Zemědělce i myslivce děsí výrazný nedostatek vody (Příbramský deník)

Název: Zemědělce i myslivce děsí výrazný nedostatek vody
Zdroj: Příbramský deník
Datum: 30.07.2007
Autor: Karel Hutr
Rubrika: Příbramsko

Stále sušší a teplejší léta mění plány zemědělcům. Lesníci už pozorují, že některé druhy stromů trpí horkem.

Příbramsko
Sucho a horko převládající posledních několik let poznamenalo přírodu. Již letos bylo prvních šest měsíců roku teplotně nadprůměrných. Na mnoha místech padaly teplotní rekordy. Přeháňky jsou většinou prudké a voda se nestačí vsakovat. Krajina má stále menší schopnost zadržovat vodu. Z toho důvodu vysychají rybníky, potoky a lidem mizí voda ze studní. Extrémně vysoké teploty, nedostatek srážek a jejich nerovnoměrné rozložení přidělává vrásky zemědělcům i lesníkům. Na polích se objevují jiné plodiny a zahrádkáři se pouštějí stále více do experimentů a v našich podmínkách pěstují melouny nebo další teplomilnější druhy ovoce nebo zeleniny. Také lesníci pozorují, jak horkem trpí některé druhy stromů. "Nedá se říci, že se kvůli možným změnám klimatu výrazně mění druhy plodin na polích. Jisté je, že přibylo osevních ploch kukuřice na zrno. Také ubývá jarních obilovin, které potřebují více vody a suchá jara jim nesvědčí," konstatovala Zlata Koukolíčková, ředitelka Agrární komory v Příbrami. Její slova potvrzuje Jiří Zelenka ze zemědělské akciové společnosti Krásná Hora. "Před zhruba dvaceti lety bych nevěřil, že budeme pěstovat kukuřici na zrno. Nedozrálo by. Dnes takovou kukuřici pěstujeme. Musíme se přizpůsobovat počasí," řekl Zelenka. Dodal, že společnost musí kvůli suchu s vodou šetřit, a to i na polích při zemědělských pracích tak, aby se z půdy voda ještě více neodpařovala. "Museli jsme dokonce už dělat nové vrty, abychom měli vodu do stájí s dojnicemi," shrnul Zelenka. Názory na změny klimatu rozdělují odbornou i laickou veřejnost na dva tábory. V každém případě jsou změny v přírodě viditelné. Přírodovědci poukazují na to, že vyšší teploty můžou částečně měnit složení fauny a flory. Dnes je běžně k vidění v celé Evropě exoticky vyhlížející křižák pruhovaný. Tento černožlutý pavouk žil původně v jižní Evropě. "Před lety byli vzácní například černí čápi. Dnes je jich tady více než bílých," říká Pavel Křížek z Ochrany fauny ČR. Podle Křížka se stále častěji objevují druhy, které žily pouze v jižnějších částech naší republiky nebo dokonce i Evropy. "Před lety se na Sedlčansku objevil výreček malý. Tato sova má areál výskytu na jižní Moravě nebo jižním Slovensku. Loni se na Táborsku zdržoval drop velký, který žije maximálně na Znojemsku. V poslední době se stále více objevují pozorování šakalů, a to ze Slovenska a z Moravy. Šakal má přitom původní areál výskytu v Iránu," uvedl Křížek. "Já zatím nijak změny v přírodě nezaznamenal co se týče jiných druhů rostlin nebo tvorů, ale co mě děsí je nedostatek vody," připomněl Milan Kubů, jednatel okresního mysliveckého spolku. "Voda je základem života a ona prostě v krajině není. Když jeden den zaprší, druhý den vyleze slunce a je hned sucho. Myslivci proto začínají budovat napajedla pro zvěř. Snižování stavů drobné zvěře má také na svědomí právě nedostatek vody," tvrdí Kubů. Oteplování je podle některých lesníků vidět i na lesních porostech. "Již na Dobříšsku je smrkům a jedlím doslova horko. Musíme do budoucna počítat s tím, že lesy se budou měnit a tomu budeme přizpůsobovat vysazování dřevin. Na Dobříšsku tak před smrky a jedlemi musíme upřednostňovat duby," poznamenal Zdeněk Mařík, ředitel Lesního závodu Dobříš. Podle Maříka v lesích na Rožmitálsku, kde je vyšší poloha a přeci jenom více srážek, není na smrcích a jedlích patrné, že by je tolik slunce zužovalo. To prý ale nemusí platit za několik let. "Oblast Brd je původním místem výskytu smrku, to je už dokázané, ale tomu tak při současném vývoji počasí nemusí být v budoucnu. Složení lesa se stále mění v souvislosti se změnami počasí nebo klimatu," dodal Mařík. Odborníci poukazují na to, že oteplování a vysychání vodních zdrojů se dotkne spousty živočichů a jejich společenstev. Zpočátku bude živočišných nebo rostlinných druhů přibývat. Ale to pouze do doby, než začnou vlivem pokračujícího oteplování mizet druhy horské anebo vlhkomilné. I tyto změny jsou už patrné. Lesníci upozorňují, jak kvapem ubývá voda z lesních potoků a v rašeliništích. Žhavé paprsky spalují některé chladnomilnější rostliny, které se už nevzpamatují. "Příklad květiny šířící se v souvislosti s oteplováním na Příbramsko zatím neznám. Vše je přebito výrazně vlivem člověka. Například odlesnění části krajiny se rovná jejímu oteplení," konstatoval botanik příbramského muzea Rudolf Hlaváček.

Foto - Hubert Hoyer, správce meteorologické stanice v Rožmitále, na globální oteplování nevěří.
Foto - Deník/Karel Hutr

KAREL HUTR
---
Hubert Hoyer, jako správce meteorologické stanice v Rožmitále, má na globální oteplování svůj názor: "Letošní červenec už vychází jako již třináctý teplotně nadnormální měsíc. To je poněkud zvláštní, ale podobný ráz počasí tu pravděpodobně byl někdy v 16. století, kdy se v naší oblasti pěstovaly i melouny a rozmohlo se vinařství. Pak pěstování teplomilných plodin utlumily pozdní mrazy. Posoudit, jestli se ale něco podobného děje i nyní, na to je příliš krátká doba," dodal Hoyer, který přeci jen více věří tomu, že podnebí se podobně měnilo i dříve a globální oteplování, které by nevratně změnilo počasí u nás a na celé planetě, se mu zdá méně pravděpodobné.

• Předchozí
• Následující