Globální oteplování má podle vědců vliv na kvalitu spánku divokých zvířat

V analýze spánku divokých zvířat výzkumníci sledovali spánkové chování téměř 30 divokých prasat (Sus scrofa) na dvou místech v České republice. Data byla sbírána po dobu tří let pomocí minimálně invazivních biologgerů, což jsou senzory moniturující biologické funkce, chování a pohyb zvířete. Spánek obecně patří k základním fyziologickým funkcím a je nezbytnou složkou pro zdravé fungování organismu a regeneraci u lidí i zvířat.

„Vzhledem k hlavní roli, kterou spánek hraje v celkovém zdraví, naše výsledky signalizují, že globální oteplování, a s ním spojený nárůst extrémních klimatických událostí, pravděpodobně negativně ovlivní spánek, a tím i zdraví divoké zvěře, zejména u nočních zvířat. To by se potenciálně mohlo vztahovat i na lidi,“ uvedla jedna z autorek studie Isabella Capelliniová z Královské univerzity v Belfastu. „Celkově naše výsledky naznačují, že jedinci, kteří konzistentně spí méně, nebo méně efektivně, pravděpodobně získají méně výhod ze spánku a mohou se u nich projevit dlouhodobé škodlivé účinky spánkové deprivace,“ vysvětlila. Často se ukazuje, že jedinci, kteří spí méně než průměr, mají tendenci k častějším neurologickým poruchám v pozdějším životě.

Jakým způsobem je spánek divokých zvířat ovlivněn environmentálními podmínkami, je dosud téměř neznámé. Výzkum ukázal, že množství spánku, jeho efektivita a také kvalita jsou významně sníženy v teplejších, vlhkých dnech. Chladnější teploty, stejně jako vyšší sněhová pokrývka nebo srážky, naopak podporují zvýšení kvality spánku.

Studie navíc odhaluje hluboké individuální rozdíly. Divočáci - nespavci spí až o 46 % méně než divočáci – spáči. Zajímavé ale je, že nespavci se nesnaží kompenzovat svůj krátký spánek skrze vyšší kvalitu, což naznačuje, že může být jejich zdraví z dlouhodobého hlediska negativně ovlivněno spánkovou deprivací. 

„Je fascinující, jak pomocí nových technologií můžeme nepozorovaně sledovat detaily života divokých zvířat v jejich přirozeném prostředí. Změny ve spánkovém rytmu jsou tak další potvrzenou změnou v chování divokých zvířat čelících intenzivnímu lidskému využívání krajiny a s tím souvisejících změn,“ dodal Miloš Ježek z Fakulty lesnické a dřevařské.

Výzkum byl publikován v prestižním vědeckém časopise Proceedings of the Royal Society B, patřícím do skupiny vědeckých časopisů označených jako tzv. „Nature index“. 

Podle TZ ČZU, red.