Připomínali si světový den mokřadu (Zemědělec)

Světový den mokřadů, který připadl na minulý pátek, má připomenout, proč je potřeba chránit slatiny, rašeliniště, pobřežní pásma rybníků, luzní lesy, nivy řek, slepá ramena, tůně, zaplavované louky či prameniště. Tato mimořádně cenná místa totiž zadržují vodu v krajině, příznivě ovlivňují podnebí zajistí výnosy v zemědělství a v neposlední řade jsou domovem mnoha vzácných rostlin a živočichu. Informovala o tom Karolina Šůlová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR).

Podle ní právě zamokřená území fungují jako houba, když prší a vody je dost, tak ji nasají a zadrží. V období beze srážek vodu pomalu uvolňují a umožňují tak přežití rostlinám a živočichům, které vlhké prostředí potřebují k životu.
"V posledních letech jsme podpořili stovky projektů na obnovu a údržbu mokřadů," řekl František Pele, ředitel AOPK ČR a dodal: "Doufáme, že letošní zima pomůže obnovit zásoby vody, ale podstatná je právě struktura naší krajiny, aby voda hned neodtekla." Zdrojem financí jsou krajinotvorné programy, jako je Program péče o krajinu či Program obnovy přirozených funkcí krajiny, které AOPK ČR spravuje. Pomáhá i evropský operační program Životní prostředí. Od roku 2014 byly už schváleny projekty za téměř půl miliardy korun. Jde například o Krásenské rašeliniště v Karlovarském kraji. Díky vstřícnosti města Loket bylo rašeliniště, ohrožené zarůstáním a odvodněním, během let 2014/2017 obnoveno. Aby se rozmanitá příroda na rašeliniště vrátila, muselo být odstraněno přes 12 hektarů zarůstajících dřevin a v původních odvodňovacích kanálech byly vystaveny hrázky, které zde zadrží životadárnou vodu.

Zdrojem financí byl Program péče o krajinu
Z prostředků programu Péče o krajinu byly vybudovány také nové tůně v Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko. Drtivá většina rybníků slouží totiž k intenzivnímu chovu ryb a ostatním vodním organismům se zde nedaří. Izolované tůně se tak stávají mnohdy jedinými místy ve zdejší krajině, kde mají četné druhy obojživelníků šanci dokončit svůj rozmnožovací cyklus a kde mohou přežívat i mnohé vzácné druhy vodních rostlin či bezobratlých.
Oprava hrází a bezpečnostních přelivů Mlýnského a Hlohoveckého rybníka na jižní Moravě za zhruba 7,7 milionu korun zajistila nejen bezpečnost rybníků, ale umožnila AOPK ČR s vodou v soustavě hospodařit tak, aby tu vzácní živočichové a rostliny měli vhodné podmínky k životu. Tento projekt byl podpořen z operačního programu Životní prostředí částkou asi 6,7 milionu korun. Ze stejného programu byla podpořena i obnova téměř 16 hektarů mokřadů v nedaleké oboře Obelisk u Lednice, která je součástí mokřadu mezinárodního významu - Mokřady dolního Podyjí.
Byla rovněž dokončena revitalizace Bohdanečského rybníka na Pardubicku. Došlo ke zvětšení vodní plochy a výraznému rozčlenění souvislých ploch rákosu. Cílem bylo vytvoření pestrého prostředí, které bude vyhovovat zejména ptákům, obojživelníkům a vodním rostlinám. Akce byla významně podpořena z operačního programu Životní prostředí, celkové náklady činily 85 milionů korun, sdělila AOPK ČR.
"Po dvou letech, kdy rybník opustily bagry a další těžká technika, je již vidět, že území je rájem nejen pro obojživelníky a vzácné druhy rostlin, ale především pro ptáky. Začali zde po několika letech opět hnízdit rackové, zvyšují se počty hnízdících hus a zdejší ptačí aristokracie, jeřábi popelaví, tady dokonce přečkává současné mírné zimy a neodlétá na jih. Na tahu koncem října, při každoroční akci Loučení s ptáky, zde mohou lidé pozorovat stovky hus, čejek, kachen a volavek," doplnil Vlastimil Peřina z AOPK ČR .