Havrani vadí lidem v Opavě (Mladá fronta Dnes)

Nepříjemný hluk, spadané větve a znečištěné chodníky - to provází výskyt havranů ve městě

Opava - Nepříjemný křik, padající větve a znečištěné chodníky. To vadí chodcům, kteří prochází parkem kolem Slezského muzea v Opavě. V korunách vysokých platanů se totiž zalíbilo havranům a vybudovali si zde několik desítek hnízd, do níž se každoročně právě v této roční době vracejí.
 "Chodím tady denně do školy a vadí mi jejich křik. Nebezpečné jsou i padající větve, když si staví hnízda. Taky si musíme dávat pozor, aby si nás shora neoznačkovali," řekl patnáctiletý Lukáš Sobek z Opavy. Chodník posetý havraními exkrementy vadí zejména za deště také třiadvacetileté Ivě Pustkové, která touto cestou prochází: "Když začne pršet, je to docela smrad," uvedla.
 Osmdesátiletá Marie Bukovská, která bydlí přímo naproti parku už si na přítomnost havranů zvykla. "Hnízdí tady už více jak deset let a jejich krákání je dost hlasité. Jenže děti křičí taky. Vždycky si tady sednu na lavičku a sleduji, jak nosí do hnízda větve. Nejvíc létají k večeru," všimla si důchodkyně.
 Ještě před patnácti lety lidé tato hnízda v Opavě shazovali a ničili. Havran polní byl totiž považován za škodnou. Zemědělci jej lovili kvůli ztrátám na úrodě a myslivci proto, že likvidovali hnízda koroptví a bažantů. Nyní se ale poměry změnily. Jak potvrdila Ludmila Domesová z odboru životního prostředí opavského magistrátu, jsou u nás nyní podle zákona všichni volně žijící ptáci chráněni. "Je zakázáno je zabíjet nebo chytat jakýmkoliv způsobem, úmyslně poškozovat, nebo odstraňovat jejich hnízda, nebo ničit a sbírat ptačí vejce. Zakázáno je také rušit je během hnízdění," řekla Domesová. Podle ní může výjimku stanovit pouze orgán ochrany přírody a jen v případě, když ptáci působí škody na úrodě, rybářství nebo ohrožují letecký provoz.
Zpočátku hnízdili tito ptáci v parcích v obrovských koloniích se stovkami hnízd. Když je lidé začali likvidovat, havrani se přizpůsobili. "Jakoby pochopili, že vytvářet velké kolonie v městských aglomeracích se jim nevyplácí. Hnízdí tedy v mnohem menších skupinách, které jsou lidmi tolerovány," řekla Ivona Kneblová z ostravského střediska Agentury ochrany přírody a krajiny. Původně žili havrani v otevřené zemědělské krajině s roztroušenými skupinami stromů. Ještě v 19. století hnízdili nejčastěji v polních remízcích daleko od lidí. "Od 20. století se čím dál tím častěji setkáváme s hnízdními koloniemi havranů polních v těsné blízkosti lidských sídel a dokonce i ve velkých městech. Lákají je skupiny vysokých stromů v alejích nebo parcích a zároveň sousedství příměstských odlesněných ploch, na kterých nacházejí často pestrý zdroj potravy. Havran je věrný svému hnízdišti, vrací se dlouhá léta na stejnou lokalitu," dodala Kneblová.

Foto popis: HNÍZDIŠTĚ. Havrani si zvykli hnízdit na stromech i v blízkosti zabydlených zón v Opavě.
Foto Autor - Foto - MAFA - ALEXANDR SATINSKÝ

Regionální mutace Mladá fronta DNES - severni Morava a Slezsko