Přihlásit

Jsme opět o něco blíž k zákazu používání olova v brokovém střelivu

Evropský výbor pro registraci, vyhodnocování, autorizace a zákazy chemických látek (REACH) schválil dne 3. září 2020 zákaz používání olova v brokovém střelivu. Evropští lovci a sportovní střelci podle něho budou kriminalizováni za pouhé držení střeliva s olověnými střelami kdekoliv v okruhu sto metrů od nejbližšího mokřadu. Mokřad je přitom definován tak široce, že jím jsou třeba i vyschlá rašeliniště či obyčejné louže po dešti. Možnost zákaz odmítnout má Evropský parlament.

Doporučený Jsme opět o něco blíž k zákazu používání olova v brokovém střelivu Foto www.pixabay.com

Návrh na zákaz držení a používání olověných střel do brokovnic se na pořadu jednání výboru REACH objevil již čtyřikrát. Čtyřikrát jej podle Českomoravské myslivecké jednoty zvládla hrstka odporujících států v čele s Českou republikou zablokovat, na popáté se však na stranu zákazu přidalo i silné Německo, čímž umožnilo návrh přijmout.

 

ČMMJ: návrh je absurdní

„Nová pravidla pro používání olověných střel jsou natolik nepodložená, absurdní a přináší tak rozsáhlou právní nejistotu všem střelcům i orgánům státní správy, že lze jen těžko věřit, že blaho volně žijících ptáků, zvířat a konzumentů zvěřiny je jediným důvodem jejich prosazení za každou cenu. Vnímáme je jako další tah Evropské komise proti legálním držitelům zbraní,“ komentuje ohrožení zájmů milionů lidí napříč Evropou předseda ČMMJ Jiří Janota.

Zakázáno má být veškeré držení a použití brokového střeliva s obsahem více než 1 % olova. Zákaz se vztahuje na mokřady, které jsou však definovány jako veškerá viditelná i neviditelná voda, bažina, mokré i suché rašeliniště, voda přírodní i umělá, trvalá i dočasná, stojatá i tekoucí plus stometrové ochranné pásmo kolem každé takové vody. Máte za domem potok? Tak byste nesměli držet olověné brokové náboje, upozorňuje ČMMJ. Tvoří se na vaší oblíbené střelnici po dešti kaluže? Nebudete na ní smět střílet olověnými brokovými náboji. Budete s náboji v kapse procházet krajinou a nebudete vědět, zda do sta metrů od vás není nějaká voda? Dejte si pozor, možná budete porušovat zákon, varuje ČMMJ. V myslivecké praxi by podle ní bylo takřka nemožné v terénu určit, kdy je držení nábojů obsahujících olovo v souladu a kdy v rozporu se zákonem. Případný rozpor se zákonem přitom nelze brát na lehkou váhu – mohl by vést až ke ztrátě zbrojního průkazu či loveckého lístku.

 

Lobbing Birdlife International

Při snaze zákaz prosadit nebrala Evropská komise ohled na věcné ani formální připomínky řady aktérů včetně poslanců Evropského parlamentu. Pod nátlakem některých členských států sáhla pouze ke kosmetickému zmenšení ochranného pásma ze tří set postupně na dvě stě a konečně sto metrů kolem vody. ČMMJ poukazuje na to, že naproti tomu zcela ignorovala skandál, který vypukl po zjištění, že materiál předkládaný zástupcům členských států jako její původní byl vytvořen na počítači vlivné nátlakové ekologické organizace BirdLife International. Kromě toho komise tímto lobbingem u odborných zástupců národních států porušila svá vlastní pravidla, která ovlivňování rozhodování členských států touto formou zakazují.

Významnou novinkou je podle ČMMJ také prosazení zákazu olova prostřednictvím rozšíření seznamu zakázaných látek nařízení REACH. Jde totiž o vůbec první případ, kdy má toto nařízení dopadat přímo na koncové spotřebitele dané látky. Dosud se nařízení REACH vztahovalo pouze na výrobce a prodejce, jak ostatně stojí hned v jeho prvním článku: „Toto nařízení je založeno na zásadě, že výrobci, dovozci a následní uživatelé musejí zajistit, že vyrábějí, uvádějí na trh nebo používají látky, které nepůsobí nepříznivě na lidské zdraví nebo životní prostředí.“ Článek 3 pak jasně říká, že „následným uživatelem není distributor ani spotřebitel.“ Nařízení REACH proto způsobem, který komise prosazuje, nelze na střelce – spotřebitele aplikovat. Přestože komise byla na tento formální nedostatek v průběhu schvalování zákazu upozorněna, zákaz v této podobě stejně prosadila.

 

Část myslivců by čekalo přezbrojení

Pokud zákaz začne platit, své náboje bude muset podle ČMMJ vyměnit přibližně deset milionů střelců v celé Evropě. Značná část z nich bude muset vyměnit také zbraně, protože starší modely brokovnic nejsou konstruovány na použití ocelových broků, které jsou nejpravděpodobnější náhradou. Kromě tvrdosti a s ní spojeného většího opotřebení zbraní je jejich největší nevýhodou nižší hmotnost, a tudíž menší ranivý efekt v lovené zvěři. Nižší ranivost znamená menší pravděpodobnost rychlé smrti, tedy větší utrpení zvěře. Jiné alternativy přinášejí své vlastní problémy a zároveň olovo dalece přesahují cenou.

Navrhovaný bismut je olovu asi nejpodobnější, netoxický, ale při zásahu cíle významným způsobem fragmentuje, tj. střela se rozpadá na drobné kousky kovu, které znehodnocují zvěřinu. Měď je jedovatá pro řadu vodních živočichů, zinek je prudce toxický pro rybí plůdek. Využívání olova má mnohasetletou, opodstatněnou tradici.

„Samozřejmě nepopíráme, že olovo je toxické. Toxická je ale řada dalších látek každodenní potřeby, například sůl či voda. Jde jen o to, kolik dané látky se člověku či jinému živočichovi dostane do těla. Je prokázáno, že olova pocházejícího ze střel se do organismu dostává zcela zanedbatelné množství. Komise dostatečně neprokázala, že takto rozsáhlý zákaz je přiměřený údajným negativním dopadům olova, a že jeho přínosy převáží negativa. Zákaz byl prosazen na základě mnoha nesprávných intepretací vědeckých prací, přes odpor myslivecké a střelecké komunity a za porušení vlastních pravidel práce komise,“ vysvětluje Jiří Janota a uzavírá: „Například v České republice je vliv olova pocházejícího ze střel prozkoumán pouze okrajově, analýza dopadů zákazu chybí úplně. Přesto na nejpřísněji chráněných – skutečných a konkrétně vyjmenovaných – mokřadech jsou olověné střely zakázány již od roku 2011. Pro zákaz v aktuálním rozsahu je ale rozumných argumentů velice málo.“

 

Rozhodnutí má v rukou Europarlament

ČMMJ analyzuje zákonné možnosti dalšího postupu. Podle své tiskové zprávy je připravena zasadit se o to, aby návrh ve výše popsané podobě nevstoupil v účinnost a nestal se předvojem pro souběžně připravovaný úplný zákaz olověného střeliva, který by na mysliveckou i střeleckou komunitu měl zničující dopad. Možnost zákaz odmítnout má v tuto chvíli Evropský parlament.

Podle tiskové zprávy ČMMJ ze dne 6. 9. 2020, red.

(0 hlasů)

Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.