Fám o zvířatech je celá řada (Mladá fronta Dnes)

Ochránci přírody z Prostějova vydali knihu o tom, jak se chovat ke zraněným zvířatům

Prostějov - Na mladé ptáče vypadlé z hnízda se nesmí sahat, protože by ho rodiče opustili, ježci mají rádi jablka a zraněný jelen nebo srnec se po vyléčení může vrátit do volné přírody. Podobné fámy, které se tradují mezi lidmi, vyvrací Drahoš Kňourek, vedoucí Stanice pro zraněné a handicapované živočichy v Němčicích nad Hanou na Prostějovsku. O tom, jak se chovat ke zraněným zvířatům, nyní ochránci přírody z Prostějova vydávají speciální příručku. Dostanou ji

* Přichází doba, kdy ptáci vyvádějí své mladé. Já mám například z dětství zafixováno, že na mláďata vypadlá z hnízda se nesmí sahat, jinak je rodiče opustí...

 To je jedna z fám, která se mezi lidmi traduje. U ptáka nevadí, když se ho člověk dotkne. Mláďata jsou neposedná, šotoří se, a tak často vypadnou. Nejlepší je dát mládě na nejbližší keř nebo větev, rodiče si ho tam najdou a dokrmí. Největším rizikem jsou pro ně kočky, psi, ale i děti, které se s nimi snaží mazlit.

* Jak poznám, že je mládě zraněné?

 Zraněný pták má třeba vykloubené nebo zlomené křídlo či nohy, krvácí, končetiny mu visí dolů nebo je potrhaný od koček či psů. V takovém případě je vhodné kontaktovat veterináře, městskou policii nebo naši stanici. My už se o zvířata postaráme.

* Zrovna před pár dny objevili městští strážníci z Prostějova v Kralickém Háji zraněnou sovu. Co dělat, když člověk v přírodě objeví zraněného dravce?

 Pokud má zájem pomoci, měl by si dát pozor. Řidiči vozí v autě rukavice nebo je možné použít třeba mikinu či tričko. Přehodit je přes zraněného ptáka a dát ho do kufru, krabice, zkrátka do temna. Ptákovi by se nemělo nic dávat na jídlo či pití a co nejrychleji kontaktovat veterináře nebo opět naši stanici.

* Co zajíci, divočáci, vysoká zvěř, srnčí. Jak postupovat v těchto případech?

 Tady platí úplně jiné zásady. Můžeme fotit, podívat se, ale člověk se nesmí poraněných nebo opuštěných mláďat dotýkat. Třeba srnka sice poodběhne, ale mládě stále po očku sleduje. Když je vezmeme do náruče, zůstává na něm lidský pach a matka se již k mláděti nevrátí. Přirozený instinkt plachosti jí to nedovolí, protože stále cítí člověka. Dobré je se na místo druhý den vrátit, zda tam mládě ještě je. Pokud ano, je zřejmě zraněné a pak nezbývá, než opět kontaktovat odborníky.

* Dá se takové mládě vyléčit a vrátit zpět do přírody?

 U ptáků a drobných savců je to náš hlavní úkol, u srnčí zvěře, divočáků, jelenů se to nesmí.

* Proč?

 Zvířata ve styku s člověkem ztrácejí plachost. Když se plaché zvíře vrátí do přírody, myslivci mají povinnost ho odstřelit, protože nikdo nemůže vědět, jestli není nakažené vzteklinou. Ztráta plachosti je průvodný jev této nemoci. V době říje mají navíc samci svá teritoria, která si chrání. Protože ztratili plachost, mohli by zaútočit i na člověka. A napadení jelenem, divočákem nebo srncem by nebylo dobré.

* Na podzim a v zimě vám lidé nosí zase ježky, že?

 Pravidlo říká, že ježek by měl mít v listopadu pět set gramů a v prosinci šest set, aby přežil zimu. Je proto zbytečné zachraňovat ježky, kteří na začátku zimy lítají po zahradě, ale mají dostatečnou váhu. Minulou zimu jsme i tak měli šestatřicet ježků, které na jaře vypouštíme zpět do přírody.

* Když si ježka nechám přes zimu doma, má rád jablka. Je to tak?

 To je další z tradovaných omylů. Jedí maso, vajíčka, ale kvůli travicímu ústrojí nesmí mléko a rostlinou potravu. Na zahradě je ježek ideální. Je to jediný živočich, který žere slimáky. Jahody vám nesežere.

* Vraťme se k úrazům zvěře. Kterých je na Hané nejvíc?

 U velkých ptáků jsou to střety s vysokým napětím, dravci mají často upálená křídla nebo nohy. Potom jsou to střety s auty nebo vlakem. Nedávno jsme to zjišťovali a na jednom místě v okolí železniční trati u Vrbátek jsme napočítali šestadvacet mrtvých ptáků. Nebezpečím jsou také velké prosklené plochy, na kterých se ale v poslední době objevují alespoň siluety ptáků. Svůj díl mají samozřejmě pytláci, ale třeba i myslivci, kteří střílejí zejména dravce.

* Některé druhy zvěře naopak z krajiny mizí...

 Například zajíci a koroptve, nemají se kde schovat, protože zmizely remízky, hájky. V krajině chybí voda a pole jsou navíc jedovatá. Zemědělci říkají, že hnojiva jsou v pořádku, ale úbytky zvěře dokazují opak. Odborníci předpokládají, kdyby se dnes přestalo hnojit, že na Hané se půda vrátí k normálu tak za deset let. Mám z toho opravdu špatný pocit a vadí mi, že zemědělci na Hané to nechápou a nechtějí to změnit. Jinde to přitom jde. Když pojedete do Brna, všimněte si, jak se od Vyškova ráz krajiny promění. Důsledkem chemizace jsou navíc alergie, nemoci, ale i rakoviny.

Foto popis: ZPÁTKY DO PŘÍRODY. Drahoš Kňourek řídí Stanici pro handicapované živočichy v Němčicích.
Foto Autor - Foto - MAFA - L. TEICHMANN

Regionální mutace Mladá fronta DNES - střední Morava