Jak císař Vilém II. lovil v našem kraji bažanty (Opavský a hlučínský deník)

Kníže Karel Max Lichnovský byl majitelem rozsáhlých a výnosných statků a lesů v Pruském a Rakouském Slezsku. Sídlo měl v Hradci a také v Chuchelné na Hlučínsku. Kníže, mimo to, že byl pruským vyslancem v Londýně, byl také náruživým lovcem. V roce 1913 pozval na své panství - hlavně na lov bažantů - tehdejšího pruského císaře Viléma II. A ten, jelikož byl také náruživým lovcem, pozvání přijal. Přijel do Slezska s početnou doprovodnou skupinou - a všichni tito císařovi opatrovníci a pomáhači, nabíječi zbraní, nosiči munice a další byli v ten čas hosty knížete Lichnovského. Akníže se chtěl před panovníkem ukázat nejen jako vzorný hostitel, ale hlavně jako vzorný pořadatel okázalého honu. Lichnovský měl na všech svých panstvích obory a také bažantnice, které byly na tu dobu ve výborném stavu - chovy bažantů prospívaly díky velké péči a dostatku krmiva. Krátce před plánovanou akcí vydal kníže Lichnovský všem svým hajným a bažantníkům příkaz odchytnout vyspělé bažanty - kohouty. Na transport připravili proutěné koše z vypouštěcím zařízením. Když přišel onen den D, byly koše s bažanty svezeny do bažantnice na Albertovci, která byla pro tento účel nejvýhodnější. Hajní s koši plnými bažantů byli uschováni v okrajových houštinách, kterým se říkalo a dodnes říká špalíry. Císař se svou družinou byl postaven na nejvhodnější místo a připravil se ke střelbě. Personál u košů na pokyn vrchního lovčího musel bažanty s patřičnými pauzami vypouštět. Císař střílel a nabíječi ládovali hned do několika pušek najednou. Těch bažantů prý padlo na tu dobu neuvěřitelných 700! Mluvilo se o tom dlouho. Snad by se mluvilo dodnes, kdyby tehdejší rekord nepředčily jiné. Hony pro vyvolené či bohaté se pořádaly v každé době, protože každá doba má své prominenty, ať už je to císař Vilém, komunistický politik, solventní zahraniční turista nebo bohatý podnikatel, hledající další adrenalinové rozptýlení. Budují se bažantnice, které lze spíše přirovnat k drůbežárnám než k chovným zařízením mysliveckým a pořádají se hony, kdy výřad 700 kusů bývá nazýván slabým. Všechno už tady v nějaké podobě bylo. Je to jiné, nebo vlastně stejné?

Lubomír Řehulka, Háj ve Slezsku-Smolkov