Myslivci na Zlínsku dokončí výměnu pachových ohradníků kvůli moru (ČTK)

Zlín - Myslivci na Zlínsku dokončí o víkendu výměnu pachových ohradníků, které od loňského července lemují část území zamořeného africkým morem prasat. Obměna, případně doplnění, zahrnuje ještě 4700 ohradníků zhruba na 23 kilometrech. Už na začátku září myslivci osadili 2700 nových pachových ohradníků na 15 kilometrech, řekl dnes ČTK Vlastimil Nevrkla, jednatel společnosti EKOPLANT, která zařízení dodává.

Zatímco součástí dosavadních ohradníků byla polyuretanová pěna, nosičem účinné látky na nových pachových ohradnících je kostka vyrobená na bázi škrobu. Podle Nevrkly nezatěžuje životní prostředí. "Rozdíl je hlavně v odbouratelnosti, biodegradabilitě nosiče. Polyuretanová pěna je toxická záležitost, tam vznikají rozkladem aromatické diaminy. Ty jsou toxické, mutagenní, karcinogenní. Teď se to zlikviduje a použije se biodegradabilní nosič na bázi škrobu. Tenhle nosič už je naprosto odbouratelný, šetrný k přírodě," uvedl Nevrkla.

Nové pachové ohradníky tvoří dřevěná tyč, která se musí zatlouci do země. Na ni se upevní kovový profil, do nějž myslivci zasunou nosič. Udělají v něm vpichy, do nichž vstříknou účinnou látku.

Součásti nových ohradníků si dnes převzal i hospodář Mysliveckého sdružení Veselá - Klečůvka Petr Žůrek. "Ohradníky budeme vyměňovat od Lípy do Slušovic, půjdeme až pod Březovou. Bude nás na to zhruba deset, dvanáct, to se dá," řekl Žůrek.

V honitbě, o kterou se s kolegy stará, se už divočáci nevyskytují. "Spíš je to v honitbách, kde je ještě nějaká krytina, to znamená kukuřice. Je tam možná osm deset kusů v celé té oblasti," uvedl. Podle veterinářů je na území lemovaném pachovým a elektrickými ohradníky jen pár divokých prasat.

Mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček na dotaz ČTK uvedl, že se výměna pachových ohradníků týká 38 kilometrů, přičemž některé exponované úseky byly posíleny. Stát to bude 300.000 korun, kompenzaci myslivcům vyplácí ministerstvo zemědělství. "Aktuální výměna je komplexnější, přechází se kvůli ztrátě účinnosti starší technologie na novou, která je účinnější a není zatěžující pro své okolí," uvedl Vorlíček.

Poslední potvrzený případ afrického moru prasat evidují veterináři na Zlínsku v dubnu. Pakliže se nový případ nákazy neobjeví v září ani v říjnu, zmírní veterináři pravděpodobně mimořádná opatření, která v souvislosti s nákazou vydali.

"O tom, která veterinární opatření budou ukončena a která zůstanou se vede diskuse, každopádně se počítá s tím, že pachové ohradníky pokryjí zvýšenou podzimní migraci divočáků a budou nejspíše fungovat až do konce roku," uvedl mluvčí. Kromě odstranění ohradníků by veterináři v případě pozitivního vývoje nákazy měli zrušit například i zákaz vstupu osob do lesů, na pole a polní cesty ve vysoce rizikové oblasti.

V ČR se africký mor prasat, který není nebezpečný pro člověka, objevil poprvé loni v červnu na okraji Zlína. Ve vysoce rizikové oblasti vytyčené v okolí města dosud veterináři potvrdili africký mor prasat u více než 200 uhynulých, zastřelených či odchycených divokých prasat. Do chovů se nákaza nerozšířila. Kdyby se tak stalo, veterináři by museli chovy nechat vybít.

Viktor Chrást