Hlavní pilíře pro budoucnost ČMMJ

Co považujete za nejdůležitější úspěchy ČMMJ v uplynulém pětiletém období?

To, že se nám podařilo odvrátit přijetí návrhu zákona o myslivosti, který připravila minulá vláda. Šlo rozhodně o jedno z nejvýznamnějších témat předchozího období. Co se týče vnitřních záležitostí ČMMJ, za podstatné považuji prodej pojišťovny Halali, která nás v posledních letech začala velice finančně zatěžovat. Prostředky z prodeje a pronájmu domu v Jungmannově ulici v Praze, jenž nadále vlastníme, budeme moci využít k rozvojovým aktivitám.

A co naopak zůstalo nenaplněno?

Nepodařilo se prosadit změnu vyhlášky o dobách lovu zvěře, konkrétně pasáž umožňující kromě jiného celoroční dobu lovu holé zvěře do dvou let věku. S tím máme zásadní problém a změnit to je jeden z našich hlavních cílů pro probíhající období. Dlouhodobým interním problémem ČMMJ je malý zájem podstatné části členské základny o dění v organizaci. Tento jev, pro který samozřejmě musíme hledat řešení, se ale netýká jen myslivců, stejně na tom jsou včelaři a zahrádkáři. Bohužel jde o současný celospolečenský fenomén.    

Co vás vedlo k tomu, že jste se rozhodl kandidovat potřetí do funkce předsedy?

Na jedné straně jsem vnímal podporu podstatné části pobočných spolků a na straně druhé i řadu složitých věcí, které organizaci čekají. Jedním z důvodů je příprava zákona o myslivosti, v čemž chceme být proaktivní. ČMMJ sestavila odbornou pracovní skupinu, která se zabývá tvorbou návrhu. Vzhledem k tomu, že se v této problematice pohybuji dost dlouho a nasbíral jsem různé zkušenosti a kontakty, dovoluji si říci, že se v ní orientuji, a chci ČMMJ pomoci. Uvědomuji si, že není reálné vytvořit něco, co bude vyhovovat všem zainteresovaným stranám. Musíme se proto pokusit o kompromis tak, aby v zákoně našli důležité věci jak myslivci, tak vlastníci honebních pozemků a subjekty na nich hospodařící a samozřejmě ochrana přírody.
ČMMJ se musí začít také intenzivně věnovat otázce ekonomické situace a s tím spojených aktivit pro naše členy u některých pobočných spolků.

Vaši protikandidáti na volebním sjezdu kritizovali, že se v minulosti dělalo málo pro zabránění již zmíněného poklesu členské základny, pro komunikaci uvnitř organizace i navenek či pro práci s mládeží a zprůhlednění hospodaření ČMMJ. Jak tyto názory vnímáte?

Z mého pohledu byla tato kritika spíše obecná a bez konkrétních návrhů řešení. Tím nechci říci, že bychom měli rezignovat třeba na úbytek členů. Je ale nutné otevřeně si přiznat, že v České republice již nejspíš nikdy nebude 110 tisíc myslivců jako před 30 lety. Mladí lidé dnes mají spoustu různých aktivit a je těžké udržet u myslivosti i mnohé z těch, kteří prošli mysliveckými kroužky. ČMMJ i tak je a podle mne zůstane naší nejsilnější mysliveckou organizací. Jednou z cest, jak dostat do jejích řad další myslivce, je oslovit a přesvědčit ty, kteří nejsou z různých příčin členy, že myslivost potřebuje silnou mysliveckou organizaci a že stojí za to uvažovat o členství v ČMMJ. Dobrým důvodem je třeba již zmíněné zabránění přijetí problematického zákona o myslivosti, který by zkomplikoval život většině myslivců.

A další body kritiky?

Práci s mládeží jsme v poslední době věnovali poměrně značné finanční prostředky a v budoucnu se na ni chceme ještě podstatněji zaměřit. Informovanost členské základny nejen o dění uvnitř organizace se významně zlepšila, a to prostřednictvím webu, elektronického zpravodaje a sociálních sítí. Daří se nám dostávat se do celostátních médií, vyjadřujeme se k řadě témat, což považuji za velký posun. To dříve nefungovalo. Skutečně nebylo a není jednoduché do médií pronikat. Mám zkušenosti za deset let. Dnes se na nás sami od sebe obracejí různí novináři, když potřebují znát stanovisko k různým odborným věcem.

Celý rozhovor si můžete přečíst ve Světě myslivosti č. 6/2026.

Děkuji za rozhovor
David Vaca