V Podyjí po roce sčítali netopýry, tradičně nejvíce bylo vrápenců (ČTK)

Odborníci v Podyjí na Znojemsku po roce sčítali netopýry. V 15 lokalitách národního parku Podyjí a v jeho ochranném pásmu a dalších devíti místech jich napočítali 631 v jedenácti druzích. Je to zhruba stejně jako loni. ČTK to včera řekl zoolog Správy NP Podyjí Zdeněk Mačát.

Asi polovinu z celkového počtu tvořil vrápenec malý, který podle zákona o ochraně přírody patří mezi kriticky ohrožené druhy místní fauny. „V posledních letech však jeho početnost v teplejších oblastech pomalu stoupá. Jde o teplomilný druh středomořského původu, narůstání jeho populací může být způsobeno probíhajícím oteplením klimatu,“ uvedl Mačát.

Početnější zastoupení měli letos i netopýr hvízdavý a netopýr nejmenší. Na Znojemsku jsou k nalezení pouze na jednom zimovišti, a to na zřícenině Nový Hrádek u Lukova. Odborníci jich napočítali 139. Oba druhy zimují společně a jsou si velice podobné, v zimujících skupinách je nelze navzájem rozlišit.

Dalším početně zastoupeným druhem byl netopýr brvitý, šlo o 58 sečtených jedinců. Podobně jako vrápenec malý je i tento teplomilný druh vázaný především na rozsáhlé sklepní prostory v teplejší části Znojemska. Posledním početněji zastoupeným druhem byl netopýr černý, těch odborníci napočítali 55. Tento druh osidluje především menší chladná zimoviště charakteru drobných sklípků a štol.

Zajímavostí například je, jak odborníci spící netopýry mezi sebou rozeznávají. Zatímco netopýři skládají křídla podél těla, vrápenci jsou do nich i s hlavou celí zabalení, z „balíčku“ vyčuhují jenom drápkaté nožky, na kterých jsou zavěšení.

Vrápenci i netopýři patří do řádu letouni, což je skupina živočichů, kteří jsou jako jediní ze savců schopni aktivního letu, a to za pomoci předních končetin přeměněných v křídla. Typická je pro ně takzvaná echolokace, která funguje na principu vysílání krátkých sérií vysokofrekvenčních zvuků, které narážejí do předmětů v jejich okolí. Odražené zvukové vlny netopýři zachytávají velkými ušními boltci. Díky této technologii se netopýři i v absolutní tmě snadno orientují v prostoru a získávají potravu, tedy lezoucí i létající hmyz.

Vědci zimující netopýry v Podyjí sčítají pravidelně řadu let. Zaměřují se na úkryty, které tvoří opuštěné nebo málo využívané vinné sklepy, sklepy opuštěných nebo zchátralých budov, ale také sklepy hradů a zámků a v neposlední řadě také přirozené pseudokrasové jeskyně a podzemní prostory. S jedenácti pozorovanými druhy se Podyjí může chlubit pestrým společenstvem zimujících netopýrů. Celkový počet zimujících jedinců je ale ve srovnání s krasovými oblastmi nevelký. Například jen v jeskyni Býčí skála v Moravském krasu každoročně zimuje několik tisíc jedinců.

ČTK