Přihlásit

Šumavští obyvatelé (5plus2)

  • Kategorie: Zpravy z oboru myslivost

Rys, vlk, tetřev, sokol a nově také třeba jeřáb popelavý. Do národního parku se vracejí zvířata, která v minulosti člověk vyhubil.

Šumava není jen rájem turistů a lyžařů, ale také divoké zvěře. Národní park osídlují rysi, jeleni i vlci. Toto krásné území je také domovem vzácného ptactva – od tetřeva a jeřába až po sokola stěhovavého. I přes problémy s kůrovcem a dohady politiků zůstává Šumava panenskou krajinou. Jednou z hlavních zvířecích postav Šumavy je rys. Kočkovitá šelma, která se u nás v minulosti hojně vyskytovala, ale lidé ji téměř vyhubili. Poslední populace rysů vymřela v Čechách v první polovině 19. století.
V roce 1982 byl vypuštěn pár rysů u Stožce, v následujících letech vypustili dalších 17 jedinců a na Šumavě se jim dařilo. Svého vrcholu dosáhla rysí populace koncem 90. let, kdy žilo v národním parku na 150 kočkovitých šelem. Momentálně je tam okolo 70 rysů. Zajímavostí je, že na Šumavě se rysi dožívají oproti průměru vyššího věku. „Jejich počet se nedaří zvyšovat, ale kapacita Šumavy už je naplněna. Jakmile se dostanou za hranice CHKO, většinou umírají,“ poznamenal mluvčí národního parku Jan Dvořák.
Počty rysů klesají ze dvou důvodů. Tím prvním je pytláctví – ročně skončí v rukou pytláků až dvacet rysů, což znemožňuje, aby se populace na Šumavě ustálila a byla životaschopná. Druhým důvodem jsou dopravní nehody. „Každý rok zaznamenáme srážky aut s rysy. Minulý rok byla sražena samice po vrhu, uhynula, a tím pádem určitě uhynula i její mláďata,“ uvedl Dvořák.
Do volné přírody na Šumavě se vrátil i vlk obecný, naše největší psovitá šelma. Na českém území byl vlk běžným zvířetem až do konce 17. století, pak začali být pronásledováni a loveni. Poslední jedinci byli na Šumavě zastřeleni v roce 1894. Před lety však zachytily fotopasti novou vlčí smečku obývající šumavské planiny. Tyto psovité šelmy jsou v přírodě potřebné. Pomáhají redukovat stav zvířat, jako jsou divoká prasata nebo v posledních letech přemnožení jeleni, kteří ničí výsadbu nových stromů. V letošním roce se ještě nepodařilo vlka vyfotit, ale o jejich přítomnosti existují důkazy v podobě napadených stád ovcí nebo roztrhaných těl parožnatců.
Správa národního parku Šumava se snaží v posledních letech redukovat počet přemnožených jelenů, má za úkol vystřílet tisíc kusů za rok. „Tolik jelenů jsme mohli střílet i proto, že na Šumavě chyběl velký predátor, a museli jsme korigovat stav býložravců, aby byl ekosystém co nejvyváženější. Od loňska ale víme, že vlka tu máme. A musíme měnit i strategii lovu jelena, protože ten je teď ostražitější a loví se hůře,“ říká Dvořák.
Devadesát procent populace tetřeva hlušce v Česku žije na Šumavě. Ohroženého druhu je tam přibližně 500 kusů. Za poslední roky se počet ptáků nenavýšil, ale ani neklesl. Velký nárůst však zažívá sokol stěhovavý, který dokáže vyvinout rychlost přes 300 kilometrů za hodinu. Také on byl v minulosti na Šumavě vyhuben používáním chemických hnojiv a přípravků na hubení škůdců. Letošní rok na Šumavě byl pro sokola velice úspěšný. Podle Dvořáka je v záznamech osm hnízdících párů sokola stěhovavého, které vyvedly sedmnáct mláďat. Oproti loňskému roku je to zhruba o sedm víc.
I když sokoli zahnízdí a snesou vajíčka, tak odchov ještě nemusí být úspěšný, protože ho může ovlivnit řada nepříznivých faktorů – počasí, predátoři nebo rušení při hnízdění. Právě nedostatek klidu se podle Dvořáka letos projevil na Stožecké skále, kde hnízdiště zůstalo prázdné. „Dlouhodobě tam hnízdili sokoli, a bohužel odtud v letošním roce zmizeli. I když jsme v době hnízdění a vyvádění mláďat na Stožeckou skálu omezovali vstup, lidé ho nedodržovali a nebylo v našich silách dennodenně místo strážit a odhánět návštěvníky,“ popsal Dvořák.
Za velký úspěch považuje uhnízdění nového druhu, jímž je jeřáb popelavý. Jedná se o 120 centimetrů vysokého ptáka s rozpětím křídel až dva a půl metru. Zatímco ještě před několika lety bylo podle Dvořáka v celém parku jen jedno hnízdiště v centrální části Šumavy, letos ornitologové objevili už čtyři hnízdiště.

Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.