Výsledky monitoringu nákaz zvěře za rok 2024

Brucelóza a tularemie

SVS od roku 2023 neprovádí plošný monitoring některých do té doby dlouhodobě sledovaných chorob zvěře – brucelózy a tularémie zajíců, ale ani trichinelózy lišek. V případě nálezu uhynulého zajíce, u kterého bude vysloveno podezření na brucelózu či tularemii, je vyšetření po odevzdání pracovišti SVS provedeno. V roce 2024 byli takto vyšetřeni čtyři zajíci z celé republiky a výsledek byl ve všech případech negativní. 

Vzteklina

Na území České republiky byla v letech 1989–2009 prováděna orální vakcinace lišek proti vzteklině, jejímž výsledkem byla eradikace této nákazy v celé zemi a dosažení statusu státu bez výskytu vztekliny, který má Česká republika od roku 2004. V roce 2015 byl diagnostikován jeden pozitivní případ vztekliny u netopýra večerního. Vzteklina netopýrů je ale považována za specifickou variantu nákazy, proto jejím výskytem není dotčen status státu bez výskytu vztekliny.

Hrozba rozšíření nákazy na naše území nicméně stále existuje, zejména vzhledem k dlouhodobě nepříznivé nákazové situaci v Polsku, kde bylo v roce 2024 diagnostikováno 43 případů vztekliny u různých druhů zvířat (2023 – 7 případů, 2022 – 36 případů). Rizikovou oblastí zůstává Turecko. Tam bylo vloni zjištěno 147 pozitivních případů vztekliny (2023 – 230 případů, 2022 – 254 případů). Vzteklina byla potvrzena také v Maďarsku a Rumunsku.

V České republice v loňském roce pokračoval aktivní monitoring vztekliny zahrnující vyšetření čtyř lišek nebo psíků mývalovitých na 100 km². Za rok 2024 bylo laboratorně vyšetřeno celkem 2700 zvířat. Domácích zvířat bylo vyšetřeno 82, z toho 44 koček, 35 psů, dva tuři domácí a jedna ovce domácí. Volně žijících živočichů bylo vyšetřeno 2618, z toho 2522 lišek, 31 psíků mývalovitých, 11 kun, tři prasata divoká, tři srnci obecní a zástupci dalších druhů. U všech vyšetřovaných zvířat byl výsledek vyšetření negativní.

Africký mor prasat

Dne 1. prosince 2022 byl v České republice potvrzen africký mor prasat (AMP), a to u prasete divokého nalezeného na území Libereckého kraje v okrese Liberec v katastru Jindřichovice pod Smrkem.

V roce 2023 bylo potvrzeno celkem 56 případů AMP v populaci prasat divokých – z toho 55 případů na Frýdlantsku (45 uhynulých a 10 ulovených) a jeden případ byl potvrzen u divočáka uloveného na Českolipsku. 

Mapa 1: Výskyt afrického moru prasat u prasat divokých v Evropě v roce 2024

V průběhu první poloviny roku 2024 docházelo k výraznému zhoršování nákazové situace. AMP byl opakovaně (březen, duben, květen) prokázán u prasat divokých ulovených v uzavřeném pásmu I, ale také u prasete divokého uloveného sice v uzavřeném pásmu II, avšak blízko uzavřeného pásma I. Proto docházelo v souladu s evropskou legislativou ke zvětšování uzavřeného pásma II a I a ke změně regionalizace pro Českou republiku. Poslední změna regionalizace proběhla 23. července 2024.

Vzhledem k pozitivnímu vývoji nákazové situace na Českolipsku SVS v průběhu první poloviny května 2024 požádala Evropskou komisi o změnu regionalizace – o zmenšení nebo úplné zrušení oblastí na Českolipsku. Evropská komise souhlasila a došlo ke zrušení uzavřeného pásma II a části uzavřeného pásma I v oblasti České Lípy. Změna byla zveřejněná v prováděcím nařízení Komise (EU) 2024/1454 ze dne 17. května 2024.

V roce 2024 bylo potvrzeno celkem 27 případů AMP u prasat divokých (13 ulovených a 14 nalezených uhynulých). Naopak nebylo potvrzeno ani jediné ohnisko AMP v chovech domácích prasat.

Zároveň se všemi nařízenými opatřeními pokračoval i v roce 2024, tak jako v předešlých letech, intenzivní monitoring AMP jak u prasat divokých (všechna nalezená uhynulá prasata divoká na celém území České republiky, všechna ulovená prasata divoká v uzavřených pásmech), tak u domácích prasat (všechny zmetalky, podezřelá uhynulá prasata, hromadné úhyny prasat, vyšetření před přemístěním z/v uzavřených pásmech). V rámci tohoto monitoringu bylo v roce 2024 vyšetřeno celkem 3082 prasat domácích a 5302 prasat divokých (z toho 1782 uhynulých a 3520 ulovených).

V průběhu roku 2024 byl AMP diagnostikován a hlášen z celkem 21 evropských států, z nichž 14 je členy Evropské unie (tab. 1, mapa 1).

Trichinelóza prasat divokých

Vyšetření na trichinelózu se u nás provádí u všech ulovených prasat divokých určených pro lidskou spotřebu. V roce 2024 bylo vyšetřeno celkem 212 961 prasat divokých, z toho 210 535 vzorků v laboratořích státních veterinárních ústavů a 2426 vzorků ve schválených soukromých laboratořích. Nebyl zaznamenán ani jediný pozitivní případ trichinelózy.

Alveokokóza lišek

Alveokokózu způsobuje tasemnice Alveococcus multilocularis, jejímž mezihostitelem může být i člověk. V České republice byl zahájen monitoring alveokokózy u lišek v roce 2016. Vyšetřovány byly dvě lišky na 100 km². V roce 2017 byl monitoring rozšířen o vyšetřování psíků mývalovitých a navýšen na čtyři vyšetřované lišky nebo psíky mývalovité na 100 km². V roce 2024 bylo takto vyšetřeno celkem 2504 vzorků a pozitivních nálezů bylo 694. Výsledky monitoringu potvrzují ve shodě s předcházejícími lety celoplošné rozšíření této parazitózy u lišek v České republice. Připojená tab. 2 obsahuje přehled počtu vyšetřených lišek na alveokokózu a pozitivních vzorků a mapa 2 plošné rozložení nálezů alveokokózy u lišek v roce 2024.

     
Mapa 2: Pozitivní nálezy alveokokózy u lišek v roce 2024

Ptačí chřipka (aviární influenza)

V porovnání s rokem 2023 došlo vloni k nárůstu počtu ohnisek i případů vysoce patogenní ptačí chřipky (HPAI) v České republice. Celkem bylo v roce 2024 potvrzeno 53 ohnisek nákazy subtypu H5N1 (2023 – 23 ohnisek), z toho 43 bylo zjištěno v malochovech a 10 v chovech drůbeže včetně voliérového chovu kachen divokých.

Virus HPAI subtypu H5N1 byl v roce 2024 potvrzen na 12 lokalitách v Česku (mapa 3) u volně žijících ptáků v Jihočeském, Středočeském, Královéhradeckém, Jihomoravském, Zlínském a Moravskoslezském kraji u 25 ptáků (18× labuť velká, 3× husa velká, 3× kachna divoká, 1× volavka popelavá). Šlo především o lokality v blízkosti vodních ploch. Celkem bylo testováno 82 volně žijících ptáků. Počet pozitivních případů je stejný jako v roce 2023.

V květnu 2024 se České republice podařilo znovuobnovit status země prosté HPAI u drůbeže, získaný od Světové organizace pro zdraví zvířat (WOAH). O tento status jsme však přišli v září 2024 v souvislosti s výskytem HPAI u drůbeže.

Mapa 3: Místa nálezu uhynulých volně žijících ptáků pozitivně vyšetřených na HPAI v roce 2024

Aujeszkyho choroba

V letech 2011–2013 a v roce 2017 byl na území České republiky prováděn plošný monitoring Aujeszkyho choroby (ACH) v populaci prasete divokého. Výsledky ukázaly, že protilátky proti ACH se v České republice v populaci prasat divokých vyskytují celoplošně, počet pozitivních nálezů v letech 2011–2013 byl 33 % a v roce 2017 21,4 %. S výskytem ACH u prasat divokých úzce souvisí onemocnění psů touto chorobou, přičemž riziko hrozí zejména loveckým psům. V roce 2024 SVS nezaznamenala ani jediný případ ACH u psa. V předchozích letech uvedla následující počty případů onemocnění ACH u loveckých psů: 2023 – žádný případ, 2022 – pět případů, 2021 – čtyři případy, 2020 – dva případy, 2019 – sedm případů, 2018 – dva případy, 2017 – čtyři případy). Reálně však případy výskytu ACH u loveckých psů existují, nejsou ovšem nikde evidovány.

Shrnutí

Situaci u chorob sledovaných SVS lze za rok 2024 označit s výjimkou AMP za dobrou. Stále však platí, že tak jako v minulých letech se v honitbách u zvěře setkáváme s chorobami, které SVS systematicky nesleduje, byť mohou mít na zvěř závažný dopad (střečkovitost, motoličnatost, fibropapilomatóza aj.).

Podle Zprávy o činnosti v oblasti ochrany zdraví zvířat v roce 2024, Státní veterinární správa České republiky, Informační bulletin 2/2025, redakce