Brity děsí nová epidemie slintavky (Mladá fronta Dnes)

V jižní Anglii začal umírat dobytek na vysoce nakažlivou kulhavku a slintavku, která zdecimovala Británii v roce 2001

Londýn, Praha 
Slintavka a kulhavka, nemoc, která v roce 2001 ve Velké Británii zahubila 6,5 milionu zvířat, je zpět a s ní spojená traumata a obavy z velkých škod.
 Virus této vysoce nakažlivé nemoci se objevil v pátek u skotu na farmě v jihoanglickém hrabství Surrey. Do včerejška nebylo jasné, odkud se vir vzal, zda z nedalekých laboratoří. Na šest desítek kusů dobytka ze zasažené farmy v Guildfordu, padesát kilometrů jihozápadně od Londýna, bylo během víkendu poraženo. Úřady přikázaly vybít i zvířata na sousední farmě.
 Britský premiér Gordon Brown okamžitě přerušil kvůli nákaze svoji dovolenou, aby nebyl jako jeho předchůdce Tony Blair kritizován za pomalou reakci při vzniku epidemie před šesti lety. Tentokrát úřady postupují mnohem rychleji. Z Británie se nyní nesmí vyvážet žádná živá zvířata a masné a mléčné výrobky ze zasažené oblasti.
 Záběry zabitých zvířat vyvolaly u Britů trpké vzpomínky na krutou epidemii před šesti lety, kdy britské hospodářství utrpělo škody ve výši 12 miliard eur (přes 320 miliard korun).

Vrací se mi pohledy na masu mrtvých zvířat

Gordon Nixon, který tehdy zvířata masově vybíjel, se dosud z otřesných zážitků vzpamatovává.
 "Byl jsem tehdy u toho, viděl jsem tu hrůzu a devastaci. Musím kvůli tomu brát antidepresiva. Když jsem teď viděl v televizi ty stejné záběry, je to jako kdybych to zažíval znova, všechno je zpátky a je mi hrozně," řekl BBC Nixon, který "pohřbil" celkem 48 tisíc mrtvol zvířat.
 Záhadou zatím zůstává, jak se vir na zasaženou farmu dostal. Experti zjistili, že jde o stejný druh, s nímž se pracovalo v jen osm kilometrů vzdálených výzkumných laboratořích v Pirbrightu. Kolem zařízení byla preventivně vytvořena desetikilometrová ochranná zóna.
 Britské řady prověřují, zda mohou být právě tyto laboratoře, jedna vládní a druhá soukromá, zdrojem nákazy. Pokud by tomu tak skutečně bylo, šlo by v podstatě o dobrou zprávu pro farmáře a Británii jako takovou. V takovém případě by šlo nemoc dobře izolovat a nemusela by se opakovat epidemie z roku 2001.
 Ale zároveň by vyvstala zásadní otázka pro vědce, jak se mohl tak vysoce infekční patogen, přenositelný větrem, dostat ven z pečlivě střežených výzkumných ústavů. Francouzskoamerická soukromá laboratoř Merial nepochybuje o bezpečnosti svého zařízení. "Nezjistili jsme žádné pochybení, je proto příliš brzy, aby někdo předem označoval místo nákazy," uvádí se v prohlášení společnosti.
 Podobně se vyjádřil i vládou dotovaný Ústav pro zdraví zvířat s tím, že příslušný vir vědci nepoužili několik posledních týdnů.
 Podle ministerstva životního prostředí současný druh viru slintavky a kulhavky není shodný s tím, který řádil v roce 2001. Podle všeho jde o typ viru, který vědci ve Velké Británii zaznamenali v roce 1967.

* Dobytčí nemoc
Jde o velmi nakažlivé virové onemocnění. Odborně popsáno je od roku 1764. Nejčastěji napadá skot, dále prasata, kozy, ovce a hlavně mláďata těchto zvířat. Ve světě je dosti běžnou chorobou. Je typická pro státy střední Afriky, celé Asie a v Jižní Americe zejména
pro Brazílii. V Česku byla naposledy zjištěna v roce 1975.
Zvíře se může nakazit kontaktem s nemocným zvířetem nebo virem, který může být přenesen potravou či
kontaminovanou podestýlkou. Slintavka a kulhavka má dva projevy, proto dva názvy. Nakaženému zvířeti se vytvářejí v tlamě puchýřky, kvůli kterým slintá, a zároveň má záněty paznehtů a kvůli tomu kulhá. Nemoc je vzácně přenosná i na člověka, například při požití nepasterizovaného mléka. Život by neměla ohrozit. Epidemii v roce 2001 v Británii způsobil vir, který se do země dostal nelegálními dovozy masa do etnických restaurací. Zbytky masa se dostaly prasatům a odtud se šířil dál po celých ostrovech. V Evropě se slintavka a kulhavka naposledy objevila letos v lednu v evropské části Turecka, v oblasti okolo Edirne blízko řeckých hranic.
Nemoc působí velké ekonomické škody. Zasažené farmy se musí vybít a ze země se nesmějí vyvážet zvířata a masné či mléčné výrobky. Klíčové je zamezit pohybu zvířat a tím i šíření viru. Británie vyváží týdně maso a hospodářská zvířata v hodnotě kolem 15 milionů liber (přes 620 milionů korun). Epidemie z roku 2001 stála
britské hospodářství odhadem 12 miliard eur (přes 320 miliard korun). Zabito bylo tehdy na 6,5 milionu kusů zvířat.

Foto popis: STRACH O OVCE. Nemoc slintavka a kulhavka je zpátky, nejvíce se bojí o svá zvířata v jihovýchodní Anglii, kde se nové případy choroby vyskytly.
Foto Autor - Foto - REUTERS

Foto popis: DEZINFEKCE NAPLNO. V Irsku neváhali a pro auta přijíždějící na trajektech z Británie přichystali dezinfekční lázeň.
Foto Autor - Foto - AP

Foto popis: ROK 2001. Tehdy Britové zabili na 10 milionů zvířat.
Foto Autor - Foto - AP