Nejnovější čísla o lovu spárkaté zvěře v Evropě
- Kategorie: Myslivost
- Přidat nový komentář
Federace mysliveckých svazů států EU (FACE) vydala v polovině letošního července zprávu o úlovcích spárkaté zvěře v Evropě. Souhrn údajů z celého kontinentu obsahuje nejaktuálnější data z dostupných státních statistik za poslední roky.
Článek vyšel ve Světě myslivosti č. 9/2025.
Zpráva obsahuje vyhodnocení dat o počtech ulovené spárkaté zvěře ve 34 evropských státech na základě mysliveckých statistik zpravidla za sezonu 2023/2024 (pokud nebyly data dostupná, tak z let předchozích). Ze dvou států – Kypru a Malty – nebyly doloženy žádné údaje, neboť se v nich zahrnuté druhy zvěře buď nevyskytují, nebo neloví.
Cílem zveřejněné zprávy FACE je poukázat na dlouhodobá data, která odrážejí úspěšný management populací a udržitelné hospodaření s druhy volně žijících kopytníků v celé Evropě. Zároveň jde o upozornění na rostoucí význam role lovců a myslivců na udržitelném hospodaření s volně žijící zvěří nebo zvířaty v důsledku toho, že evropská krajina čelí stále větším tlakům kvůli probíhající změně klimatu, fragmentaci biotopů a expanzi lidské činnosti. „Lov plní zásadní ekologické, sociální a ekonomické funkce. V této souvislosti je třeba na něj pohlížet jako na praxi zaměřenou na budoucnost – založenou na odpovědnosti, datech a respektu k přírodě, která jako osvědčený nástroj ukazuje, že správnou cestou je aktivní péče o přírodu a krajinu, nikoliv jen pasivní ochrana,“ uvádí se ve zprávě.
V materiálu FACE byly uvedeny celkové úlovky za jednotlivé státy. Pro potřeby tohoto článku redakce Světa myslivosti provedla u vybraných druhů přepočty úlovků na jednotky plochy (1 km2 neboli 100 ha), neboť se domníváme, že tento údaj má vysokou vypovídací hodnotu.
Srnec obecný
Ve 30 státech bylo v sezoně 2023/2024 uloveno přibližně 3,7 milionu kusů srnčí zvěře, která je tak nejrozšířenějším a nejvíce loveným druhem spárkaté zvěře v Evropě. Zpráva FACE uvádí, že jde o významný nárůst ve srovnání s dřívějšími odhady, které uváděly, že v 80. letech minulého století se lovilo přibližně 1,7 milionu kusů srnčí zvěře a na počátku 21. století 2,7 milionu kusů.
Státem s největším úlovkem je s přehledem Německo – jde přibližně o 1,3 milionu kusů, což představuje 35 % z celkového počtu ulovených jedinců zahrnutých ve zprávě. Podíl Německa na úlovku srnčí zvěře v Evropě se zdá být stabilní, podobné hodnoty byly zaznamenány již v letech 1984 a 2005.
Za Německem následuje Francie s úlovkem přibližně 600 000 kusů. Mezi 100 000 a 300 000 kusy ročně se uloví (v sestupném pořadí) v Rakousku, Spojeném království, na Ukrajině, v Polsku, Česku, Maďarsku a Švédsku. Zbylé státy uloví méně než 100 000 srnčí zvěře za rok. Srnec obecný se nevyskytuje na Kypru, Maltě a v Irsku, a v Řecku se neloví.
Pro srovnání, v přepočtu na rozlohu států se v Německu uloví 3,7 kusu na jeden km2, ve Francii 0,96 kusu/km2, v Rakousku 3,51 kusu/km2 a v Česku 1,58 kusu/km2. Všechna konkrétní čísla a další srovnání naleznete v připojené tabulce na konci článku.
Prase divoké
Prase divoké je v Evropě druhou nejvíce lovenou spárkatou zvěří, přičemž roční odstřel v posledních letech dosahuje souhrnně přes 3,3 milionu kusů ve 31 ze 34 zahrnutých států. Zemí s nejvyšším úlovkem divočáků je Francie, kde se jich v roce 2023 ulovilo kolem 860 000 (v přepočtu na rozlohu 1,36 kusu/km2). Za Francií následuje Německo (550 000, 1,54 kusu/km2) a Španělsko (450 000, 0,89 kusu/km2).
Úlovku pohybujícího se od 100 do 300 tisíc kusů bylo dosaženo (v sestupném pořadí) v Itálii, Česku, Polsku, Maďarsku, Švédsku a Řecku. Prase divoké se nevyskytuje v Irsku, na Kypru a na Maltě.
V přepočtu na rozlohu vede Česká republika s 3,27 ulovenými kusy na km2, spolu s Lucemburskem, kde se loví 3,23 kusu/km2.
V řadě evropských států lze v posledních desetiletích pozorovat zvyšující se počet ulovených prasat divokých v reakci na rostoucí populace druhu. Například ve Francii to představuje přibližně dvojnásobný nárůst oproti ročnímu odstřelu před 20 lety, kdy nepřesáhl 440 tisíc kusů.
Jelen evropský
Jelen evropský je z hlediska dosahovaných úlovků třetím nejvýznamnějším druhem spárkaté zvěře v Evropě. V posledních letech se ve 29 státech ročně lovilo celkem přibližně milion kusů. Stejně jako u srnce obecného a prasete divokého se i početnost jelena evropského v celé Evropě výrazně zvýšila. V dřívějších přehledech publikovaných dat za rok 1984 a ze začátku 21. století byl zaznamenán nárůst uváděné velikosti populace z 1,1 milionu na 1,7 milionu a zvýšení úlovku z 275 000 na 429 000 jedinců. V posledních dvou desetiletích se tak lov jelení zvěře více než zdvojnásobil.
Mezi státy s nejvyšším úlovkem – mezi 100 000 až 130 000 kusy – patří Španělsko, Velká Británie a Polsko. Od 50 000 do 90 000 se ulovilo v Maďarsku, Francii, Německu, Rakousku, Slovensku a Norsku. V dalších sedmi státech včetně České republiky byla výše odstřelu v rozmezí 10 000 a 36 000. V tisících kusů se jelení zvěř loví v deseti státech, méně než tisíc ve třech a neloví se ve Finsku, Řecku, Černé hoře, na Kypru a na Maltě.
Množstvím ulovené jelení zvěře v přepočtu na rozlohu se oproti průměru (0,24 kusu/km2) vyjímají Slovensko (1,19 kusu/km2), Maďarsko (0,95 kusu/km2), Rakousko (0,7 kusu/km2), Slovinsko (0,5 kusu/km2), Spojené království (0,47 kusu/km2) a Česko (0,45 kusu/km2).
Daněk evropský
Daněk evropský je v Evropě také hojně rozšířeným druhem, přestože v menší míře než předchozí jmenované. Celkový úlovek dosahuje přibližně 500 000 kusů ve 24 ze 34 států. Významnou částí se na něm podílí Spojené království s 148 500 kusy. Následují Švédsko, Německo a Česko, kde se ročně uloví mezi 40 000 a 80 000 kusy. Výše úlovku od 10 000 do 35 000 kusů bylo dosaženo ve Španělsku, Irsku, Slovensku, Maďarsku, Dánsku a Polsku. V ostatních 14 státech se loví méně než 5000 daňků.
Ve vztahu k rozloze státu je nejvyššího úlovku daňčí zvěře dosahováno na Slovensku (0,613 kusu/km2), ve Spojeném království (0,608 kusu/km2), v České republice (0,57 kusu/km2), Irsku (0,43 kusu/km2) a Dánsku (0,29 kusu/km2).
Jelen sika
Úlovek jelena sika činil podle údajů ve zprávě FACE přibližně 78 000 kusů v sedmi státech. Nejvíce se lovil ve Spojeném království (kolem 40 500 kusů v roce 2020) a v Irsku (přibližně 26 400 kusů v roce 2022). Údaje z Ukrajiny a Německa uvádí odstřel asi 6500, resp. 3500 kusů. Méně než 1000 ulovených kusů hlásí Dánsko, Rakousko a Francie. Je pozoruhodné, že zpráva FACE neobsahovala informaci o úlovku siky v České republice, jež Český statistický úřad (z jehož údajů zpráva vycházela) udává úlovek ve výši přibližně 22 800 kusů.
V přepočtu na rozlohu se nejvíce sičí zvěře loví v Irsku (0,38 kusu/km2), následovaném Českem (0,29 kusu/km2) a Velkou Británií (0,17 kusu/km2).
Muflon
Muflon se loví ve 20 z 34 států Evropy, přičemž celkový roční odstřel se v posledních letech pohybuje kolem 60 000 kusů. Hlavními zeměmi, kde je tento druh loven, jsou Španělsko (17 000 kusů) a Česko (11 000 kusů). Za nimi následují (v sestupném pořadí) Německo, Slovensko, Maďarsko, Francie a Rakousko, kde se výše úlovku pohybuje v rozmezí 2000 až 9000 kusů. Ve 13 ostatních státech se ročně uloví do 1000 jedinců.
Při přepočtu na rozlohu státu dominují v intenzitě lovu Slovensko a Česko s přibližně 0,14 ulovenými kusy mufloní zvěře na km2.
Ostatní druhy
Los evropský se loví především ve Švédsku, Finsku a Norsku, kde se počet ulovených jedinců pohybuje v rozmezí 25 000 až 50 000. V menší míře je loven také na Ukrajině, v Lotyšsku, Estonsku a Litvě, a to přibližně 3000 až 7000 jedinců ročně. Celkový odstřel v těchto sedmi státech činí okolo 125 000 kusů.
Úlovek kamzičí zvěře v Evropě dosahuje asi 70 000 jedinců a podílí se na něm 13 států. V Pyrenejích ve Francii a ve Španělsku jde o kamzíka středozemního, který tvoří přibližně sedm procent z celkového počtu ulovených jedinců (přibližně 4500). Hlavní podíl pak spočívá v lovu kamzíka horského, přičemž nejvíce jedinců se uloví v Rakousku, Francii, Itálii a Švýcarsku, a to mezi 10 000 až 20 000 kusy. Následuje Německo s přibližně 5000 kusy, Slovinsko s asi 2400 kusy a Španělsko s 2000 kusy. V šesti zbývajících státech se loví méně než tisíc jedinců ročně.
Zpráva FACE obsahuje také údaje o lovu několika méně běžných introdukovaných druhů. Oficiální statistiky uvádějí, že v Chorvatsku bylo uloveno 32 kusů axise indického. Jeho výskyt v Evropě vyvolával obavy kvůli invazní povaze druhu a potenciálním dopadům na místní ekosystémy, načež byl axis v roce 2022 zařazen na seznam invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na EU.
Muntžak malý pocházející z Číny a Tchaj-wanu je rovněž v Evropě považován za invazní nepůvodní druh. Je loven ve Spojeném království, kde odhad odstřelu v roce 2020 činil 108 000 jedinců. Nižší počet byl uloven také v Irsku a Belgii.
Posledním druhem introdukovaného jelenovitého, jenž byl zahrnut ve zprávě, je srnčík čínský původem z Číny a Koreje. Loví se opět pouze ve Spojeném království. Odhadovaný úlovek se v roce 2020 vyšplhal na 20 250 kusů. Podle FACE se některé zdivočelé populace vyskytují i v kontinentální Evropě, ale počet volně žijících zvířat není přesně známý a pravděpodobně je poměrně nízký.
Tab.: Úlovky spárkaté zvěře v Evropě

Zpracováno podle Zprávy FACE o lovu kopytníků 2025 (FACE Ungulate Harvest Report 2025: Europe’s Ungulate Management in Numbers), red.
Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.