Lesní zvěř bude mít problémy i po oblevě (Horácké noviny)

Želetava
Dlouho trvající tuhé mrazy dělaly problémy snad všem. Nejvíce to ale pocítila lesní zvěř.
Teploty v lese klesaly letošní zimu až k -20 °C. Určitě se nabízí otázka, jak to zvládá lesní zvěř. Samotná nízká teplota jim nevadí. Zvěř je na zimu připravená. Problémy začínají, pokud napadne více jak 15 centimetrů sněhu.
Myslivci měli letos plné ruce práce. Museli totiž častěji plnit krmelce a zvěř pravidelně přikrmovat. Běžně se chodí krmit jednou týdně. V tuhé zimě museli svoje úsilí zdvojnásobit.
U krmelců se tak shlukovalo velké množství zvěře. To nahrávalo především psům, kteří ucítili lehký úlovek a často se na krmelce zaměřovali. Přímé napadení hrozilo pouze slabším jedincům. Zdravá zvěř psům uteče. Bohužel je ale vystresovaná a uhnaná. V -20 °C pak snadno nachladne a dostane zápal.
Stejný problém vzniká nejen kvůli psům, ale i kvůli lidem. V zimě se na polích objevují velké skupiny nadšených sportovců, kteří si užívají v běžkařských stopách. Právě ti jsou ale největší nebezpečí pro všechnu lesní zvěř. Ta není na takový rozruch připravená. Z tohoto důvodu začne zvěř strachy utíkat a opět se uhoní a přichází problémy.
Při oblevách a následných mrazech také vzniká na povrchu sněhu velice tvrdý a nepříjemný krunýř, kvůli kterému se zvěř nemůže prohrabat na půdu.
Kvůli vysokým mrazům je také problém se zamrzáním potoků - přírodních zdrojů vody. Zvěř je tak odkázána na sekundární zdroj, jako je například sníh.
I přes téměř arktickou zimu nepředpokládá Myslivecké sdružení Želetava větší procento úhynů. Problém nastane na jaře, kdy zvěř přejde od krmelců na pole, kde začíná růst například řepka. Přechod na zelenou potravu bez vlákniny způsobuje zvěři zažívací problémy a největší úhyny se tedy předpokládá právě v tomto období.
Předseda mysliveckého sdružení pan Hybner dodává. "Zvěř je na změnu teplot velice dobře vybavena. Mrazy i prudké oblevy tak zvládají mnohdy lépe jak lidé."