Z motáka, sokola i raroha jsou obyvatelé metropole (Mladá fronta DNES)

Hlavní město se stalo domovem mnoha druhů ptáků včetně těch ohrožených.

PRAHA
Nejen pro lidi, i pro ptactvo se stává Praha stále více přitažlivou. "Fauna se sžívá stále více s městem, zvířata si zvykají na lidi. Do města je láká i dostatek potravy i to, že zde nemají přirozenou konkurenci," vysvětluje ornitolog Dušan Rak. Mnohé z druhů ptáků se stahují do měst, kde nejsou pod takovým tlakem jako v přírodě.

Na pražském nebi lze najít i takové unikáty, jako jsou sokoli stěhovaví. "Sokol stěhovavý je vzácný a kriticky ohrožený druh dravého ptáka, který již v 60. letech téměř vyhynul v celé Evropě. Aktuálně v ČR hnízdí jen několik desítek párů," upozornil Rak.
Sokolům jsou v hlavním městě potravou hlavně holubi. Do metropole se nastěhovaly nejprve dva až tři páry, například na komín malešické spalovny.
V rákosinách a rybníčcích ve Štěrboholích na okraji města se zase objevil moták pochop. "Toho můžeme určit už podle typického letu a životního prostředí. Létá nízko, plavně a vždy poněkud váhavě nad rozlehlými rákosinami," uvedl zoolog Josef Lochman.
Z mokřin a rybníčků pochází také podstatná část jeho kořisti: žáby, drobní savci, ale také ryby. Lovit dokáže i dlouho po setmění. V historii lze nalézt jejich zajímavé lovecké využití. "Baskové motáky užívali k lovu kachen," vysvětlil historik Michel Morvan.
"K vidění jsou i zcela raritní druhy, třeba raroh velký. Ten běžně hnízdí pouze v určité lokalitě jižní Moravy," vysvětlil Dušan Rak. I v tomto případě jde o ohroženého dravce. Ten se stahuje například do polí na kraji města. Do aglomerace zalétávají za potravou, třeba za zmíněnými holuby.
Porosty v Šárce, Drahanském údolí, Prokopském údolí nebo svahy Botiče si oblíbil další z jedinečných dravců, krahujec. "Stačí jim malý prostor, drobné lesíky, v podstatě jen pár jehličnatých stromů," popsal životní prostor krahujců Dušan Rak. K potravě jim slouží například sýkorky.
Několik párů jiných ohrožených dravců, jestřábů, si našlo domov v lesích na okraji Prahy. Ornitologové je zahlédli například v Klánovickém anebo Xaverovském lese. Objevili se však i v parku na Smetance v centru města. Město mají jestřábi zřejmě v rostoucí oblibě, ještě v 70. letech podle odborníků nejblíže k Praze sídlili v Průhonicích.

Dravci nad supermarkety
Podstatně rozšířenější populaci zastávají v Praze poštolky. Nároky na "ubytování" nemají velké. Stačí jim květináč nebo třeba římsa. I tyto ptáky do města láká dostatek potravy, jejich revírem se stávají mimo jiné rozlehlá parkoviště nákupních center, kde loví hlodavce.
Podobně je tomu s káňaty, k jejich oblíbeným lokalitám náležejí například Kunratice či Modřany. I jim podle expertů stačí k uhnízdění pár stromů. "V potravě káňat převažují škodliví hlodavci, hraboši, rejsci, ale například i krtci," uvedl zoolog Jan Hanzák.
Metropole je také domovem sov, v Praze bývá k vidění i "král noci" neboli výr velký. "Vzácná jsou pozorování ze Šárky či Prokopského údolí," vysvětlil Dušan Rak. Dutiny stromů v městských parcích se staly domovem také dalších nočních ptáků, například puštíků. Ti nepohrdnou bydlením ani například v ptačích budkách či starých hnízdech dravců.
"Puštík obecný je vedle kalouse ušatého naší nejhojnější sovou," uvádějí ornitologové. I zmíněný kalous patří k těm druhům sov, které se objevily v městském prostředí. Jejich oblíbenou kořistí se stávají drobní savci, obojživelníci či ptáci.
K Praze také patří sedmnáct druhů létajících savců - netopýrů. Nejčastěji jde o druh rezavých a parkových netopýrů, které lze nalézt na několika desítkách míst. K jejich domovu patří například Stromovka. Tradičně se usídlují v jeskyních, dutinách stromů nebo vyhledávají prostory pod kůrou stromů a skalní štěrbiny.