Afričtí sloni se evolučně přizpůsobují pytlákům. Našli si způsob, jak se stát nelovitelnými (ct24.cz)

Jedna z nejdůležitějších příčin adaptace je obrana před predátory. Nyní vědci popsali, že také sloni se začali evolučně přizpůsobovat svému největšímu predátorovi – člověku.

Celá řada zvířat se adaptuje ve snaze přežít útoky svých hlavních predátorů. V posledních staletích se ale situace výrazně změnila: hlavním predátorem velkého množství zvířat se stal člověk.

Platí to například u slonů, kteří jsou zabíjeni především pro kly, ze kterých pytláci získávají slonovinu. Metody moderních pytláků jsou založené na automatických zbraních, používání vrtulníků a dalších moderních přístrojů. Sloni nemají šanci, jak se něčemu takovému bránit, jejich silná kůže je před střelnými zbraněmi neochrání.

Slonovina se využívá zejména v Číně, ale také v mnoha dalších převážně asijských zemích – nejen jako materiál na šperky a ozdoby, ale také jako „léčivo“. Má podle mýtů účinky povzbuzující sílu, životní energii i sexuální úspěšnost a plodnost. Pro žádný z těchto předpokladů neexistuje jediný vědecký důkaz, ale přesto se kly v asijské medicíně používají.

Čína sice už před rokem dovoz slonoviny zakázala, přesto tam s ní funguje živý černý trh. Podle článku v americkém magazínu National Geographic si přesto sloni našli cestu, jak se před pytláky ochránit. V Mosambiku totiž přibývá slonů, kteří nemají kly – ne proto, že by jim je někdo uřezal, ale prostě proto, že jim vůbec nenarostly.

Takoví sloni existovali vždy, mezi samicemi jich v Mosambiku v minulosti byly přibližně dvě až čtyři procenta, v současné době jich je ale už téměř třetina. Podle expertky na slony Joyce Pooleové jde přinejmenším v oblasti Gorongosy, kterou zkoumala, opravdu o adaptaci – pytláci totiž slony bez klů neloví, nemají k tomu důvod.

Díky tomu mají samice bez klů častěji mláďata, jimž mohou předávat své geny, které mají nižší pravděpodobnost pro růst klů. V oblasti Gorongosa žije v současné době kolem dvou stovek slonic – z nich už nemá kly asi 51 procent, rodí se bez nich 32 procent samic.

Mosambik v tom není izolovaný, podobné změny znají experti na slony také z dalších částí kontinentu. Například v národním parku Addo v Jihoafrické republice je už bez klů dokonce asi 98 procent samic.

„Převaha samic bez klů v Addu je opravdu pozoruhodná,“ řekl pro National Geographic ekolog Ryan Long z University of Idaho. „Ukazuje se, že vysoká míra pytláctví mění populaci slonů i jinak než pouhým snížením jejich počtu.“

V Keni zase v roce 2015 vědci prozkoumali velikost samčích klů. Ukázalo se, že u samců narozených po roce 1995 jsou o 21 procent menší než u samců narozených v 60. letech.

 Co bude dál?

Sloni kly využívají pro spoustu účelů – ryjí s nimi v zemi, když hledají vodu, odlupují kůru stromů a podobně. Problém je, že když se kly zmenší nebo úplně zmizí u dostatečného množství zvířat, budou sloni jinak vypadat, ale také se budou jinak chovat.

Podle biologů je pravděpodobné, že sloni budou muset více migrovat, aby si našli dostatek potravy, a jejich chování se může proměnit i dalšími, zatím nepředvídatelnými způsoby. Fenomén je ale ještě příliš nový, takže toho o něm věda ví velmi málo. Zaslouží si ale určitě dobře prozkoumat, jeho dopady totiž mohou být dalekosáhlé.

Zdroj: ČT24