Preparátor: Život je o životě a smrti (Brněnský deník)

Brno
Když je v Africe nebo v českých luzích a hájích "přecpáno", nastupují lovci, kteří musí nadbytečná, nemocná a stará zvířata ulovit. Živočichové ale nepřijdou nazmar. Řada z nich skončí pod rukama preparátora, čtyřiatřicetiletého Pavla Zugara, který jim navrátí původní podobu.
Vycpaná zvířata pak mohou obdivovat děti ve školách nebo návštěvníci muzeí.
Preparaci zvířat Zugar nikdy nepovažoval za nic morbidního.
"Věnoval se tomu už můj otec, který měl malou dílnu. Mezi mrtvými zvířaty jsem prakticky vyrůstal. Smrt jsem bral jako součást života. Spíše jsem měl radost, že vzniklo něco, co se lidem může líbit," vzpomíná na své začátky podnikatel, který preparuje prakticky všechno. Jeho společnost přijímá objednávky na preparaci zvířat jak od myslivců a lovců, tak od škol, zoologických zahrad nebo muzeí. "Rukama mi prošly ryby, plazi, ptáci i savci. K těm mám největší vztah, protože u nich si člověk musí pohrát s detaily a anatomií. Je to vlastně umělecko-řemeslná práce," tvrdí o svém neobvyklém zaměstnání Zugar.
Jeho nejmenším dílem byl rejsek, největším žirafa a nejtěžším nosorožec. "Když k nám někdo zvíře doveze, musí se odstranit veškeré organické části jeho těla. Zůstává jen tenká kůže, takže se hravě stane, že z neupravené sto kilo vážící kůže máte nakonec pětadvacetikilový základ," popisuje Zugar.
Kůže se pak nasazuje na takzvané manekýnky, což jsou odlitky těl jednotlivých zvířat. Tím ovšem práce nekončí. "Když se kůže dokonale napne, dodělávají se drobné úpravy, vsazují se skleněné oči, dobarvuje se, retušuje a pak se musí celé vycpané zvíře nechat zaschnout," objasňuje preparátor další postup.
Práce je někdy náročná. "Větší savci, jako jsou žirafy nebo bizoni, vyžadují třeba i několikaměsíční práci, než se úplně dokončí. Navíc k tomu potřebuji pomocníky, protože žirafu si těžko otočíte v ruce," vysvětluje podnikatel.
Zvířata, která ve své dílně zpracovává, prý ale rozhodně nejsou od pytláků. "Pocházejí z povolených lovů, které se musí dělat pro zachování těch ostatních. Každý lov je zaplacený, a z těch peněz pak parky nebo lesy financují svůj další provoz," objasňuje Zugar.
K podnikateli prý občas zamíří i lidé, kteří chtějí zvěčnit domácího mazlíčka. "Zanechává to ve mě rozporuplné pocity. Sám vlastním dva jezevčíky, a nedovedu si představit, že bych si nějakého vycpal na památku," dodává pobaveně Zugar.

Foto - SAFARI. Preparátor Pavel Zugar za zvířaty do zoo rozhodně nemusí.

Foto - Archiv Pavla Zugara

Foto - NEJ. Žirafa je zatím největším preparátorským dílem podnikatele.

Foto - Archiv Pavla Zugara

NELA MAŤAŠEJE

Vyšlo také v: Blanenský deník, Břeclavský deník, Hodonínský deník, Vyškovský deník, Znojemský deník