Aktuální výskyt Aujeszkyho choroby zobrazuje interaktivní mapa
- Kategorie: Myslivost
- Přidat nový komentář
- Autor: František Viktorin
Aktualizováno o průběžné výsledky monitoringu. V letošním roce probíhá na celém území České republiky plošný monitoring Aujeszkyho choroby u prasat divokých. Sérologicky (detekce protilátek v krvi) se vyšetřuje 5 % ulovených prasat divokých. Pro lepší přehlednost a informovanost připravila Státní veterinární správa ČR (SVS) interaktivní mapu, která zobrazuje pozitivní výsledky sérologického vyšetření. Dosud bylo letos v rámci celé ČR ve Státních veterinárních ústavech vyšetřeno bezmála 600 ulovených divočáků z toho 28 procent vyšetření bylo pozitivních.
Mapu najdete v aplikaci SVS: Mapový výstup nákaz divokých prasat. Data jsou pro zachování přehlednosti agregována na úrovni katastrů, nikoliv na konkrétní místa, kde byl pozitivní kus uloven.
Důvodem vyšetřování je zmapovaní situace a aktualizace a doplnění informací získaných z monitoringu Aujeszkyho choroby (ACH), který naposledy probíhal ve druhé polovině roku 2017, kdy průměrný podíl pozitivních prasat divokých v celé ČR byl 21,4 %.
Výsledky monitoringu nejsou podle SVS rozhodně důvodem k nějaké panice. Průběžné výsledky jsou velmi podobné výsledkům z minulosti. Při posledním monitoringu v roce 2017 bylo pozitivních 21,4 % vzorků, v rámci šetření mezi roky 2111 a 2013 třetina vzorků. Naposledy byl výskyt Aujeszkyho choroby u uhynulého psa v ČR potvrzen v roce 2022.
Přítomnost protilátek potvrzuje výskyt viru ACH v populaci prasat divokých a skutečnost, že část jejich populace se s tímto virem v průběhu svého života setkala. Znamená, že se divočáci s tímto virem v průběhu svého života setkali. Neznamená, že pozitivně vyšetřené zvíře je v uvedený moment nemocné a infekční. V případě pozitivních výsledků sérologického vyšetření SVS nepřijímá žádná mimořádná veterinární opatření ani není nijak omezeno nakládání se zvěřinou.
Aujeszkyho choroba je infekční onemocnění, postihující široké spektrum hospodářských i volně žijících zvířat. Virem se mohou nakazit téměř všechny druhy savců kromě člověka a primátů. Primárním hostitelem a současně rezervoárem viru jsou prasata, u nichž se nákaza projevuje především nervovými a dýchacími příznaky s nejzávažnějším průběhem u selat. Ostatní druhy zvířat vykazují obvykle nervové příznaky doprovázené silným svěděním. Onemocnění u všech druhů, kromě prasat, vždy končí úhynem.
ACH představuje smrtelné nebezpečí pro lovecké psy. Pravidelné sledování nákazové situace v honitbách je tak klíčové pro prevenci a bezpečnost při společných lovech i individuálním výkonu práva myslivosti. Zejména v oblastech s vysokým počtem pozitivních vyšetření u divočáků (v mapě červeně označených) se doporučuje dodržovat zásady hygieny a biologické bezpečnosti při manipulaci s vývrhy a zamezení kontaktu loveckých psů s neopracovanými částmi černé zvěře.
„Zejména majitelé loveckých psů by však měli informace o výskytu nákazy v populaci divokých prasat vnímat. Riziko představuje zejména kontakt psů s krví divočáků při naháňce. Vysoce rizikové je také zkrmování syrového masa a vnitřností divočáků psům či dalším zvířatům,“ uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.
Léčení Aujeszkyho choroby se neprovádí. Vakcinace je jedinou možností ochrany proti této nákaze a byla úspěšně použita při eradikaci této nákazy v chovech prasat domácích. V Česku byl ozdravovací program ukončen v roce 1987 a od roku 1988 jsme podle kritérií Světové organizace pro zdraví zvířat (WOAH) považováni za zemi prostou Aujeszkyho choroby. Při vstupu ČR do Evropské unie tento status v roce 2004 potvrdila i Evropská komise přiznáním dodatečných garancí a statusu země úředně prosté Aujeszkyho choroby v chovech prasat domácích.
V souvislosti s přiznaným statusem byla vakcinace zakázána, zákaz se však týká pouze prasat. Možnost preventivní vakcinace je často diskutována v souvislosti s výskytem ojedinělých případů (evidovaných SVS – pozn red.) onemocnění u loveckých psů. V současné době však na trhu v Evropské unii není dostupná vakcína pro vakcinaci psů. Použití inaktivované vakcíny určené pro prasata může u psů způsobovat závažnou postvakcinační reakci vedoucí až k úhynu, a proto ho SVS nedoporučuje.
|
Rok |
Počet případů |
Kraj |
Okres |
|
2017 |
4 |
Plzeňský |
Klatovy |
|
Jihočeský |
Písek |
||
|
Plzeňský |
Tachov |
||
|
Moravskoslezský |
Opava |
||
|
2018
|
2 |
Olomoucký |
Prostějov (kočka) |
|
Jihomoravský |
Blansko |
||
|
2019 |
7 |
Středočeský |
Rakovník |
|
Zlínský |
Zlín (4 případy) |
||
|
Jihomoravský |
Blansko |
||
|
Brno-venkov |
|||
|
2020 |
2 |
Jihočeský |
Strakonice |
|
Plzeňský |
Klatovy |
||
|
2021 |
4 |
Zlínský |
Uherské Hradiště |
|
Vysočina |
Havlíčkův Brod |
||
|
Jihočeský |
Strakonice |
||
|
Tábor |
|||
|
2022 |
5 |
Zlínský |
Zlín |
|
Ústecký |
Louny |
||
|
Jihočeský |
Český Krumlov |
||
|
Strakonice |
|||
|
Středočeský |
Praha-západ |
||
|
2023 |
0 |
– |
– |
|
2024 |
0 |
– |
– |
|
2025 |
0 |
– |
– |
Podle SVS, TZ SVS z 18. 2. 2026 a ČMMJ, red.