Přihlásit

Po letech osvětové činnosti je zlepšení vnímání zvěřiny veřejností patrné

Ve Světě myslivosti č. 5/2020 jsme upozornili na současné problémy s odbytem zvěřiny v Evropě způsobené uzavřením restauračních provozů v souvislosti s bezpečnostními opatřeními proti pandemii covid‑19 a z toho plynoucím minimálním zájmem o její výkup ze strany firem, které s ní obchodují. Stejné obtíže sužují i myslivce v sousedním Německu, ale tam lze vypozorovat regionální rozdíly. Svou roli sehrává i propagace zvěřiny zaměřená na nemysliveckou veřejnost.

Doporučený Po letech osvětové činnosti je zlepšení vnímání zvěřiny veřejností patrné

Více prozradil Torsten Reinwald, tiskový mluvčí Německého mysliveckého svazu. Svaz již před mnoha lety pochopil, že zájem o zvěřinu ze strany veřejnosti se bez řádné propagace a osvěty sám od sebe nezvýší, a proto je v této oblasti velmi aktivní. Jde o aktivitu ve prospěch myslivosti obecně (argument proti odpůrcům lovu, vhodná reklama), ale též velmi užitečnou pro většinu uživatelů honiteb (zvěřina = vítaný zdroj financí pro provoz honiteb).

Thorsten Reinwald

 

Jak v Německu funguje přímý prodej zvěřiny od myslivců nebo mysliveckých spolků konečným spotřebitelům?

V Německu máme velmi přísné hygienické normy, které jsou platné celoevropsky. Pokud myslivci chtějí prodávat zvěřinu, musejí se řídit velice přísnými pravidly. Prodávat mohou celé kusy v kůži. 

Jsou v Německu v době koronavirové krize problémy s odbytem zvěřiny?

Situace s odbytem zvěřiny se liší podle jednotlivých spolkových zemí. Na jihu Německa velmi dobře funguje její přímý prodej. Myslivci prodávají zvěřinu přímo do restaurací a soukromým osobám, tedy místním obyvatelům. Za srnčí zvěřinu, při prodeji celého kusu v kůži, dostanou až 8 eur/kg. Jiné je to na severovýchodě Německa, kde působí hodně velkých firem obchodujících se zvěřinou. Mají jí hodně ze zimní lovecké sezóny, jejich sklady jsou zvěřinou přeplněné a obchodníci ji nemohou prodat, protože restaurace a hotely byly kvůli pandemii covid‑19 uzavřeny. Proto tam výrazně klesla i její výkupní cena a zájem o ni. 

 

Podporuje nějak Německý myslivecký svaz (DJV) přímý prodej zvěřiny?

Ano. Jako nezisková organizace nemůžeme zvěřinu prodávat, ale založili jsme webový portál Wild auf Wild, který propojuje prodejce zvěřiny se zájemci. Na webu se mohou registrovat myslivci a restaurace. Zájemce o zvěřinu pouze zadá poštovní směrovací číslo a může přes platformu najít restauraci, kde nabízejí zvěřinové speciality, nebo myslivce, u kterého si může zvěřinu koupit.

Myslivci se na webových stránkách dozvědí, jak přilákat pozornost zákazníků a jak s nimi komunikovat. Portál také nabízí rady, jak zkontaktovat restaurace nebo řezníky, kteří by mohli mít o zvěřinu zájem. Důraz je kladen na šetrné usmrcení zvěře a správné zacházení se zvěřinou. Na webu je tedy přesný postup, jak zvěř vyvrhnout, doplněný fotografiemi.

V rámci kampaně připravil DJV spolu s mysliveckým časopisem Halali i workshopy a prezentace včetně zvěřinového „food festivalu“ pořádaného na největším mysliveckém veletrhu v Německu, který se koná vždy začátkem roku v Dortmundu. Návštěvníci tam jsou lákáni na kulinářskou show. Zájemci o dobrou kuchyni se tam mohou přiučit, jak připravit chutný pokrm z divočáka, srnce, ale třeba i z invazní nutrie, a odnést si knížky, brožury a letáky o zvěřině, které jsou zdarma. DJV investoval spolu s Halali do prezentací na letošním dortmundském veletrhu 8000 eur. Podobné propagační akce se konají také při jiných příležitostech.

Bývalý předseda DJV Hartwig Fischer se osobně aktivně zapojoval do propagace zvěřiny. Na snímku na kulinářské show na mezinárodním veletrhu Grüne Woche v Berlíně v roce 2015.

 

Napomáhá přímému prodeji zvěřiny nějakým způsobem stát nebo zemské vlády, například spolufinancováním reklamních kampaní, nebo je to ponecháno pouze na mysliveckých organizacích?

Platforma Wild auf Wild je financována mysliveckými svazy. Jednotlivé spolkové země přistupují ke kampaním odlišně, každá má jiné finanční možnosti. Například vláda Bádenska‑Württemberska, které leží na jihozápadě Německa, velmi intenzivně podporuje přímý prodej zvěřiny a ročně investuje jeden milion eur, aby ho zvýšila. 

Bylo by možné přímý prodej zvěřiny od myslivců v době koronavirové krize kvůli problémům s odbytem zjednodušit?

Je fakt, že koronavirová krize v současné době prodej zvěřiny ztěžuje, protože mnoho stravovacích zařízení je stále uzavřeno. Současně je na myslivce vyvíjen tlak, aby lovili více jelení a srnčí zvěře kvůli eliminaci problémů, které přežvýkavá spárkatá zvěř působí při obnově lesa. S hrozbou afrického moru prasat narůstá potřeba intenzivního lovu divočáků. DJV proto vyzývá politiky, aby pokud možno co nejrychleji zjednodušili podmínky přímého prodeje a na celostátní úrovni omezili byrokratické překážky.

Průlomový systém nově zavedlo již zmíněné Bádensko‑Württembersko. Tamní ministerstvo zemědělství schválilo, že myslivec může kus rozrušit a díly poté odvézt k řezníkovi. Ten zvěřinu za smluvní cenu zpracuje – vyrobí z ní například klobásy, salámy nebo ji podle předpisů zabalí – a výrobky odveze zpět myslivci, který je smí sám prodat. Určité zjednodušení prodeje je tedy možné. Byrokratickou úlevu lze při zachování všech hygienických standardů zavést.

DJV a bádensko‑württemberská vláda se snaží u spolkové vlády prosadit, aby tento systém mohl fungovat v celém Německu. Tuto cestu propagujeme i v rámci nové kampaně. Je to podle nás jediná cesta, jinak by si musel myslivec zřídit „bourárnu“, což však stojí značné prostředky, které je jen málokdo ochoten či schopen vydat. Ve zjednodušeném systému, který jsem popsal, myslivec nemusí investovat mnoho peněz. 

Vakuované balíčky se zvěřinou – ideál pro většinu zájemců o zvěřinu, kteří z různých důvodů nemohou využít celé kusy v kůži.

 

V některých spolkových zemích je zvěřina nabízena jako regionální potravina s certifikátem „Wild aus der Region“ (Zvěřina z regionu – pozn. red.). Můžete přiblížit tento program – jak a kdy vznikl, kdo je jeho garantem a jaký je jeho význam?

„Wild aus der Region“ je další kampaň DJV, která byla zahájena již v roce 2009. Současně jde o ochrannou známku. Pokud chce myslivec toto označení získat, musí prokázat, že zvěř ulovil v určitém regionu, kde následně zvěřinu nabídne do prodeje. Spotřebitel si tak může být jistý, že zvěřina necestovala na velké vzdálenosti a nepochází z neznámých zdrojů. Značka navíc potvrzuje, že nejde o maso ze zvířete chovaného v zajetí, nýbrž z jedince, který žil ve volnosti. V již zmíněném Bádensku‑Württembersku mají i vybrané restaurace, které zpracovávají hlavně regionální produkty. Pokud jsou nabízené produkty z více než 80 procent regionální, mohou být také označeny chráněnou značkou „Wild aus der Region“. 

Propaguje DJV zvěřinu i jako kvalitní biopotravinu?

Podle nás je označení „bio“ nebo „organický“ v případě zvěřiny poněkud zavádějící, neboť se využívá spíš pro zemědělské produkty. Zvěřinu propagujeme jako kvalitní, nutričně velmi hodnotnou a tradiční potravinu. 

Příručka DJV o tom, jak správně propagovat zvěřinu před laickou veřejností.

 

Všimli jsme si diskuse o možnosti posunutí začátku doby lovu některých druhů spárkaté zvěře kvůli potížím s odbytem zvěřiny v době koronavirové krize. Můžete uvést, jak to dopadlo?

Obchodníci se zvěřinou navrhovali posunout začátek lovecké sezóny, protože jejich skladovací prostory jsou plné. DJV to ale nepodporuje. Například černá zvěř působí značné škody v zemědělských oblastech, které jsou enormní zejména na jaře. Přežvýkavá spárkatá zvěř zase škodí na lese. Lov je tedy nutný, jeho odsouvání na později by bylo z těchto důvodů kontraproduktivní. 

Spotřeba zvěřiny v České republice se pohybuje okolo jednoho kilogramu na obyvatele. Jak je to v Německu?

V mysliveckém roce 2018/2019 bylo v celém Německu vyprodukováno 27 700 tun zvěřiny spárkaté zvěře: nejvíce z černé zvěře – 14 100 tun, následované srnčí zvěří – 9600 tun, jelení zvěří – 2700 tun a daňčí zvěří – 1300 tun. Spotřeba zvěřiny na osobu byla přibližně 0,8 kg za rok. Roční spotřeba masa celkově se pohybuje okolo 60 kg na osobu.

Vyjádřit vývoj je těžké, ale pohled veřejnosti na zvěřinu se rozhodně mění k lepšímu. Je vnímána jako lokální potravina. Objevuje se stále více programů propagujících zvěřinu. Celkem 84 procent Němců ji považuje za zdravou, přirozenou potravinu. V roce 1999 to bylo jen 70 procent. V průzkumu uvedlo 55 procent respondentů, že zvěřinu konzumují alespoň jednou ročně. Za posledních 20 let je tedy rozhodně vidět pozitivní posun ve vnímání zvěřiny lidmi. 

Jaké jsou ceny zvěřiny v Německu v porovnání s ostatními druhy masa?

Ceny jsou závislé na oblasti, kde zvěřinu kupujete, a na zdroji, od něhož ji berete. Jak jsem již uvedl, na východě Německa jsou ceny velmi nízké. Myslivec tam dostane za zvěřinu z divočáka 50 centů za kilogram a cena kilogramu srnčí zvěřiny je 1,50 eura. Na jihu naopak stojí kilogram zvěřiny z černé zvěře od myslivce 6 eur a cena v obchodě se může vyšplhat i na 60 až 70 eur za kilogram.

 

Děkuji za rozhovor.

Martina Nentvichová 

Rozhovor vyšel ve Světě myslivosti č. 6/2020 

Foto archiv DJV

Poslední změna: 29. červen 2020

(0 hlasů)

Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.