Čekání na mor prasat. Roznést jej mohou lidé (Mladá fronta DNES)

Smrtelné onemocnění kosí divočáky na Zlínsku. Je jen otázka času, kdy přeskočí do Jihomoravského kraje. Myslivci a statkáři se hrozí toho, že proces uspíší návštěvníci lesa a žně. Někteří chovatelé preventivně nepouštějí domácí prasata ven a nedovážejí nové kusy.

JIŽNÍ MORAVA
Už 22 kanců uhynulo v lesích na Zlínsku na extrémně nebezpečný africký prasečí mor. U dalších čtyř kusů se čeká na verdikt. Státní veterinární správa vyhlásila pro oblast mimořádná pravidla. Zdejší myslivci nemohou divočáky střílet ani krmit, každé uhynulé zvíře musejí nechat vyšetřit a odvézt do kafilerie k likvidaci.
Na sousedním Hodonínsku už teď myslivci očekávají, že nákaza bude postupovat a ze Zlínska dorazí přes Uherské Hradiště až k nim. A paradoxně tomu napomohou i lidé, přestože jim samotným žádné nebezpečí nehrozí. Africký mor prostě přenesou třeba houbaři či výletníci na botách, na oděvu, rozvezou na kolech aut.
"Být na mně, zakážu v této chvíli vstup do lesů. Máme velké obavy, protože se to nedá zastavit. Teď v létě jsou lesy lidí plné. A nedej bůh, aby začaly růst houby," řekl předseda Okresní myslivecké rady v Hodoníně Radovan Mančík. Samotných nemocných kanců se ani tak nebojí. "Necestují na tak velké vzdálenosti, a než by se někam dostali, uhynuli by. Děsím se lidí," vysvětlil Mančík, který je aktivním myslivcem pětatřicet let, ale podobnou nákazu nepamatuje. "Pokud dorazí, je důležité, aby nám s likvidací pomohl stát, jinak bychom to nezvládli a museli myslivosti nechat," poznamenal.

Když se přidají kombajny
Podle něj je dalším nebezpečím blížící se sklizeň - nákazu je možné roznést i na strojích, které přijdou do styku s nakaženým zvířetem. To potvrzuje i expert na africký mor prasat z brněnské Mendelovy univerzity a člen Celostátního krizového centra tlumení nákazy Radim Plhal.
"Tento druh prasečího moru se přenáší buď přímým stykem, tělními tekutinami, nebo předměty, které jsou jimi potřísněné, takže i zemědělskou technikou. Může se stát, že například kombajn na poli najede na uhynulá zvířata, potřísní se krví na liště, na kolech a může dál šířit nákazu. Stejně tak dravec, který si odnesl v zobáku kus infikovaného masa," podotkl Plhal. Případů je podle něj celá řada. "Když myslivec v lese vyvrhne infikovaného kance, ušpiní si boty a pak půjde do chlívku ke svému praseti, může ho nakazit," dodal.
Podle něj je vir velmi odolný, schopný přežít ve vodě i na souši a v mraženém stavu až tři roky. "Když si například někdo zamrazí maso z nakaženého prasete, po čase ho vytáhne, zpracuje a zbytky nakrmí prasata ve svém chovu, mohou onemocnět," popsal vědec. Nakažená zvířata dostanou po jednom či dvou dnech vysoké teploty, jsou malátná, mají krvavý průjem, zvrací a na kůži jim naskáčou červené fleky. "Je to obdobné jako u klasického moru prasat, jen průběh je rychlejší," poznamenal Plhal.
Africký mor se dostal do Evropy v roce 2014 přes Sardinii s infikovanými prasaty bradavičnatými a později se objevil v oblasti Ázerbájdžánu a Gruzie. Postupoval dál na západ přes Rusko, Ukrajinu, Bělorusko až do Pobaltí a Polska. Podle odborníků se do Česka nyní dostal poprvé, pravděpodobně z Ukrajiny, Slovenska a Maďarska.

Chovatelé prasata zavírají
I když se nákaza a speciální hygienická pravidla týkají zatím jen Zlínska, část chovatelů prasat na jihu Moravy už činí preventivní kroky. "Zvířata jsme z výběhů schovali dovnitř, nikoho zvenčí k nim nepouštíme, nepřijímáme nové kusy a čekáme, co bude dál," vysvětlil Tomáš Mores, majitel Farmy Milotice u Kyjova, kde chovají asi 150 přeštických prasat. V sousedním Agropodniku Hodonín, který je největším chovatelem prasat v okrese, veškerá technika, která míří do areálu, musí projet skrz dezinfekční rám.
Ve střehu jsou pracovníci krajské veterinární správy. "Teď byly dny svátků, ale očekáváme, že nám budou lidé hlásit, pokud nějaké uhynulé kusy divočáků najdou. Zatím se k nám nic nedostalo. Pokud by se něco potvrdilo, budou platit stejná pravidla a opatření jako na Zlínsku," poznamenal šéf jihomoravské veterinární správy Jaroslav Salava.
Letošní rok je pro chovatele pohromou. Na počátku roku přišli o drůbež kvůli ptačí chřipce, které jen na jižní Moravě padlo za oběť 12 tisíc kusů drůbeže, teď hrozí nebezpečí i chovatelům prasat.
"To je náš nejdůležitější úkol. Zabránit nákaze v domácích chovech. Momentálně platí po 90 dní mimořádná opatření. My ale musíme dát dohromady soubor pravidel, která budou platit dva roky. Tak dlouhá je totiž doba ochrany od posledního nálezu nakaženého zvířete," podotkl Plhal.

***
Fakta Africký mor prasat
* Agresivnější forma prasečího moru, vysoce nakažlivé onemocnění.
* První uhynulé kusy se před dvěma týdny objevily ve Zlíně, nákaza postupuje. V současné době je potvrzených 22 případů, 4 ještě řeší veterináři.
* Nemoc je zatím mezi divokými prasaty.