Velikonoce na farmě: pštrosí vejce vyfukují kompresorem (Chrudimský deník)

Kamenec u Poličky 
 
Osmdesát kilo, dva a půl metru. Pštros je v Čechách stále ještě exotické zvíře.
Pštrosích farem jsou v zemi desítky a jednu z nich mají manželé Pražanovi v Kamenci. Ve výbězích se prochází na šest desítek vysokých ptáků. S chovem pštrosů začala rodina před patnácti lety.
"Líbili se nám a chtěli jsme vyzkoušet něco netradičního. Ovečky měl tehdy každý. Jeli jsme se podívat na jednu farmu, kde pán v důchodu chtěl s pštrosy skončit a nabídl nám chovné ptáky. V srpnu roku 2003 jsme si přivezli první," vzpomíná Ladislav Pražan. První pár, který byl do Čech dovezený přímo z Afriky, už ale na farmě nemají.
"Pštrosi se dožívají až šedesáti let. Ti naši první měli šestnáct let, ale samice už snášela malá vajíčka a nešlo je dál rozmnožovat," dodává chovatel.
První roky se s exotickými ptáky seznamovali. Ale ani po patnácti letech si netroufají říci, že o nich ví vše. "Nyní máme jedenáct chovných ptáků a ročně odchováme 80 až 100 kuřat. Polovinu prodáme v mladém věku na chov a druhou vykrmíme na maso," říká Ladislav Pražan. První letošní pštrosí kuřata se v Kamenci vylíhnou za tři týdny.
Před Velikonocemi míří lidé na farmu hlavně pro vyfouknutá pštrosí vejce. "Vyfukuji je kompresorem, sice to jde i pusou, ale já si to usnadňuji. Někdy jich je totiž fakt hodně.
Někdo chce i plná, ale těch moc nemáme. Váží 1,5 kilogramu. Šla by uvařit i natvrdo, vaří se přes 90 minut, ale nikdy se nám to nepovedlo. Vždy bylo vejce na hniličku," přibližuje chovatel.
Zájem ale mají lidé i o maso. Ladislav Pražan tvrdí, že je výborné a křehké. Hodí se hlavně na steaky.
Ovšem cena je jiná než u kuřecího nebo vepřového. Pohybuje se okolo 400 korun za kilogram. Jenže i jim začali konkurovat chovatelé ze zahraničí. "Od loňského roku rapidně klesá počet českých farem, a to kvůli pštrosům z Polska. Poláci nejsou zatížení chovem, nakupují kuřata, vykrmí je a prodávají zpět do Čech. Jejich cen je jinde, protože je vykrmí za osm měsíců. Maso však není kvalitní. Pštros má svůj čas, měl by mít třeba i dvanáct měsíců," vysvětluje chovatel pštrosů.
O pštrosech se mimo jiné říká, že jsou rychlí běžci a že strkají hlavu do písku. S během jsou na tom opravdu dobře. "Běhají 50 až 60 kilometrů v hodině, před ním určitě neutečete. Samice jsou hodné, ale samci jsou obzvláště teď v toku agresivní.
Brání své území a ani já tam nechodím," říká Ladislav Pražan, který má zkušenost s napadením od pštrosa. "Skope vás jako kůň. Buď člověk uteče, nebo může taky skončit na jipce," podotýká.
Ovšem kreslené vtipy, kdy má pštros hlavu zabořenou v písku, to je prý nesmysl.
"Písek mají v přístřešcích, ale hlavu tam fakt nestrkají. V písku si vyhrabou hnízdo pro vejce, ale klidně ho udělají i v hlíně. Ve skutečnosti je písek moc nezajímá," uzavírá chovatel.

Víte o pštrosovi?
Je to největší žijící pták na světě.
Váží 90 až 130 kilogramů.
Měří 1,7 až 2,7 metru.
Oči pštrosů se silnými černými řasami jsou největší oči všech suchozemských zvířat.
Je to býložravec - má nejraději vojtěšku a jetel, obilí a pase se jak ovce.