Divoká prasata se stále častěji objevují v okolí Havířova. Stádo zachycené v lesích v Havířov-Dolní Datyně potvrzuje, že jejich počty rostou. Myslivci i městská policie upozorňují na rizika, zejména v období páření (chrutí) a za snížené viditelnosti.

Celý článek najdete zde

Stanice Pavlov na Havlíčkobrodsku, která pečuje o zraněná a zesláblá zvířata, 17. května poklepáním na základní kámen slavnostně zahájila výstavbu nového rehabilitačního centra s voliérami. Cílem je zlepšit podmínky pro léčbu zvířat a rozšířit kapacitu, protože se stanice potýká s nedostatkem místa. Nově by se pak mohla postarat i o vlka. Stavba má být hotová na podzim 2026. Investice je 21 milionů Kč s DPH, většinu pokryje evropská dotace, řekl ČTK ředitel Zbyšek Karafiát.

Vznikne 16 voliér různé velikosti, abych stanice mohla přijímat široké spektrum zvířat, řekl Karafiát. „Menší budou pro zpěvavé ptáky, větší pro dravé. Ve výbězích budou jezírka pro umístění labutí, čápů nebo vydry. A voliéra s plochou 70 metrů čtverečních s základy metr a půl a bytelnějším pletivem bude primárně pro různá mláďata, která potřebují zdivočet, třeba lišky, ale budeme moct do ní umístit i vlka,“ uvedl. V objektu budou prostory pro karanténu, pro odchov mláďat, inkubátory nebo ošetřovna.

Zvíře tedy projde karanténou, ošetřením, rehabilitací a následovat ho pečovatelé pustí zpět do přírody. Nedostane se do kontaktu s handicapovanými zvířaty, která jsou ve stanici trvale, dodal Karafiát.

Stanice Pavlov na Havlíčkobrodsku přijala v minulém roce 1644 zraněných, nemocných nebo oslabených zvířat, což je zatím nejvíc. V porovnání s rokem 2023 se počet zvýšil o více než 26 procent. „Projekt nám rozšíří kapacitu, a tak budeme schopni bez problémů tyto zvířata najednou rozlítat a připravit na vypuštění do volné přírody. V současné máme takové voliéry jen tři, dvě jsou provizorní,“ dodal Karafiát. Do stanice se loni dostala i kriticky ohrožená zvířata jako orel mořský a některé druhy netopýrů. Nejčastěji přijímaná zvířata jsou ježci, poštolky a kosy.

Náklady na výstavbu jsou 21 milionů Kč s DPH, evropská dotace pokryje 85 procent. Kraj Vysočina poskytne jeden milion Kč. Zbytek uhradí stanice. Loni vyhlásila veřejnou sbírku, která bude trvat po dobu celé výstavby. Lidé na ní zatím poslali zhruba 70 000, uvedl Karafiát.

Dnes při slavnostním zahájení výstavby stanice také její zástupci uspořádali dětský den, na který připravili hry, soutěže a komentovanou prohlídku zařízení.

ČTK

Od začátku příštího roku začne platit nový zákon o zbraních a střelivu (zákon č. 90/2024 Sb.), který nahradí dosavadní předpis z roku 2002 (zákon č. 119/2002 Sb.). Přináší řadu změn, některé dokonce zjednoduší život držitelům zbraní. Změn je opravdu celá řada, podívejme se na ty nejdůležitější.

Celý článek najdete zde

Francouzský soud včera nařídil na čtyři měsíce zastavit provoz větrné farmy s 31 turbínami na jihu země, aby ochránil hnízdící poštolky jižní. Deset energetických společností zároveň uznal odpovědnými za smrt 160 ptáků a netopýrů včetně chráněných druhů, informovala agentura AFP.

„Po odstavení těchto větrných turbín již letos nedojde k žádnému dalšímu úhynu, protože poštolky přilétají z Afriky v dubnu, aby zde zahnízdily, a na konci léta opět odlétají,“ řekl Simon Popy, předseda ekologického sdružení FNE, které podalo žalobu na energetickou společnost EDF Renouvelables a devět jejích dceřiných společností.

V prvním trestním rozsudku proti provozovatelům větrných turbín soud rovněž udělil každé z těchto společností pokutu 500 000 eur (asi 12,6 milionu korun; polovinu z této sumy s odkladem) a bývalého generálního ředitele společnosti EDF Renouvelables Bruna Bensassona odsoudil k šestiměsíčnímu podmíněnému trestu odnětí svobody a pokutě 100 000 eur.

Firmy dále budou muset na vlastní náklady zveřejnit ve francouzských denících Le Monde a Midi Libre a v internetovém médiu Reporterre rozsudek, který je shledal vinnými z „likvidace 160 ptáků a netopýrů, včetně poštolek jižních“, uvedl předseda soudu v jihofrancouzském Montpellier.

V roce 2022 podala FNE Occitanie-Méditerranée přímou žalobu za „ničení chráněných druhů“ proti společnostem provozujícím 31 větrných turbín, které byly v posledních dvaceti letech instalovány na náhorní plošině Causse d'Aumelas s výhledem na Středozemní moře západně od Montpellieru.

Podle sdružení způsobily úhyn 150 až 300 poštolek, stěhovavého druhu ohroženého vyhynutím, napsala agentura AFP. Tyto poštolky, společně s motáky lužními a netopýry, pravidelně narážejí do lopatek větrných elektráren navzdory instalovaným plašičkám.

ČTK