Myslivost v honitbách Lesů ČZU: 90 let tradice, management zvěře a aktivní výuka studentů

Ze školního statku Lesy ČZU

Dnem 1. ledna 1935 byl na někdejším liechtensteinském velkostatku zřízen Ministerstvem zemědělství Školní lesní statek Kostelec nad Černými lesy. Již od počátku existence patřila do náplně práce personálu myslivost. V té době bylo Černokostelecko v mysliveckých kruzích dobře známé díky chovu mufloní zvěře v dnes již neexistující oboře Ostrák u Kouřimi. V roce 1924 tam byl uloven silný beran, jehož toulce byly nejsilnějšími na celostátní výstavě loveckých trofejí v Praze v roce 1933.

Po založení podniku se myslivost na Školním statku Kostelec nad Černými lesy vyvíjela v duchu tehdy obvyklého hospodaření. Důraz byl kladen na udržování přiměřených stavů spárkaté, především srnčí zvěře a myslivecké aktivity byly spojené s výukou studentů Lesnické fakulty Vysoké školy zemědělské v Praze. Ta však byla počátkem 60. let zrušena a obnovena až v roce 1990. V mezidobí se tehdejší Školní lesní závod Kostelec nad Černými lesy stal pracovištěm kromě jiného pro výzkum zvěře. V roce 1980 byla na jeho území vybudována obora Aldašín pro chov prasete divokého.

Historicky první hon na Školním lesním statku Kostelec nad Černými lesy. Uskutečnil se na polesí Radlice 1. září 1936 a ulovilo se na něm 18 zajíců a dva králíci. Foto archiv Lesů ČZU

S obnovou pražské lesnické fakulty přišlo oživení v podobě postupně stále většího využívání Školního lesního podniku Kostelec nad Černými lesy k výuce studentů, pro široké výzkumné aktivity týkající se zvěře a lesa, pořádání odborných seminářů, konferencí, ale také kulturních a společenských akcí spojených s myslivostí. Od roku 2023 tyto a další aktivity běží pod hlavičku Lesů ČZU.

Jednou z významných aktivit Lesů ČZU je práce s dětmi a mládeží. Foto archiv Lesů ČZU

Honitby lesů ČZU

Po roce 2015 se myslivost v Kostelci začala postupně měnit ve vědecky řízený management především srnčí zvěře, který reagoval na její tlak na lesní porosty, měnící se klima i dynamiku jejích populací. Spoluprací Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze a školního lesního podniku vznikly projekty, které později tvořily základ pro současný aktivní přístup ke zvěři, zejména srnčí, ale také černé.

Lesy ČZU aktuálně vykonávají myslivost ve své režii ve čtyřech honitbách na celkové výměře 5751 ha. Tři honitby jsou volné – největší je Bohumile (2904 ha), následuje Stříbrná Skalice-les (1899 ha) a Radlice-les (855 ha). Předmětem mysliveckého managementu je srnec obecný a prase divoké, ale v honitbách se vyskytují také muflon a sika Dybovského a z okolí do nich začíná stále více pronikat daněk evropský.

Skladba lovné zvěře v honitbách Lesů ČZU se během 90 let změnila, dnes dominuje spárkatá. Podnik pořádá každoročně okolo deseti společných lovů, které se vyznačují vysokou organizovaností, dodržováním mysliveckých tradic a společenskou úrovní. Foto Jaroslav Vogeltanz

Obora Aldašín (93 ha) nadále existuje, ale prošla kompletní revitalizací. Chov černé zvěře byl před třemi lety zrušen, hlavním druhem je sika Dybovského. Do budoucna se plánuje větší využívání obory coby ukázkového objektu práce se zvěří pro studenty a veřejnost.

Intenzivní zapojení studentů a vznikající centrum lovecké kynologie

Od roku 2022 došlo k významnému zapojení studentů do výkonu práva myslivosti v honitbě Radlice-les. Studenti se podílejí na celoročním chodu honitby, pomáhají plnit plán lovu, zúčastňují se brigádnické činnosti, přípravy kynologických akcí atd. Během roku 2024 byla v honitbě postavena lovecká chata, kterou od letošního léta studenti využívají a mají v ní své zázemí. Vždy na konci lovecké sezony je pro ně pořádána studentská naháňka. 

Do výkonu práva myslivosti a všeho, co s ním souvisí, jsou intenzivně zapojováni studenti České zemědělské univerzity v Praze. Foto archiv Lesů ČZU

V posledních letech se u Lesů ČZU prudce rozvíjejí akce v oblasti lovecké kynologie. Ta měla u podniku vždy dobrou úroveň a význam, který však nyní ještě vzrostl. Cílem je dostat do Kostelce na Černými lesy jak zkoušky lovecké upotřebitelnosti, tak vybrané vrcholné kynologické akce, a to zejména pro plemena využívaná k lovu spárkaté zvěře. Od roku 2023 je v ročním plánu společných loveckých akcí jedna naháňka, na které probíhají individuální zkoušky honičů organizované Klubem slovenského kopova. Vedle toho Lesy ČZU nabízejí své honitby okresním mysliveckým spolkům v regionu k pořádání různých zkoušek lovecké upotřebitelnosti. Za zmínku stojí též vybudování obůrky s černou zvěří pro výcvik psů. V roce 2025 proběhl první ročník výcvikového víkendu pro vůdce honičů Kurz Diviačiara a soudě podle kladných ohlasů nebude příští rok o účastníky nouze. V roce 2026 se bude v honitbách Lesů ČZU konat také celosvětová soutěž ohařů, které se zúčastní okolo 200 psů.

V roce 2025 zorganizovaly Lesy ČZU první ročník výcvikového víkendu pro vůdce honičů Kurz Diviačiara, který sklidil velký ohlas. Lovecká kynologie je další činností, které podnik věnuje všestrannou pozornost. Foto Anna Cibulková (Židová)

Přínos aktivního managementu srnčí zvěře

V roce 2022 byla vyhodnocena první pětiletka aktivního managementu srnčí zvěře. Díky němu došlo v lesích k velmi významnému poklesu poškození lesních dřevin. Pokud dnes vznikají nějaké škody na přirozené obnově, tak je to na listnáčích. Jehličnany bez problémů odrůstají, a to včetně jedle a douglasky.

V roce 2023/2024 bylo v honitbách podniku dosaženo historicky nejvyššího úlovku spárkaté zvěře – byla překonána hranice 500 kusů srnčí a 500 kusů černé zvěře. Nyní přichází další fáze aktivního managementu – kultury odrůstají a poskytují zvěři stále lepší kryt, takže udržet lov v intenzitě posledních let je velká výzva. Individuální lov je v těchto podmínkách náročný, proto Lesy ČZU využívají možnost lovit srnčí zvěř společně s černou zvěří a dalšími druhy spárkaté zvěře na naháňkách. Ty končí dobrými výřady s nezaměnitelnou atmosférou na druhém nádvoří černokosteleckého zámku. Ročně se koná deset až dvanáct loveckých akcí za sezonu, aby byl pokryt celý majetek. Loví se pouze v lese, okolní volné plochy zůstávají v klidu. 

Lesy ČZU jsou průkopníkem v distribuci dělené zvěřiny z režijních honiteb koncovým zákazníkům. V říjnu 2025 uvedly v Jevanech do provozu zvěřinomat – první zařízení svého druhu u nás, kde si lze zakoupit balíčkovanou zvěřinu v režimu 24/7. Foto archiv redakce

Tak, jak narůstaly úlovky, úměrně se zvyšoval i objem vyprodukované zvěřiny. Lesy ČZU se rozhodly nejít pouze cestou prodeje celých kusů v kůži, ale díky „bourárně“ jsou schopné dodávat dělenou chlazenou a mraženou vakuovanou zvěřinu, kterou prodávají „ze dvora“ ve svém středisku v Jevanech a nejnověji prostřednictvím zvěřinomatu (Svět myslivosti č. 11/2025). Výsledky, kterých bylo zatím dosaženo prostřednictvím posledně jmenovaného zařízení, jsou velmi slibné.

Černokostelecký zámek se během let stal místem četných kulturních akcí navázaných na myslivost – hudebních koncertů, akademických soutěží ve vábení zvěře, loveckém troubení atd. Foto archiv Lesů ČZU

Od tradičního hospodaření se zvěří k modernímu managementu

Myslivost v honitbách Lesů ČZU prošla během 90 let vývojem od klasického hospodaření až po moderní management. Dnes stojí na pevných základech: na tradici hospodaření v krajině, na odbornosti lesního personálu, na vědeckých přístupech a s novým impulsem, který přináší spolupráce se studenty. Lesy ČZU tak vstupují do další dekády jako podnik, jenž ctí historii, ale zároveň se dívá dopředu – k udržitelnému hospodaření, vzdělávání a myslivosti otevřené pro budoucí generace.

Redakce