21,4 procenta.
Nejvyšší podíly pozitivních prasat byly zjištěny v Olomouckém, Zlínském a Jihomoravském kraji. Na území Čech vykazují nadprůměrnou hodnotu procenta pozitivních okresy Chomutov, Most, Hradec Králové, Jičín, Písek a České Budějovice.
"Z výsledků monitoringu vyplývá, že zhruba u jedné pětiny divokých prasat na celém území České republiky se vyskytují protilátky proti viru Aujeszkyho choroby. Přítomnost protilátek potvrzuje výskyt viru v populaci divokých prasat a skutečnost, že část této populace se s tímto virem v průběhu svého života setkala. Přítomnost protilátek neznamená, že všechna sérologicky pozitivní prasata jsou aktivními vylučovateli viru," uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád a dodal: "Přesto však u těchto zvířat stále existuje možnost vylučování původce do vnějšího prostředí, a to zejména při působení stresu či jiných faktorů ovlivňujících imunitní systém. Je tedy nadále aktuální věnovat pozornost prevenci infekce domácích zvířat"
Vyšetření u prasat ulovených v letech 2011 až 2013 přineslo pozitivní výsledek ve 33 procentech. Na základě porovnání loňského monitoringu s výsledky předchozího šetření v letech 2011 až 2013 je tedy možné podle Vorlíčka sledovat mírně klesající trend procenta pozitivních, který koreluje i s hodnotou zjištěnou při monitoringu v roce 2004, kdy to bylo 47,6 procenta.

Vakcinace a prevence
Aujeszkyho choroba je infekční onemocnění, postihující široké spektrum hospodářských i volně žijících zvířat. Přirozeným hostitelem viru této choroby a jediným druhem, který přežívá infekci, je prase. Virem Aujeszkyho choroby se mohou nakazit téměř všechny druhy savců kromě člověka a primátů. Koně a ptáci jsou infikováni vzácně. Primárním hostitelem a současně rezervoárem viru jsou prasata, u nichž se nákaza projevuje především dýchacími příznaky s nejzávažnějším průběhem u selat. Ostatní druhy zvířat vykazují obvykle nervové příznaky doprovázené silným svedením. Onemocnění u všech druhů, kromě prasat, končí vždy úhynem.
Léčení Aujeszkyho choroby se neprovádí. Vakcinace je jedinou možností ochrany proti této nákaze a byla úspěšně použita při eradikaci této nákazy v chovech prasat Ozdravovací program byl ukončen v roce 1987 a od roku 1988 je Česká republika, podle kritérií Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE) považována za zemi prostou Aujeszkyho choroby. Při vstupu ČR do Evropské unie tento status v roce 2004 potvrdila i Evropská komise přiznáním dodatečných garancí a statusu země úředně prosté Aujeszkyho choroby v chovech prasat. V souvislosti s přiznaným statusem byla vakcinace zakázána, zákaz vakcinace se týká však pouze prasat. Možnost preventivní vakcinace je často diskutována souvislosti s výskytem ojedinělých případů onemocnění loveckých psů. V současné době však na trhu Evropské unie není dostupná vakcína pro vakcinaci psů. Použití inaktivované vakcíny určené pro prasata u psů může způsobovat závažnou postvakcinační reakci vedoucí až k úhynu, a proto ho nelze doporučit
Pro chovy domácích prasat spočívá prevence zavlečení nákazy v dodržování zásad biologické bezpečnosti. Prevence onemocnění loveckých psů znamená hlavně omezit kontakt psů s divokými prasaty a nekrmit psy syrovým masem či vnitřnostmi z divočáka. Tepelné ošetření masa určeného ke krmení psů je rozhodující, virus je totiž poměrně citlivý na vyšší teploty. Naopak v chlazeném a mraženém mase zůstává virus aktivní až několik měsíců. Proto ani krmeni psů dlouhodobě zmraženým masem či vnitřnostmi z divočáka není bezpečné bez tepelné úpravy.