Novým ministrem zemědělství se stal Martin Šebestyán

V první řadě si dal Martin Šebestyán za úkol úpravu rozpočtu Ministerstva zemědělství (MZe), který považuje za podhodnocený. 

„Mojí první a velmi aktuální prioritou je rozpočet resortu, který v posledních letech značně poklesl a nereaguje na inflaci. Dalším mým cílem bude nastavení takových nástrojů, které umožní zvyšovat konkurenceschopnost českého zemědělství a zajistit cenově dostupné potraviny pro občany,“ řekl nový ministr zemědělství Martin Šebestyán.

V letošním rozpočtu je pro MZe vyčleněno 59 miliard korun. Návrh rozpočtu na příští rok, který zpracovala předchozí vláda premiéra Petra Fialy (ODS) a Sněmovna ho odmítla, počítal s 55 miliardami korun. Šebestyán upozornil na to, že dlouhodobě rozpočtové prostředky ministerstva klesají, a to zejména v reálném vyjádření. „Musíme se podívat na to, proč nedošlo k reakci rozpočtu na inflaci, která tu byla,“ prohlásil. O novém návrhu rozpočtu bude vláda jednat dnes.

Po schůzce s prezidentem Petrem Pavlem na začátku prosince Šebestyán naznačil, že v rozpočtu MZe na příští rok chybí více peněz než sedm miliard korun, o kterých hovořila nová ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Letos bude konečný rozpočet MZe po zahrnutí dalších výdajů činit asi 70 miliard korun, uvedl tehdy Šebestyán.

Prezident Agrární komory Jan Doležal včera ČTK řekl, že v rozpočtu MZe na příští rok chybí přibližně 13 miliard korun. „Jedná se zejména o povinné výdaje na kofinancování evropských prostředků v objemu sedm až osm miliard korun a další zhruba tři miliardy korun na ostatní nezbytné výdaje. Zároveň sektor zatěžuje přibližně třímiliardový dluh přenesený z roku 2025, kdy chyběly prostředky na kofinancování podpory pro znevýhodněné oblasti, lesní a vodní hospodářství,“ dodal Doležal.

V prvním čtvrtletí roku 2026 chce nový ministr zemědělství předložit vládě konkrétní návrh nástrojů pro zmíněné zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství a dosažení cenově dostupných potravin.

Třetí prioritou je téma nové společné zemědělské politiky (SZP). Ministr Šebestyán chce pokračovat ve zjednodušování pravidel pro zemědělce. Pokles finančních prostředků z EU do zemědělství v novém návrhu SZP je podle něj velmi výrazný a vzhledem ke standardům, které musí zemědělci i potravinář plnit, je potřeba, aby dostali patřičnou náhradu. 

„Zemědělství musí být moderní, ekonomicky silné a zároveň šetrné k půdě, vodě i krajině. Proto chci podporovat modernizaci zemědělství, včetně závlah a šlechtění rostlin. Je důležité, aby česká půda sloužila především k výrobě potravin, nikoli ke spekulacím,“ oznámil ministr Šebestyán.

K prioritám nového ministra patří zvýšení podpory zpracování zemědělských a lesních surovin v České republice, aby se omezila závislost na dovozu. Podpora by měla zajistit růst přidané hodnoty, za důležité považuje snížit deficit, který máme v soběstačnosti. Dalším cílem je zavedení předkupního práva na zemědělskou půdu pro aktivní farmáře. Návrh podle ministra musí být vyvážený tak, aby nestranil velkým podnikům a umožňoval vstup dalších subjektů do oboru. Cílem má být zabránit spekulativním nákupům půdy a zajistit, aby se stala primárně výrobním prostředkem, nikoli investiční komoditou.

„Chci podporovat všechny zemědělce bez ohledu na jejich právní formu, velikost nebo výrobní zaměření. Každý dobře hospodařící zemědělec má své místo na trhu,“ řekl Šebestyán a doplnil: „Ve své funkci chci navázat na zkušenosti z veřejné správy i praxe a vést otevřený dialog se zemědělci, potravináři i odbornou veřejností.“

Šebestyán neupřesnil, jak se postaví k pozastavení dotací holdingu Agrofert, jehož vlastníkem je premiér Andrej Babiš (ANO). Podle něj to bude na rozhodnutí Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF).

Martin Šebestyán se narodil 28. září 1973 v Pardubicích. Vystudoval provoz a ekonomiku na České zemědělské univerzitě v Praze, kde v roce 2005 získal i titul MBA se zaměřením na zemědělství a ekonomiku. Má také certifikát mezinárodního auditora z Českého institutu interních auditorů (2002). V roce 2003 přišel do Státního zemědělského intervenčního fondu, kde působil do roku 2022. Začínal jako ředitel interního auditu, v roce 2007 se stal náměstkem ředitele, později působil jako první náměstek a na konci roku 2013 byl jmenován ředitelem SZIF, z čela fondu odešel na konci srpna 2022. Od března 2023 působil několik měsíců ve vedení velké zemědělské společnosti Agro Měřín. V listopadu 2024 se stal předsedou předsednictva spolku Iniciativa zemědělských a potravinářských podniků. 

Podle TZ MZe a ČTK, red.