Návrat poslů jara do našich krajů (Sokolovský deník)

Měsíc březen je již v plné síle a příroda se začíná probouzet ze zimní letargie. Slunečné dny se střídají se zataženou oblohou. V zahradách se začíná rozeznívat předjarní koncert, který postupně nabývá na síle a obsazení ptačích protagonistů. Vkorunách stromů se akrobaticky pohupují čížci lesní, kteří dokáží udělat při vzletu neskutečný rachot, společně s nimi jsou vidět a slyšet zvonci zelení a také dlasci tlustozobí. První skutečný zpěv, který můžeme zaslechnoutjaknazahradě,takv městských parcích, jsou samci pěnkavy obecné. Je zajímavé, že jak mezi lidmi jsou krajová nářečí a dialekty, podobné je to i u ptáků, jinak zpívá samec pěnkavy na Sokolovsku a jinak samec z Chebska. V korunách jehličnatých stromů v městském parku můžeme zaslechnout houkání hrdličky zahradní. Sýkory koňadry, ty se také ozývají tzv. pumpováním. Brhlík lesní je nenápadný druh, který patří do řádu šplhavců. Jeho zvláštností je, že umí šplhat hlavou dolů, stejně tak i šoupálek dlouhoprstý, ale do stejného řádu patří strakapoud velký, malý, datel černý, žluna zelená, šedá. Tato skupina je v předjaří nápadná svým bubnováním a voláním, které je u každého zde jmenovaného druhu odlišné. Zajímavostí je, že si každý za svůj hudební nástroj vybere druh stromu, který podle něj co nejlépe rezonuje. Většinou se jedná o suché stromy, ale i stožáry vysokého napětí, a tím pak rozesílá zprávy samicím, jež na tyto zprávy reagují a přiletí se podívat. Ale pojďme se my podívat o něco dál za město, kde máme dobrý rozhled po krajině, tedy když je pěkné počasí a viditelnost vynikající, je tu větší klid na pozorování a poslech. V polním remízku zaslechneme první nesmělý zpěv strnada obecného, který byl minulý rok vyhlášen ptákem roku, a za úkol měli všichni, kdo se do této akce zapojili, nahrát zvukovou stopu a zjistit, jaké nářečí naši strnadi používají. Z výsledků pár nahrávek ze Sokolovska to vypadá tak, že se jedná většinou o západní dialekt. V letošním roce byl ptákem roku vyhlášen tetřev hlušec a úkolem je zachytit historický výskyt tohoto kriticky ohroženého druhu, jehož poslední baštou výskytu je NP Šumava, ojedinělý výskyt - Krušné hory, Český les, Krkonoše, Jeseníky. Pro ty z vás, kteří by se chtěli do této akce zapojit, stačí popsat vlastní vzpomínky na setkání s tetřevem nebo najít pamětníka ve svém okolí a vyzpovídat jej nebo můžete sepsat seznam trofejí v hostinci, škole, lovecké chatě, doma, možné je i zapátrat v časopisech, kronikách, mysliveckých záznamech. Svá pozorování můžete zaslat na birdlife. cz/tetrev.html, e­mailemna adresu Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. nebo poštou na adresu ČSO, Na Bělidle 34, 150 00, Praha­ Smíchov.
Ale vraťme se zpět k našemu pátrání. Pro jarní poslech se vydejme do polí a luk, využijme dalekohledu, který nám pomůže odhalit, co se před námivyskytuje za druhy. Naloukách v tuto dobu zahlédneme poskakovat drozdy brávníky. Jedná se o největšího z našich drozdů, který lesy jako jeden z prvních obdaří svou pronikavou a jakoby monotónní písní, ale ta v tuto dobu má své kouzlo, protože každý ornitolog ví, že zanedlouho přiletí i drozdi zpěvní a ti už to pěkně rozbalí a člověku předvedou své umění. Nad poli zahlédneme hejno drozdů kvíčal, kteří bedlivě z korun stromů pozorují každý pohyb, a běda jak by se objevil na obzoru dravec v podobě krahujce. Důležité pro drozdy je se držet pohromadě, protože jedinec nemá šanci tento střet přežít. Nad krajinou můžemepozorovat káně lesní, jak krouží ve výšce a využívá stoupavé proudy. Z louky se zvedne hejnko 18 ex. skřivana polního, kteří letos byli poprvé pozorováni 25. února na Sokolovsku. Takže první z poslů jara je tu a dává o sobě vědět zatím nesmělým zpěvem, který přednáší při stoupání do výšky, ale zatím není takové teplo. Proto po chvilce zpívat přestává a klesá do pooraného pole. Od objevení letošního prvního skřivana uběhlo pár dní a jejich tah začíná nabírat na intenzitě, teď je možno pozorovat na přeletu cca 50 exemplářů za hodinu (v průměru 8 ex. na hejnko), a tato frekvence bude dále narůstat, protože skřivani pokračují dále na svá hnízdiště. Další z navrátilců, který byl pozorován 27. 2. 2012 v hejnu drozda kvíčaly, je špaček obecný, který zimuje v oblasti Španělska stejně jako skřivan a teď si už obhlíží svá hnízdiště, kde svým zpěvem oznamuje dalším špačkům, že zde je již obsazeno. Špaček vyniká velmi dobrou schopností imitovat jiné druhy ptáků, při poslechu se tak můžeme dovědět, kterého z ptačích přátel měl možnost nastudovat, např. luňáka červeného, žluvu hajní, lysku černou. A zatímco na podzim jsou špačci pozorováni v početných hejnech, někdyčítajících i 200 exemplářů, na jaře se vracejí v menších skupinkách a je možné je pozorovat v blízkosti pastvin, kde doprovází krávy na pastvě. A konečně se dostáváme k třetímu poslu a tím je kdysi hojná čejka chocholatá. Tu na jaře můžeme pozorovat na podmáčených loukách, kde pátrá po potravě a taky už obhlíží místo, kde by mohla zahnízdit. Úžasné jsou svatební lety, kde čejky předvádí doslova akrobatické lety doprovázené hlasovými projevy. Je škoda, že tento druh z naší krajiny tak velmi rychle mizí, v roce 2010 byly pozorovány tři hnízdící páry v okolí Božičan (SO), v roce 2011 již jen jeden hnízdící pár. Je to zřejmě tím, že ptáci nemají klid v době hnízdění (pastva skotu, sečení pastvin aj.). Stejně tak jako u skřivana je výskyt čejek pozorovaných v krajině postupný. Nejdřív můžeme pozorovat jednotlivé samce obsazující svá hnízdní teritoriaa pak již postupem času můžeme pozorovat táhnoucí hejna, která letí směrem na severovýchod poměrně vysoko, záleží na počasí a povětrnostních podmínkách. Pokud by se někdo chtěl zapojit do monitoringu čejky chocholaté, víte o hnízdištích ve vašem okolí, případně jejím výskytu na Sokolovsku a rádi byste udělali něco pro její ochranu? Není nic jednoduššího než sepsaná data odeslat na birdlife.cz nebo na poštovní adresu uvedenou výše. S postupem blížícího se jara se seznam pozorovaných druhů bude rozrůstat a s první vlaštovkou, která se už určitě vydala na cestu z Afriky zpět k domovu, se můžeme těšit na další novinky z ptačího světa.