Vláda schválila návrh zákona o myslivosti

Hlavním cílem zákona je podle MZe řešení největšího problému současné myslivosti, kterým jsou vysoké stavy spárkaté zvěře a jí působené škody na zemědělských pozemcích a plodinách a na lesích. Podle údajů z Národní inventarizace lesů zvěř poškodí přibližně 32 % stromků do výšky 1,3 metru. Celkově na 2,5 miliardy korun ročně se odhaduje částka za škody v lesích a náklady na preventivní opatření proti nim. 

„Novela zákona mění myslivecké plánování tak, že se povinný minimální lov spárkaté býložravé zvěře bude odvozovat od poškození lesa v honitbě bez ohledu na její velikost, držbu a užívání. Minimální výše lovu bude stanovena každoročně a zvlášť pro každou honitbu,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

Skutečný rozsah poškození lesa zvěří v honitbách by průběžně zjišťoval Ústav pro hospodářskou úpravu lesů. Každý rok by ho zveřejnil v Informačním systému evidence myslivosti (ISEM). Uživatelé honiteb by byli povinni splnit minimální výši lovu určenou podle stupně poškození lesa. Pokud by nebyl minimální lov splněn, orgán státní správy myslivosti (obec s rozšířenou působností) by uložil uživateli honitby sankci od 50 do 200 tisíc korun za první rok, v dalším roce se pokuta zvyšuje. Kontrolu lovu by usnadnila plánovaná digitální evidence ulovené a nalezené uhynulé zvěře v ISEM, která by byla podle předpokladu spuštěna za dva roky.  

„Ulovenou zvěř označí myslivec plombou a do evidenčního systému ISEM nahraje fotografii uloveného kusu. Podle toho obce s rozšířenou působností snadno ověří, zda myslivci skutečně plní plán lovu. Zavádíme tak do myslivosti digitalizaci a omezujeme papírování pro myslivce i pro obce,“ uvedl ministr Výborný.

ISEM by měl obsahovat také veškeré evidence myslivosti, například evidence plomb na označování ulovené zvěře, loveckých lístků nebo plány mysliveckého hospodaření. Již by nebylo nutné vyplňovat papírové výkazy nebo hlášení o plnění plánu lovu a rovněž by bylo redukováno množství sledovaných údajů. Uživatelé honiteb by také například nemuseli vést evidenci psů a mysliveckých zařízení. Evidenci ulovené zvěře, informace o honitbě, počty myslivců atd. by bylo možné získat přímo z ISEM. Současně by v něm byl veden rejstřík honebních společenstev. To by umožnilo veřejnosti dálkový přístup do rejstříku, jako je tomu například u obchodního rejstříku. Digitalizovány by byly také údaje o dosaženém mysliveckém vzdělání a následném vydávání mysliveckých lístků. To vše by usnadnilo administrativu a komunikaci pro myslivce, vlastníky honebních pozemků, státní správu, veterinární správu i policii.

Novela podle MZe rovněž naplňuje Programové prohlášení vlády a posiluje práva vlastníků honebních pozemků. Umožňuje například přijímání nových členů do honebního společenstva bez schvalování valnou hromadou, zrušení povinnosti členů ručit celým svým majetkem nebo zavedení povinného schvalování roční účetní závěrky honebního společenstva.

Bude-li novela přijata, změní minimální výměru honiteb z dosavadních 500 hektarů na 250 hektarů a zavede nárokové povolenky k lovu pro hospodařící subjekty se souvislými pozemky nad 30 ha. Zmenšení výměry honiteb by podle MZe umožnilo lepší ovlivňování hospodaření v nich, lov, a tím by se celkově zlepšila ochrana lesa, plodin a pozemků před škodami způsobenými zvěří. Zároveň by došlo k povolení některých dosud zakázaných způsobů lovu (například lov v noci) za účelem zvýšení efektivity lovu.

Výdaje na přípravu ISEM, jeho ročního provozu a rozvoje, náklady Národní inventarizace lesů i další administrativní výdaje (poštovné, odborné posudky na škody zvěří aj.) by hradilo MZe bez navýšení příspěvku ze státního rozpočtu.

Ministr Výborný připustil, že v zákoně jsou části, o kterých se ještě bude muset jednat v Poslanecké sněmovně. Výhrady k novele mysliveckého zákona měly například Českomoravská myslivecká jednota (ČMMJ) nebo Český svaz ochránců přírody. Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová na síti X oznámila, že společně s předsedou zemědělského výboru Michalem Kučerou (oba TOP 09) navrhne ukončení norování. „Trpí kvůli ní nejen samotné lišky, ale mnohdy přichází k újmě i psi. Tak nehumánní metoda lovu nemá ve 21. století místo,“ napsala.

„Reakci pana předsedy Janoty chápu jako snahu shodit novelu pod stůl a zachovat současný stav, který možná vyhovuje části myslivců, ale zcela neodpovídá situaci v našich lesích. Není možné systém, který je zjevně nefunkční, udržovat další desítky let beze změny,“ řekl ČTK Výborný. „Snahou jednoty je pouze brzdit celý legislativní proces tak, aby jako už šestkrát v minulosti dokázali i posedmé zabránit nutné změně pravidel v myslivosti,“ doplnil ministr.

Vyjádření Janoty, že novelu zákona prosadil Výborný silou politické moci bez odborně vypořádaných připomínek, ministr „kategoricky odmítl“. Na přípravě podle něj pracovaly desítky expertů, nevládních organizací i univerzit a vychází z odborných podkladů.

Tématu se budeme podrobně věnovat v připravovaném Světě myslivosti č. 7/2024.

Podle ČTK, 13. 6. 2024, red.