Virus, který nejde zničit (Mladá fronta DNES)

Vydrží i roky po smrti zvířete a šíří se masivně, říká o africkém moru prasat expert Miloš Ježek.

Africký mor, který likviduje divočáky ve volné přírodě, do Česka nejspíš zanesli nevědomky lidé v nakaženém jídle, které si přivezli z východní Evropy. V rozhovoru pro iDNES.cz to uvedl odborník na spárkatou zvěř Miloš Ježek z České zemědělské univerzity. Podle něj by bylo nejvhodnější kance v okolí nákazy vystřílet.

* Jak se nemoc dostala z Afriky do Gruzie a odtud dále do Evropy?

Cesta mohla být různá a nikdo to přesně neví. Nejpravděpodobnějším způsobem je nakažená potravina, kterou někdo převezl na Kavkaz, a pak už to postupovalo polopřirozenou cestou přes Rusko. Roznášela to divoká prasata a velkou roli sehrál člověk. I dnes je největší strašák, že to někdo vědomě či nevědomě převeze někam jinam. Přirozeně se to pomocí divočáků šíří rychlostí několika kilometrů za měsíc, což odpovídá 30 až 50 kilometrům za rok. S pomocí lidí se to může šířit stovky kilometrů denně.

* Kdy se mor začal šířit a přes jaké země se dostal do Česka?

V Africe se už před 50 lety nákaza vyskytovala u tamních druhů prasat. Vlna moru, kterou tu teď máme, začala v roce 2007. Přeskočila nejdříve do Gruzie a tudy se šířila přes Rusko do pobaltských států. Poprvé se v Pobaltí objevila v lednu 2014 a pak to pokračovalo. Nemoc musel do Česka zavést člověk, ale přesnou odpověď se asi nedozvíme. Nabízí se, že si někdo v rámci kamionové dopravy přivezl nějakou svačinu z Ukrajiny a vyhodil ji poblíž Zlína. Případně to mohli přivézt lidé, kteří tady pracují a pocházejí z postižených oblastí.

* Jak velkou škodu by mohl mor napáchat v zemích Evropské unie?

Je to problém, protože se nákaza velmi špatně likviduje a představuje obrovské nebezpečí pro divoká prasata, a především pro domácí velkochovy. Ve chvíli, kdy ohnisko vypukne v chovu domácích prasat, tak se musí všechna utratit podobně jako v případě ptačí chřipky. Když to propuklo u nás, některé státy zakázaly dovoz českého vepřového masa a dalších výrobků. Náš vývoz však tvoří procenta nebo setiny procent a nebyla to taková ztráta. Německo na druhé straně exportuje výraznou část své produkce a podobný zákaz by pro něj znamenal velkou ránu. Moru se bojí také Holandsko a Dánsko, kde je velkochovů mnoho.

* Nemohl by mor být naopak prospěšný vzhledem k tomu, že jsou divočáci přemnožení?

Na početnost bude mít výrazný vliv, pokud se virus masivně rozšíří. Nerad bych říkal, že by pomohl ke snížení škod, které páchají divočáci zemědělcům. Je potřeba si uvědomit, jakou cenu bychom museli zaplatit. Náklady na odstranění ulovených prasat a na následná protiopatření se pohybují v rámci desítek milionů korun. Likvidace velkochovu, kde je osm až deset tisíc kusů, by stála padesát až sto milionů. Pokud takových nákaz bude pět až deset do roka, bude to stát až miliardu korun.

* Co by teď mělo Česko udělat? Ve Zlínském kraji zatím platí zákaz lovu a krmení divokých prasat. Neměla by se spíš nekompromisně vystřílet?

Vzhledem k nebezpečí dalšího roznášení by bylo nejlepší tam vlítnout a divočáky vystřílet. Ale není to tak jednoduché, nedokážu si představit, jak bychom to udělali v krátkém časovém horizontu. Mnohem větší nebezpečí představují v případě povoleného lovu špatně proškolení myslivci, kteří nebudou dodržovat pravidla biologické ochrany a bezpečnosti. Mohou to přenést na svém oblečení, když budou manipulovat s uloveným divočákem, nebo to mohou roznést na autě, kterým budou zastřelené divočáky odvážet. Pak se to může velice dobře šířit.

* Jaký smysl má tedy zákaz lovu?

Zákaz lovu v ohnisku má své opodstatnění. Naším záměrem je prosadit vytvoření prstence kolem ohniska o šířce minimálně 20 až 50 kilometrů, kde bude nízká populační hustota těchto zvířat. Divočáci pak nebudou moci přenést nemoc do ostatních částí republiky. Jako bariéra by se mohla využít dálnice D1 z Brna do Prahy, kterou divočáci snadno nepřekonají. Navazuje na zemědělskou krajinu v oblasti Hané, kde divočáků tolik není. Myslivce bychom pak chtěli motivovat, aby v prstenci co nejčastěji lovili divočáky.

* Jak přenos nemoci probíhá? Mohou ji roznášet lidé, kteří najdou mrtvého divočáka v lese?

Virus je velice odolný, dokáže přežívat poměrně dlouhou dobu v různém prostředí. Zvíře ho vylučuje de facto všemi sekrety - slinami, močí, trusem, spermatem a krví. Když prase chcípne v prostoru v lese, tak je virus aktivní po celou dobu, co tam kadáver (uhynulé zvíře - pozn. red.) i jeho části jsou. Pokud to najde po měsíci nebo dvou jiný divočák a sežere nějaký kousek, tak se může nakazit. Nejnebezpečnější je, pokud se manipuluje s uloveným divočákem. Krev se může dostat na oděv, boty, auto a potom, když člověk jede lovit nebo krmit do jiné oblasti, může nevědomky přenést virus. V případě zemědělství existuje nebezpečí, že nakažená prasata sežerou pšenici. Sliny pak mohou ulpět na krmivu a to se pak dostane do velkých chovů.

* Jak dlouho virus přežije?

V tomto případě přežívání viru není tak dlouhé, jsou to jenom týdny. Virus přežije teploty do minus 20 stupňů až po tři roky. Jediné, co ho zabije, je důkladná tepelná úprava.

* Šíří se virus také vzduchem?

Je pouze v tělních tekutinách, ale samozřejmě na krátkou vzdálenost se může přenést kapénkovou infekcí, pokud by nějaký divočák prsknul na druhého. Větrem se nešíří.

* Může se zvýšit nebezpečí přenosu, až do lesů vyrazí houbaři?

Každý, kdo přichází do kontaktu s infekčním kusem nebo materiálem, který je potřísněný slinami, může virus přenést. Otázka je, jak moc je pravděpodobné, že to houbař přenese do míst, kde jsou divočáci nebo domácí chovy. Pokud má někdo doma prase domácí nebo je dokonce vlastníkem velkochovu, měl by striktně dodržovat pravidla dezinfekce. Je potřeba, aby lidé nekrmili domácí prasata například borůvkami natrhanými v lese nebo nekrmili prasata čerstvě posekaným obilím z oblastí, kde virus je.

* Musí se mít člověk na pozoru před virem afrického moru?

Na člověka to vůbec není přenosné. Je to specifický virus, který napadá pouze prasata a jejich příbuzné. Člověku to nezpůsobí žádné zdravotní problémy. I maso z nakaženého zvířete je poživatelné, ale jeho kvalita se samozřejmě snižuje, když má zvíře horečky a je infekční.

***

Virus přežije teploty do minus dvaceti stupňů až po tři roky. Jediné, co ho zabije, je důkladná tepelná úprava.

Africký mor prasat v Česku
Africký mor prasat byl do středy potvrzen u 29 uhynulých divočáků. Nejvíce uhynulých prasat hlásí myslivci ve Zlínském kraji, a to 47 kusů. Podrobují se testu na virus. Jednou z možností, jak se africký mor prasat dostal do Česka, je i šíření skrze zbytky divokých prasat, která byla určena k preparaci na trofeje, připustil včera mluvčí Státní veterinární správy Petr Majer. Myslivci se zatím přiklánějí k variantě, že na české území se mor dostal skrze potraviny.
(ČTK)

Miloš Ježek
Zabývá se prostorovou aktivitou spárkaté zvěře (prase divoké, jelen evropský, sika japonský) a tím, jak zvěř reaguje na myslivecké hospodaření. Pracuje na Katedře myslivosti a lesnické zoologie Fakulty lesnické a dřevařské ČZU Praha. Od roku 2015 je členem myslivecké rady Českomoravské myslivecké jednoty a předsedou její komise pro mezinárodní vztahy.