Na návštěvě u prezidenta (Vlasta)

LÁNY MOŽNÁ NEJSOU NAŠÍM NEJKRÁSNĚJŠÍM ZÁMKEM. TAKY NEJSOU NEJNAVŠTĚVOVANĚJŠÍ. ALE OD ROKU 1921 SLOUŽÍ JAKO REZIDENCE NAŠICH PREZIDENTŮ. NECHTE SE POZVAT NA NÁVŠTĚVU.

 Zámek Lány leží na okraji stejnojmenné obce v srdci středních Čech, asi čtyřicet kilometrů západně od Prahy. Z jihu ho obklopují hluboké křivoklátské lesy, někdejší slavný královský lovecký hvozd. Nejstarší písemné zmínky o Lánech pocházejí z pozdního středověku, poprvé se připomínají v roce 1392 v souvislosti s Haškem z Lán z rodu kladenských vladyků. Zdá se, že tehdy to bývalo zemanské sídlo, nejspíš jednoduché roubené stavení s poplužním dvorem. Odtud asi pochází i jméno sídla, protože lán neboli popluží představoval základní pozemkovou míru, která byla spojena s jedním dvorcem. Jeho výměra se, mimochodem, v různých obdobích a krajích lišila. Obecně se pod pojmem lán rozumělo tolik půdy, kolik se dalo obdělat jedním potahem a postačovalo k obživě obyvatel dvora.

 CÍSAŘSKÉ CHOUTKY

 První lánský rod, který se asi stýkal s králem, byli Žejdlicové. Hertvík Žejdlic byl totiž jedním z dvořanů strýce Rudolfa II. Právě oni to byli, kdo si nechal vybudovat renesanční zámeček. Dochoval se v celé své rozloze v západním křídle dnešního zámku. Byla to jednopatrová budova obehnaná příkopem. V roce 1581 projevil o Lány osobní zájem Rudolf II., zřejmě proto, aby měl další sídlo pro své lovecké výpravy. Protože ale císařští úředníci nedali rychle dohromady dost peněz, koupil Lány Jiří Bořita z Martinic, císařský rada a nejvyšší kancléř, právě ten, který byl vyhozen při stavovském povstání roku 1618 z okna Pražského hradu. To ale bylo až dávno potom, co nakonec v roce 1589 prodal Lány s velkostatkem za 700 kop grošů Rudolfovi II. Lány byly připojeny ke křivoklátskému panství, s nímž pak sdílely společný osud téměř 350 let.

 HON PRO ARCIVÉVODU

 Křivoklát v té době byl už za zenitem své slávy. Pro císařská loviště bylo ale třeba vybudovat důstojné sídlo. Výstavba lánského zámku začala roku 1592. O postupu prací se zachovala řada dokumentů, například ten, v němž císař žádá Jiřího Bořitu o svolení svést pramenitou vodu z jeho pozemků v Rynholci, protože "při zámku lánském, kterýž znovu stavěti a na to pro zvůli a kratochvíli naší nemalý náklad činiti ráčíme", je vody nedostatek. Stavba byla provedena během jednoho roku! Císař Rudolf sem jezdil, i jeho nástupci, ale nakonec celé křivoklátské panství koupil přebohatý Arnošt Josef Valdštejn a postupně se sem příbuzenskými vazbami dostali Fürstenberkové, kteří přivedli Lány v následujících staletích k rozkvětu. Do velké přestavby zámku se pustil Karel Egon II. na začátku 19. století a výsledkem je velká změna vzhledu - místo loveckého zámečku najednou palác, který by se hodil spíše do města. Kníže nechal zasypat příkop a vylepšit park a oboru. A další velkou přestavbu zámek absolvoval na konci století. Kolbenův závod sem přivedl elektřinu, za- vedlo se centrální vytápění, vybudovaly moderní koupelny. Císařské rodině se tu pořád líbilo, pravidelně sem zajížděl arcivévoda František Ferdinand d'Este, pověstný svojí loveckou náruživostí. Mimochodem, 28. října 1913 tu byl pro něj uspořádán velký hon na černou zvěř.
 Přípravy trvaly tři měsíce a během této doby se musely ohradit houštiny plátnem a nahánět do nich prasata. Následník trůnu pak během několika hodin složil 98 kusů.

 NUCENÁ SPRÁVA

 Vznikem republiky po 1. světové válce nastal nejen pro Fürstenberky, ale pro všechnu šlechtu v Čechách zlom. Jedním z prvních zákonů nového státu bylo zrušení šlechtických titulů. Mnohem citelněji se jich ale dotkl záborový zákon z roku 1919, který zredukoval vlastnictví zemědělské půdy na velkostatcích zhruba na polovinu. Tam, kde se předpokládalo "smýšlení republice nepřátelské", byla uvalena nucená správa, což se týkalo také Maxe Egona II. Fürstenberka, kterému byly vytýkány přátelské vztahy k německému císaři. Zámek Lány byl v listopadu 1918 okresním hejtmanem zapečetěn z obavy, aby nikdo nemohl odvézt zařízení. Hlídala ho dokonce ozbrojená stráž a jeho správa přešla do Státního pozemkového úřadu. Hledalo se, co s ním, a jedním z návrhů bylo dokonce vytvoření dětské ozdravovny. Ale roku 1919 se naskytlo neočekávané řešení - tady by mohlo být letní sídlo, kde by nový prezident mohl ve zdravém prostředí trávit část roku a úřadovat. 9. října ministerská konference vybrala pro Tomáše Garrigua Masaryka Lány. Prezident je ale nechtěl kupovat ze záboru, a proto nastal obtížný diplomatický úkol: přimět Fürstenberka k prodeji. Jednalo se o celou sedminu jeho majetku! Po složitých jednáních kníže přistoupil na státní podmínky, jen si vymínil, že stát převezme většinu jeho bývalých zaměstnanců, aby místní obyvatelé nepřišli o práci. Smlouva o prodeji byla podepsána 15. července 1921.

 PREZIDENT- OSVOBODITEL

 TGM sem přijel 11. srpna, rovnou z ozdravného pobytu na Capri. Původně tady měl přebývat jen občas, ale tak se mu tam líbilo, že se Lány staly jeho trvalým sídlem. Přízemní místnosti byly upraveny na kanceláře, byl zřízen výtah osobní i jídelní, zaveden telefon. Masaryk si přál, aby pokoje byly zařízeny neokázale, racionálně a funkčně a aby nepřipomínaly dřívější majitele. Proto byly při úpravách odstraněny hedvábné tapety a nahradily je olejové nátěry nebo tapety papírové. Pozornost věnoval prezident také samotné vsi. Nechal budovat vodovod a přispěl na vybudování školy pojmenované po Charlottě Garrigue Masarykové. Byla otevřena i školka, dům Československého červeného kříže s poradnou pro matky, který dala postavit Alice Masaryková za vlastní peníze, a sokolovna.

 GOTTWALDOVA CHALOUPKA

 Poté, co roku 1935 Masaryk abdikoval, tady žil ještě dva roky jako soukromá osoba. Zemřel ve druhém patře věže ve svém pokoji, v noci 14. září 1937. Prezident Beneš sem pak pouze často zajížděl. A mimochodem, právě v Lánech byl v květnu 1945 zatčen protektorátní prezident Emil Hácha. Ten to tady miloval a žila tu s ním i jeho dcera. Za války mu sem k jeho nemalé radosti poslal Adolf Hitler k sedmdesátinám dar - neprůstřelný mercedes. Prezident Hácha byl lánskými obyvateli velmi vážen a vnímán jako tragická osoba. Když Edvard Beneš v červnu 1948 abdikoval, dostal možnost doživotně užívat lánský zámek. Klement Gottwald chtěl ale Lány také používat, proto došlo k dalším úpravám (podle vkusu jeho ženy Marty). Ze všech komunistických prezidentů to tady měl nejradši a také tady často byl. Pro svou vnučku nechal v parku zřídit "perníkovou chaloupku", malý dřevěný srub s obrázky trpaslíků. Prezident Antonín Zápotocký jezdil raději trávit volný čas do Tater nebo do zámku v Topoľčiankách. Nicméně právě do Lán zavítal v roce 1957 jeho host Nikita Chruščov. Za Antonína Novotného proběhly nutné stavební opravy a hlavní význam získala obora. Na honech se tu vystřídali všichni velvyslanci i všichni představitelé Sovětského svazu, včetně Leonida Brežněva. Mimochodem, v době uvolnění politické situace za Ludvíka Svobody si mohli za poplatek přijet zastřílet také západní turisté. On sám sem ale jezdil málokdy. Byl to skromný člověk a vedení druhé domácnosti považoval za plýtvání. Gustáv Husák pobýval v Lánech každý rok týden v lednu, deset dní v červenci a týden v srpnu. Nechal postavit v západním křídle místo kanceláří v přízemí kinosál, saunu a bazén a v jeho éře byly vyměněny poslední zbytky kvalitního zařízení za sektorový nábytek.

 PO SAMETOVÉ REVOLUCI

 Václav Havel s manželkou Olgou sem přijeli 6. ledna 1990 a jejich první kroky vedly k hrobu TGM. Začalo se s rekonstrukcí celého areálu, včetně parku. Paní Olga se snažila co nejrychleji vrátit zámek do reprezentativní podoby a pozvala na pomoc Dianu Phipps- Sternbergovou, která měla bohaté zkušenosti se zařizováním historických objektů v zahraničí. Pro Lány se vybíral neužitečný nábytek z Pražského hradu a vytvářely se konečně zase stylové historické interiéry. 28. února 2003 se stal prezidentem Václav Klaus. Péče o zámek se ujala paní Livie, která se - podle svých slov - dotkla na zámku všeho, kromě stropů. Stanovila si za cíl jeho úplné zhodnocení po stránce památkové i historické. Přivezla další nábytek, který do té doby ležel ve zchátralém stavu v depozitáři Pražského hradu, třeba ložnici Jana Masaryka. Její manžel to ocenil slovy: "Myslím, že zámek v mnoha ohledech prokoukl způsobem, který dnes ani nedoceníte." Kdo bude v Lánech dalším "vládcem"? Uvidíme...

 600 LET HISTORIE

 Fotografie k tomuto článku jsme převzali z výpravné publikace Zámek Lány - 600 let historie, kterou právě vydala Správa pražského hradu ve spolupráci s nakladatelstvím BBart.

 Koho v Lánech přivítali

 SLAVNÍ HOSTÉ

 - Jmenujme ty, kteří přijeli za nejslavnějším obyvatelem - prezidentem Masarykem. Bulharský car Boris III., siamský král Prajadhipok, spisovatelé Karel Čapek, Heinrich Mann, John Galsworthy, Michail Bulgakov, malíři Oskar Kokoschka, Vojtěch Hynais, Alfons Mucha Byla tady vědkyně Marie Curieová- Skłodowská i herci Douglas Fairbanks a Mary Pickfordová. Na zámeckém rybníku předvedla své umění krasobruslařka Sonja Henieová.

 HAVEL VZPOMÍNÁ

  Na rok 1990 vzpomíná Václav Havel: "Zámek byl pár let po rekonstrukci, tedy v dobrém stavu. Ale zařízení příšerné. Samá koupelna, lednička, televize, hi- . soupravy nikdy neužívané, odpudivé dlaždičky, falešné perské koberce. Stopy po Masarykovi byly odstraněny, jeho psací stůj jsme našli někde ve skladu topiva. Peníze na důkladnější změny nebyly, ale Olga za pomoci Diany Sternbergové udělala, co se dalo."

Jak tady žil MASARYK

 Jeho den probíhal podle přesně stanoveného harmonogramu, vypracovaného lékaři. Kromě pracovních povinností do něj byla zahrnuta četba, studium a psaní. Denně byl na programu také aktivní odpočinek: rozcvička, jízda na koni, odpolední spánek i posezení při kávě. V úterý a sobotu večer se promítaly filmy, v jiné dny probíhaly hudební večírky.

Jak se Lány PROMĚŇOVALY

 Pracovna prezidenta s nábytkem z doby empíru a biedermeieru.
 Barokní tapiserie a obraz M. Wehliho.
 Mědirytina s leptem z roku 1793 (V. Mrkos a rytec V. Berger)
 V zimě působí dodnes jako pohádková kulisa
 Lány před 1. světovou válkou, ještě za Fürstenberků

DAGMAR ŠKOLOUDOVÁ podle knihy Zámek Lány - 600 let historie/Foto Správa pražského hradu/BBart

Foto - Takhle vypadal lánský zámek v roce 1863, když v něm žil kníže Max Egon I. Fürstenberk s rodinou
Masarykova pracovna v úpravě z doby Klementa Gottwalda, 1933
 - Ložnice "Moser" se jmenuje podle nápojového servisu, pořízeného při návštěvě rumunského krále v roce 1936
 - Modrá jídelna se dnes používá pro menší státní bankety. Je zařízena ve stylu "třetího rokoka" z přelomu 19. a 20. století. Mezi válkami se používala jako čekárna na audienci.
 - V této pracovně sedával protektorátní prezident Emil Hácha. Foto je z roku 1944. Nad empírovým sekretářem je podobizna Háchovy manželky a nad pohovkou obraz Rosy da Tivoli Pastýř se stádem, instalovaný po roce 1990 v Masarykově salonku.
 - Masarykův salonek, nazývaný taky "černý" (podle empírového černě lakovaného nábytku). Vzadu na etažéru plastika Jana Štursy Vítězství, nad pohovkou visí rytina s výjevem bitvy Alexandra Makedonského. Prezidentská vyjížďka, 1922
 - Za doby Gustáva Husáka zmizely poslední zbytky historického nábytku. Zámecký ráz už mají jenom kamna.
 - Apartmá pro hosty z doby prezidenta Václava Havla. Historický zámecký styl se vrátil. Takhle byla v 90. letech upravena koupelna pro hosty