Na mušce rok 2026 – 1. část novoroční ankety

Mgr. Patrik Mlynář, vrchní ředitel sekce lesního hospodářství Ministerstva zemědělství

Pokud mám v rychlosti zavzpomínat na myslivost v roce 2025, pak mi na mysl přicházejí tři druhy zvěře – prase divoké, zajíc polní a jelen sika. A to ve spojení s africkým morem prasat, myxomatózou zajíců a zařazením siky na seznam invazních nepůvodních druhů. Ale pojďme hezky popořadě.

Z roku 2024 jsme si nesli nedořešený úkol, a to novelu zákona o myslivosti. V červnu 2024 námi předloženou novelu zákona schválila vláda. Avšak v roce 2025 tento legislativní materiál neprojednala Poslanecká sněmovna. Znamená to tedy, že se nám na další neurčitou dobu odkládá a kupí hned několik problémů, které výrazně omezují fungování státní správy a také myslivosti samé. Návrh novely totiž obsahoval z pohledu státní správy celou řadu úprav, které by výrazně napomohly správním řízením v myslivosti. A tak se nadále budou orgány potýkat s problémy změn honiteb, jejich uznávání a jiných řízení, kterými jsou negativně dotčeni zejména vlastníci a hospodařící subjekty, jimž vznikají škody, či další zúčastnění, někdy i sami myslivci, stěžující si na fungování státní správy.

Již několikátý návrh novely zákona o myslivosti byl opět neúspěšný, a je tedy nutné zdůraznit, že pokud přijde potřeba novelizace, pak by všichni stakeholdeři, zejména vlastníci a myslivci, měli přijít s jednotným návrhem, jak uchopit provádění myslivosti ve 21. století, aby skutečně byla službou veřejnosti, přírodě a zvěři. Právě samotné udržování vysokých stavů zvěře vede často k tomu, co nám ukazují poslední roky – k šíření chorob a negativnímu vlivu na kvalitu zvěře samé. O těchto problémech a nevhodném managementu přednáší experti z vysokých škol a výzkumných institucí, radí, jak řádně hospodařit se zvěří. Bohužel se tím málokdo chce řídit.

Rok 2025 prokázal, že se nám „snad“ povedlo již podruhé zbavit afrického moru prasat. Všichni si uvědomují, že je to jen dočasné, a ačkoliv to nechci přivolávat, je nutné stále hrozbu šíření do České republiky vnímat a přistupovat ke svědomitému snižování početních stavů prasat divokých. Neradostnou zprávou bylo prokázání výskytu myxomatózy u zajíců na našem území. Troufám si tvrdit, že nás čeká velký úbytek zaječí zvěře a pro některé uživatele honiteb, kynology a zejména pro sokolníky významné omezení myslivecké činnosti a lovu. Rok 2026 teprve ukáže rozsah a dopad této nemoci. Bohužel na základě zkušeností z jiných států je málo opatření, která bychom pro zastavení šíření mohli jako myslivci či státní správa přijmout.

I přes nesouhlasný postoj České republiky byl sika japonský zařazen Evropskou komisí na seznam invazních nepůvodních druhů. Pro Česku republiku z toho vyplývá nový přístup, a to snaha o maximální snížení početnosti tohoto druhu. V roce 2026 nás tedy čeká co do rozsahu užší novela zákona o myslivosti, abychom dostáli požadavkům Evropské komise ve vztahu k sikovi, a to celkové maximální rozvolnění lovu tohoto druhu.

Rád bych touto cestou poděkoval každému, kdo se podílí na správném fungování myslivosti, a všem přeji do roku 2026 pevné zdraví.

Ing. Dalibor Šafařík, Ph.D., generální ředitel Lesů České republiky, s. p.

Nač budu vzpomínat v souvislosti s naší myslivostí a rokem 2025? Většina lesníků, myslivců a vlastníků honebních pozemků vstupovala do roku 2025 s očekáváním úspěšné novelizace zákona o myslivosti. Každá skupina však s odlišným zájmem a cílem. Výsledek je dnes všem známý. V době projednávání novely nejvíce rezonovala výměra honiteb, povolenky k lovu nebo vyžadovaný doprovod při poplatkovém lovu, byť netrofejové zvěře. Změna byla více než potřebná, vždyť aktuální zákon vstoupil v platnost před bezmála čtvrtstoletím. Doba také přinesla do výkonu práva myslivosti moderní technologie, takže bychom neměli opomíjet například digitalizaci myslivecké evidence nebo využití dronů. Praxe však opět ukázala, že příliš vysoký počet změn, roztříštěnost zájmů a neústupnost výrazně snižuje šanci na úspěch. Z toho je nutné si vzít do budoucna ponaučení.

Z roku 2025 také musím připomenout jarní hrozbu nákazy zvěře slintavkou a kulhavkou, již se podařilo i díky důsledným a včasným opatřením zažehnat. Pozitivně hodnotím, že již od srpna 2024 nebyl na území České republiky po necelých čtyřech letech evidován žádný případ afrického moru prasat. Zde oceňuji profesionalitu zaměstnanců Lesů ČR při vlastních zásazích a monitoringu.

Stále je nutná obezřetnost při výskytu nákazy ptačí chřipkou, pro nás zejména v bažantnicích. Ze závěru loňského roku nelze opomenout riziko rozšíření mimořádně agresivní nákazy myxomatózou u zajíců polních. Pro snížení rizika šíření je nutné se podle možností maximálně řídit doporučením Státní veterinární správy, abychom o tuto ikonickou drobnou zvěř zcela nepřišli.

A s jakými vyhlídkami vstupuje česká myslivost do roku 2026? Jistě nás bude zajímat změna právní úpravy související se zařazením jelena siky na evropský seznam invazních druhů. Nařízení Evropské komise se vztahuje i k oborám. Pokud se pro oborní chov siky Dybovského nepodaří prosadit výjimku, výrazně to zasáhne do vlastnických práv držitelů obor a mnohde se zmaří letité chovatelské úsilí i vynikající výsledky.

Novinkou pro nás všechny bude změna zbraňové legislativy, která s sebou mimo jiné přináší i úpravu zákona o myslivosti. 

I v roce 2026 bych chtěl vyzvat myslivce s lesníky ke vzájemnému respektu a pochopení, protože jedni bez druhých se neobejdou. Myslivci často posuzují své hospodaření podle množství zvěře v honitbě. Přitom je ale jasné, že vysoké koncentrace zvěře neprospívají její kondici, zdravotnímu stavu a ani prostředí, v němž žije. Tedy lesu. Proto je třeba nastavit rovnováhu a pochopit, že při snižování stavů zvěře nejde o genocidu. Lesníci zase musejí hospodařit s vědomím nutného zvýšení úživnosti prostředí i s tím, co se dá udělat pro zachování klidu zvěře a patřičného krytu. Nebojme se tedy plánovat lov a hospodaření se zvěří podle skutečného stavu lesa!

Ing. Jaroslav Nerad, ředitel Vojenských lesů a statků České republiky, s. p.

Rok 2025 se nepochybně zapíše do historie české myslivosti bojem o schválení nového zákona o myslivosti. Byli jsme svědky nekonečných a nesmiřitelných sporů bez snahy přijmout argumenty a připomínky druhé strany. Nervozita spojená s projednáváním této novely rezonovala na všech stupních myslivecké veřejnosti. Byly přijaty novely lesního zákona a zákona o zbraních, také nepochybně týkající se provozování myslivosti.

Stále přetrvává hrozba AMP a nutnost řešit stavy černé zvěře, které jsou nadále dosti vysoké. Nenápadně v některých oblastech narostly stavy dančí zvěře osidlující postupně další honitby. Mnohdy k radosti myslivců z nové zvěře.

V roce 2026 očekávám mnoho práce na udržení úrovně myslivosti a stavů zvěře v honitbách VLS s respektováním priority lesnického hospodaření.

Ing. Jiří Janota, předseda Českomoravské myslivecké jednoty

Rok 2025 přinesl z pohledu výkonu práva myslivosti několik důležitých událostí. Z počátku roku jsme zaznamenali druhou etapu nasazení Policie České republiky na Jablonecku při zdolávání afrického moru prasat. Nechci se pouštět do polemiky vhodnosti či efektivity tohoto rozhodnutí. Nicméně je potřeba si uvědomit, že stát má v krajním případě nástroj, kterým je schopen zasáhnout do hospodaření v honitbách.

Zařazení siky na seznam invazních nepůvodních druhů je značným zásahem do mysliveckého hospodaření. Tento krok bude mít významný dopad na hospodaření jak ve volných honitbách, tak v nezanedbatelné části oborních chovů. ČMMJ oslovila odpovědná ministerstva k předložení návrhu zapracování tohoto nařízení do legislativních předpisů.

Šokující zprávou začátkem měsíce září, a dnes již skutečností pro řadu honiteb, je výskyt myxomatózy u zaječí zvěře. Otázkou není, kam až se choroba posune z jižní Moravy, ale jak dlouho bude mít vliv na zaječí populace v České republice. Dá se předpokládat, že nemoc letos zasáhne podstatnou část našich honiteb.

Pro ČMMJ bylo v roce 2025 nejdůležitějším úkolem zabránit přijetí kontroverzní novely zákona o myslivosti. Vládou schválený materiál prošel řadou diskuzí a polemik v mediálním prostoru, ale není cílem jej na tomto místě hodnotit. Nicméně je potřeba poděkovat všem myslivcům, kteří podpořili ČMMJ při odmítnutí takto zpracované legislativní normy Ministerstvem zemědělství.

Rád bych věřil, že rok 2026 přinese i některá pozitiva. Za zásadní dlouhodobé pochybení reprezentantů politické moci a pracovníků odpovědných ministerstev považuji přehlížení podpory propagace významu myslivosti a myslivců pro zvěř, její životní prostředí, krajinu a společnost. Pokud nebudeme adekvátně a rozumně reagovat na stále častější negativní postoje části veřejnosti na výkon práva myslivosti, dá se v následujících letech očekávat velký problém.

V roce 2026 předpokládám nárůst případů spojených s uplatňováním škod působených zvěří ze strany vlastníků pozemků a hospodařících subjektů. Myslivost většinou vždy stála na dohodě mezi uživateli honiteb a hospodařícími subjekty v zemědělství a lesnictví. Je potřeba vzít rozum do hrsti a zamyslet se občas nad výhradami jak jedné, tak druhé strany. Jako myslivci musíme pochopit, že v části honiteb je skutečně potřeba přistoupit k významnější redukci stavů spárkaté zvěře, která mnohdy působí škody. Hospodařící subjekty a vlastníci by zase měli chápat, že výkon práva myslivosti v civilizací narušené kulturní krajině je stále složitější a že bez myslivců se v budoucnu neobejdou.

Všem myslivcům přeji v novém roce mnoho příjemných chvil strávených v honitbách a řadu přátel, s nimiž se mohou podělit o své zážitky.

Anketa vyšla ve Světě myslivosti č. 1/2026. Její pokračování zveřejníme brzy i zde na webu.

Redakce