Co je obludnější? Myslivci, nebo večerníček? (Mladá fronta Dnes)

Název: Co je obludnější? Myslivci, nebo večerníček?
Zdroj: Mladá fronta Dnes
Datum: 12.03.2007
Autor: Martin Komárek
Rubrika: Názory

Myslivci pálí po večerníčku. Večerníček, to je pohádka pro nejmenší na dobrou noc, kterou sponzoruje "Ňam, ňam bobík, pozval tě na večerníček, smetanový krém".
 Myslivci jsou lidé, kteří tvrdí, že ochraňují zvěř tím, že ji vraždí.
 Sponzoruje je stát, který jim například umožňuje zabíjet živá zvířata na cizích pozemcích.
 Sama pohádka na dobrou noc si odsudek zaslouží. V zájmu režie jsou tam týrána a zesměšňována dvě zvířata, lovecký pes a nedospělý rys. K tomu je čten komentář, který i přihlouplým dětem musí připadat přihlouplý.
 Jenže to nimrodům nevadí.
Vadí jim, že v rámci této nenápadité jakobypohádky vystřelil po našich dvou zvířatech jakýsi zelený panáček (nikoli vodník).
A prý že je tím čest myslivců poplivána. Myslivec prý by nepálil ani po psu, ani po rysu.
To je tedy myslivecká latina! Nebýt myslivců, jsou dnes psi přemnoženi.
 Myslivci sami mnohokrát řekli: "Střílíme toulavé psy, kteří nám zabíjejí tu naši zvěř, kterou si jako chceme postřílet sami."
 Až do loňska také chtěli postřílet co nejvíc rysů.
 Říkali: "Rysové nám strhávají tu naši vysokou a my pak nemáme co střílet, zvlášť na Šumavě." Až letos se spolčili se zelenými a vypsali odměnu deset tisíc tomu, kdo udá toho, kdo střelí rysa.
 Patrně v tom bude válka mezi dvěma skupinami střelců. Jedni se nazývají myslivci a druzí pytláci. Ve skutečnosti dělají obě skupiny totéž, tedy zabíjejí volně žijící zvířata za účelem požitku, rozkoše a zisku.
 Ale neurážejme poctivé pracovité myslivce. Většina z nich by opravdu vědomě neodstřelila ušlechtilého barváře, brakýře, či jak se to jmenuje, a chráněnou šelmičku.
 Správný lovec pálí po všem, co se hýbe. Většinou naštěstí trefí jen větvičky, případně zaběhlé slepice. Občas to odnese jeho kolega, který prý vyhlížel jako divočák. Nebo dítě, které připomíná srnu.
 Lidé na vsích se v době takzvaných honů (což jsou organizovaná jatka) zavírají do domků a do oken si dávají pytle s pískem, jako by měl přijít orkán. Když totiž protestují proti vystříleným sklům, myslivci jim řeknou: "Snad jste věděli, že je hon, ne?"
 Myslivci totiž věří - a zákon jim vychází vstříc - že pokud honí, jsou pány světa a nikdo jim nesmí přijít do cesty. Natožpak nějaký pejsek a rysík.
 Útok na ikonu České televize svědčí o tom, že sedmnáct let po revoluci získali myslivci nové sebevědomí. Dříve byli hájeni stranickými tajemníky. Věří teď snad, že jim pomůže ministr zahraničí kníže Schwarzenberg, dobrý lovec před Hospodinem?
 Ne. Tentokrát jim patrně budou fandit skoro všichni rodiče, kteří ten večerníček viděli.
 "Kdyby se ten myslivec trefil, řeknou si, ten kýč by nikdy nevznikl a na psu a rysovi by si pochutnávali návštěvníci nějaké lepší restaurace."
 Ale to je ta potíž - myslivec nikdy netrefí dobře.

***

Sedmnáct let po revoluci se vrátilo myslivcům sebevědomí

O autorovi: MARTIN KOMÁREK, komentátor MF DNES

• Předchozí
• Následující