Povinnosti mají nejen myslivci, ale i zemědělci (Prachatický deník)

Škody vzniklé lesní zvěří řeší zákon o myslivosti. O podrobnosti jsme požádali předsedu Okresního mysliveckého spolku ČMMJ Prachatice Ivana Štětinu

* Jaké povinnosti vyplývají ze zákona pro myslivce s ohledem na případné škody?

Myslivecké sdružení, které na honitbě hospodaří, musí především udržovat stavy zvěře na plánovaných počtech. Komplikované je to právě s černou zvěří, která není plánovaná a migruje přes několik honiteb. Učerné zvěře je zákonem stanovená doba lovu. Lze střílet dospělé kusy od 16. srpna do konce roku a po celý rok se loví pouze selata a loňčáci.

* Jsou i další možnosti, jak aktivně předcházet škodám?

Vpodstatě lze říci, že se dají omezit rozmisťováním pachových stop, držením hlídek, případně odstřelem a podobně, ale děje se tak hlavně tam, kde jsou problémy mezi myslivci a zemědělci. Umenších soukromníků jsme měli v minulosti i rozpisy služeb na posedu, ale není možné držet hlídku celou noc. Dost často se u menších pozemků řeší ochrana rozmístěním pachových stop, které na určitou dobu mohou zvěř odradit, což se týká hlavně jarního období.

* Upravuje zákon nějakým způsobem i povinnosti pro zemědělce?

Zákon to tak trochu šalamounsky stanovuje tím, že i zemědělec by měl činit přiměřená opatření. Za přiměřené lze považovat, že sám zemědělec rozmístí pachové stopy. Složitější je to v případě oplocení pozemku. Lze to udělat, ale pak je potřeba zažádat o vyjmutí z honebního společenstva. Tím se pak stává nehonebním pozemkem. To se týká například silnic, stavebních parcel, zahrad a podobně.

* Existuje i nějaký termín, do kdy musí zemědělec uplatnit škody?

Do dvaceti dnů je to v případě škody na zemědělských pozemcích, polních plodinách a zemědělských porostech a to od doby vzniku škody. Současně musí žadatel o náhradu vyčíslit výši vzniklé škody. Trochu odlišné jsou termíny u lesních porostů a u škod vzniklých na plodinách, které lze vyčíslit až po skliz

• Předchozí
• Následující