Vlčí tulák sražený autem na dálnici byl z Polska (Mladá fronta DNES)

Vědci zjistili, že vlk přišel až z 300 kilometrů vzdáleného národního parku Drawa v západním Polsku.

MLADOBOLESLAVSKO
Vlčí DNA vydala své tajemství. Odborníci z Univerzity Karlovy, České zemědělské univerzity a Ostravské univerzity nalezli odpověď na otázku, odkud pocházel vlk sražený autem na dálnici D10 poblíž městysu Brodce u Mladé Boleslavi.
Už je jasno, že nešlo o jedince ze smeček žijících u Máchova jezera, ale o polského migranta.
Analýza třiceti jaderných oblastí z vlčí krve nepotvrdila příbuznost se zvířaty, která byla až doposud analyzována ze smečky na Kokořínsku. Podobnost se nenašla ani s německými vlky, nejpodobnější genotypy byly nalezeny až v okolí národního parku Drawa v západním Polsku. "Než byl vlk zabit u Mladé Boleslavi, urazil zřejmě stovky kilometrů. Vzdálenost od pravděpodobného místa původu jedince v severozápadním Polsku měří více než 300 kilometrů. Schopnost vlků přemisťovat se v evropské kulturní krajině je značná, některé dálnice jsou však pro zvířata smrtelnou pastí. Tento a další případy usmrcení kriticky ohrožených druhů na silnicích nám tak alespoň pomáhají identifikovat kritické úseky našich silnic a dálnic," uvádí Miroslav Kutal, expert na velké šelmy z Hnutí DUHA a Mendelovy univerzity v Brně.

Silnice je nebezpečná bariéra
Závěry potěšily přírodovědce a nadšence, kteří sledují "kokořínskou" vlčí smečku. Ta tedy o žádného člena nepřišla.
"Samozřejmě jsem rád, že se s největší pravděpodobností nejednalo o zvíře z naší kokořínské smečky. Je ale jen otázkou času, kdy na střet s autem doplatí i některý z místních vlků. Naše krajina je dopravními stavbami doslova protkaná a dálnice a velké silnice jsou pro zvířata velmi obtížně překročitelnou bariérou. Nehynou na nich jen vlci, ale i řada dalších i běžných druhů zvířat, a samozřejmě jsou tyto střety nebezpečné i pro člověka. Je potřeba šetrněji plánovat a upravovat dopravní sítě, aby naše silnice byly bezpečnější pro divoká zvířata i pro řidiče," komentuje Ladislav Pořízek, ředitel Správy CHKO Kokořínsko - Máchův kraj.
V Česku se zdržují tři populace vlka obecného. Laik mezi nimi nepozná rozdíl.
V okolí Máchova jezera se zdržuje středoevropská nížinná populace, která jinak obývá nížiny Polska a severovýchodního Německa, původem však pochází z Pobaltí. Z východní Evropy přišla do Česka i karpatská populace vlka, ta žije ponejvíce v Beskydech. Karpatští vlci jsou mohutnější a troufnou si na větší kořist. Z jihu pak přichází ještě alpská populace, ta je v Česku nejvzácnější.
Všechny tři populace se mezi sebou dokážou křížit nebo skrz Česko migrovat dál.
"Dokazuje to, že Česko je jakousi křižovatkou cest, kudy migrují různé skupiny vlků. Když jsme jednomu vlkovi nasadili v Lužici obojek s vysílačkou, zachytili jsme ho až v Bělorusku, kde ho bohužel zastřelili. Ušel 1 500 kilometrů. Pokud si tuto vzdálenost nakreslíme jako přímku, kolem které uděláme kružnici, vychází nám, že vlci mohou skutečně migrovat po celé Evropě," vysvětluje Jiří Beneš, člen Hnutí Duha, školitel Vlčích hlídek a lektor projektu Setkání se šelmami.

Vlk zahynul 4. dubna
Připomeňme, že vlk zahynul pod koly auta na dálnici D10 již 4. dubna. Přebíhal ji v místě, které je od Prahy vzdálené přibližně 30 kilometrů. Namířil si to šikmo proti jedoucímu vozu. Řidič oznámil policii, že srazil velkého psa, nejspíše vlkodava. Bližší ohledání potvrdilo, že jde o vlka. Dobře živeného a stavěného, starého asi dva roky.
Lidé z CHKO po ohledání mrtvoly předali 40 kilogramů vážící vlčí tělo Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.
Věc tehdy vyvolala otazníky, jak se vůbec mohl vlk přiblížit takhle blízko civilizaci. Lidé však mají o chování vlků dlouhodobě zažitou představu, která neodpovídá realitě. Vlk ke svému životu nepotřebuje hluboké lesy, ale přizpůsobí se i životu v hospodářské krajině osídlené lidmi. Důležitý je pro něj dostatek potravy a klid.
Vlci pak mohou přicházet i blíže k vesnicím a obydlím, neboť jejich teritorium na ně často bezprostředně navazuje.