... ptá se na servru neviditelnypes.cz Věra Petrová, předsedkyně Sdružení vlastníků honebních pozemků v ČR
V září minulého roku se nám dostal do rukou návrh novely zákona o lesích (289/1995Sb.), jehož urychlené projednání bylo schváleno ministrem spravedlnosti a předsedou Legislativní rady vlády (č.j. 15689/10-KML z 14.9.2010). Jeho přijetí by vytvořilo neuvěřitelné korupční prostředí při hospodaření v lesích a zatížilo jejich majitele další nesmyslnou byrokracií. Na poslední chvíli se nevládním organizacím podařilo návrh, jehož připomínkové řízení mělo proběhnout 14. X. 2010, smést se stolu. Toto jsme připomenuli panu ministrovi v dopise z 3. I. 2011. Pan ministr nám v odpovědi z 3. III. 2011 sdělil, že o ničem podobném neví. Novela zákona se prý teprve připravuje.
V témže dopise (na dopis z 13. X. 2010 nám pan ministr neráčil odpovědět) jsme pana ministra znovu upozornili, že je zapotřebí urychleně novelizovat zákon 449/01Sb., tzv. myslivecký, umožňující tunelování majetku vlastníků zemědělských a lesních pozemků, kteří jsou členy honebních společenstev (HS). Tedy rozkrádačka ve velkém a podle zákona. Pan ministr nám sdělil, že, jelikož za 9 let trvání tohoto zákona "nezaznamenalo Ministerstvo zemědělství žádné takové praktiky" a s odvoláním na nálezy Ústavního soudu z let 2004 - 2006, neztotožňuje se s naším názorem na škodlivost zákona o myslivosti pro práva vlastníků.
Pár slov na vysvětlenou: Císař František Josef I. spojil v roce 1849 právo lovit a chovat zvěř s vlastnictvím půdy a stanovil minimální výměru honitby na 200 jiter (115 ha). Vznikly vlastní honitby majitelů, majících požadovaných 200 jiter, a honitby společenstevní, sdružující pozemky drobných vlastníků půdy. Je zapotřebí si uvědomit, že "hon" je stará česká délková jednotka (125,496 m), později jeden nebo více zemědělských pozemků osetých jednou plodinou. Takže honitba = několik honů o celkové minimální výměře dnešních 115 ha a honební společenstvo je společenstvo majitelů honů, které tvoří honitbu. Toto se u nás velmi dobře vědělo až do roku 1948; pak se postupně stávalo vlastnictví pozemků pro jejich majitele překážkou. Rozoraly se meze, polní cesty, zničily se staletí budované honitby, zákon 23/1962Sb. odloučil právo myslivosti od vlastnictví pozemků a svěřil je státním lesům, státním statkům a JZD. Po roce 1989 byl zákon novelizován (270/1992Sb.) a v něm uzákoněn i vznik historických honebních společenstev. Problém je v tom, že většina majitelů pozemků ani neví, co to vlastně je, a přívlastek honební spojuje s lovem, ne s pozemky, ačkoliv opak je pravdou. Navíc marně své hony ve zcelených lánech hledají; teprve na dvaceti procentech zemědělské půdy jsou vyznačeny!
Zpět k zákonu z roku 2001 a k Ústavnímu soudu. Ten ve svém nálezu z prosince 2006, na který se odvolává pan ministr Fuksa, potvrdil, že členové HS opravdu ručí za dluhy honebního společenstva, a upřesnil, že tak činí podle velikosti majetku. Jelikož se valné hromady HS, na kterých by se projednávaly hospodářské výsledky společenstva včetně zadlužení, prakticky nescházejí (zákon jim to neukládá a dnes už ani předseda pořádně neví, kdo je členem HS) a zákon připouští, aby předsedou HS, který navenek společenstvo zastupuje, byl i nečlen HS, tedy člověk, nemající v honebním společenstvu ani metr čtvereční půdy a na valné hromadě nesmí hlasovat, je jasné, že už dnes může být zadlužená valná většina HS. Pan ministr by měl okamžitě nařídit státní správě, aby zrevidovala všechny společenstevní honitby, a to jak podle výměr, tak podle evidovaných majitelů pozemků, a nejpozději do konce roku 2011 zrušila ty honitby, v nichž údaje nesouhlasí se skutečností. Může se totiž stát, že mnozí členi honebního společenstva ani nevědí, že jsou v HS, a dozví se to, až jim přijde exekutor zabavovat majetek (§ 26 zákona 449/2001Sb.).
