Pokud by úplně vymizeli divočáci, honitby by byly rázem i bez myslivců (Horácké noviny)

MORAVSKÉ BUDĚJOVICE
Myslivci v celé zemi mohou lovit všechny kategorie divokých prasat bez ohledu na pohlaví. Šíření afrického moru prasat, který se vyskytl mezi divočáky na Zlínsku dál do republiky, má zabránit i toto mimořádné veterinární opatření. Ke vzniklé situaci nám poskytl rozhovor Ing. Jaroslav Kotrba, který má na Městském úřadu v Moravských Budějovicích na starosti státní správu lesů a myslivosti.

* Jak u vás naplňujete veterinární opatření k potírání afrického moru prasat?

V současné době jsou všichni myslivečtí hospodáři z honiteb v působnosti ORP Moravské Budějovice vyrozuměni, že na úřední desce Ministerstva zemědělství byla zveřejněna mimořádná opatření Státní veterinární správy. Tato opatření jim byla elektronickou poštou přeposlána s tím, že jsem přílohou poslal ještě vyhlášku o opatřeních pro předcházení a zdolávání afrického moru prasat z roku 2004 a příslušná ustanovení veterinárního zákona, jelikož byly časté dotazy, jak může veterinární nařízení zasahovat do kompetencí zákona o myslivosti. Tato mimořádnost je prostě daná z veterinárního zákona ustanovením paragrafu 54.

* Třebíčsko ale zatím není oblastí přímo zasaženou africkým morem prasat.

Lze konstatovat, že pro všechny uživatele honiteb platí nařízení ve smyslu zintenzivnění lovu, kdy se předpokládá, že výrazným snížením početních stavů černé zvěře se zastaví postup této nebezpečné nákazy na území naší republiky.

* Co všechno veterinární opatření nařizují?

Za normální situace platí zákonem o myslivosti zakázané způsoby lovu. Veterinární opatření prolamuje paragraf 45 zákona o myslivosti a některé zakázané způsoby lovu legalizuje. Je to něco podobného jako při nutné obraně a krajní nouzi, kdy čin jinak trestný, kterým někdo odvrací útok nebo nebezpečí, není trestným činem, je-li veden k dosažení cíle k obraně majetku nebo života. Přesnou definici najde zájemce v trestním zákoníku.

* Takže se myslivci dostávají do pozice, kdy by nějaké přestupkové jednání nemělo být přestupkem. Můžete být konkrétnější?

Je to tak, ovšem stejně jako při běžném lovu, i nyní bude třeba dbát zvýšené opatrnosti. Například opatřením povolený lov černé zvěře u hranice honitby znamená, že se dvousetmetrové pásmo zákazu lovu zvěře na čekané, přesněji jen divočáků, vlastně zrušilo. Takže já předpokládám, že budou uživatelé honiteb, respektive myslivečtí hospodáři, s těmi sousedními komunikovat, aby nedošlo k nějaké činnosti, která by vedla k podání oznámení o přestupku - že tam třeba někdo tímto způsobem uloví srnce.

* Takže mimořádná opatření a zákazy bude třeba bedlivě ohlídat.

Půjde také o to, aby si každý uživatel honitby podle mimořádných veterinárních opatření stanovil vhodnou strategii a taktiku. Zdůrazňuji, že se to někdy neobejde bez vyrozumění uživatelů sousedních honiteb. Zatím jsme však nedostali nějaké pokyny, které by tuto záležitost blíže rozpracovaly, takže předpokládám, že z krajského úřadu ještě nějaké doporučení přijde.

* Když budou divočáci ve velkém stříleni, projde pak každý kus nějakou veterinární kontrolou na mor, nebo budou odváženi rovnou někam do kafilerie?

U nás zatím nákaza není. Není ani v nárazníkovém pásmu. Samozřejmě se předpokládá, že lov bude proveden v honitbě. I teď bude muset mít lovec povolenku k lovu, bude muset mít plombu a lístek o původu zvěře, který vyplní. Ulovený a plombou opatřený kus s vývrhem potom převeze pověřené osobě, tedy prohlížiteli zvěřiny, a tento člověk v každé honitbě zjistí podle symptomů na orgánech, zda by se mohlo jednat o mor. Pokud by se mu něco nezdálo, rozhodne o předání kusu k veterinárnímu vyšetření. Jinak se samozřejmě běžně odebírá vzorek na určení svalovce a tento vzorek jde do laboratoře spolu s pírkem (ocáskem) toho uloveného kusu. To vše je běžně evidováno.

* To už je vše?

Ne, platí ještě stále povinnost sledování klasického moru prasat, kdy se z prvního a každého desátého kusu bere barva neboli krev do zvláštní ampule, která se jmenuje hemoska, a ta se rovněž poskytuje Státní veterinární správě ke kontrole. Zatím jsme nedostali bližší informaci, zda by se barva měla brát z každého kusu.

* Nárazníkové pásmo, co to přesně je?

Pracovně jsem tak nazval oblast velmi intenzivního lovu černé zvěře - zónu 2 - přímo navazující na vyhlášené ohnisko afrického moru prasat na Zlínsku, které zaujímá plochu několika okresů a mělo by splnit to, že se až k nám africký mor prasat nedostane.

* Vím, že divočáci se dají lovit nejen zastřelením, ale myslivci používají i různé pasti a klece svařované třeba z kari sítí. Budou se nyní moci používat ve větší míře?

Pasti ne, to se jedná o mobilní odchytové zařízení na černou zvěř ve formě klece s nášlapovým mechanismem. Dovnitř jsou šířkové průřezy omezeny tak, aby tam vlezli divočáci, přesněji jejich selata, aby to nechytlo velký kus, který by se tam zřejmě hrozně stresoval. U selat v několika honitbách odchytové klece fungují a někteří uživatelé si je v minulosti pořídili i z dotací. Za uplynulý myslivecký rok bylo v obvodu Moravskobudějovicka odchyceno v těchto odchytových zařízeních a potom utraceno v souladu s legislativou devět selat. Že by se tato odchytová zařízení rozšířila plošně, to se zatím nestalo. Přece jenom kontrola lovu osobně je lepší: lovec zvěř obezná, přečte a kulovou zbraní provede selektivní odstřel. Je to humánnější způsob. Pokud je selat v kleci odchyceno naráz třeba pět, je to pro ně daleko větší stres, než běžný odstřel kulovnicí. V boji s AMP se však mobilní odchytová zařízení na černou zvěř uplatní.

* Jak je to s výší škody a z toho vyplývající náhrady pro uživatele honiteb?

Škody zvěří na zemědělských plodinách a lesních porostech samozřejmě každoročně vznikají. V praxi se ale často namísto vymáhání výše škody v penězích dává přednost brigádnické pomoci zemědělcům. Důležitá je vzájemná komunikace mezi uživateli honiteb a zemědělci.

* Zaznamenal jsem vyjádření jednatelky ČMMJ Martiny Novotné, že africký mor divokých prasat by v českých lesích nemusel mít jenom negativní dopady. Mohly by se "jeho prostřednictvím" snížit počty přemnožených divokých prasat. Kromě škod na polích a v lesích přibývá také střetů dopravních prostředků se zvěří.

Možná, že zrovna z úst paní jednatelky bylo toto vyjádření pouze pragmatickým konstatováním stavu podle přísloví: Všechno zlé je k něčemu dobré. Ale naše myslivost je v posledních letech postavena na odstřelu spárkaté zvěře a tržby pro myslivecké spolky tvoří z valné většiny právě tržby za zvěřinu z divočáků plus z organizování naháněk a poplatkových lovů. Takže pokud by toto tou nemocí zaniklo, že by stavy černé zvěře klesly na nulu, znamenalo by to zásadní průlom do organizace myslivosti v České republice. Stalo by se vlastně to, že by honitby byly rázem bez myslivců. Je třeba si uvědomit, že užívání státních honiteb se draží a nájemné činí ročně řádově statisíce korun. Potom by taková honitba mohla ztratit atraktivitu.

* Třeba by to znamenalo, že by se naši myslivci vrátili o několik desetiletí zpět a více využívali chovu drobné zvěře, třeba zajíců a bažantů.

Ovšem to naráží na současný stav zemědělského hospodaření, velké lány a velkoplošné hospodaření. Bylo by nutno velká pole opět rozčlenit mezemi a osadit zemědělské pozemky daleko pestřejší skladbou plodin než máme dnes. Jsou některé katastry, kde jsou za sebou samá řepka, kukuřice nebo pšenice a nejsou tam už plodiny jako pícniny nebo luštěniny. Byť se tedy nařídil greening, od kterého si myslivci hodně slibovali, tak pořád to nezakládá takovou pestrost potravní nabídky, aby se třeba zajíc zvedl na úroveň ze sedmdesátých let, kdy se střílely tisíce zajíců a bylo to lovecky i národohospodářsky významné. Negativně působí i nadužívání chemických postřiků.

* Pamatuji si na televizní záběry, jak se ulovení zajíci, živí i mrtví vyváželi do Francie.

Ano, jako kluci jsme tam chodili se dívat a pomáhat. Mám také takovou zkušenost, že se zajíci chytali do klecí a byly na to i vtipy, jak zajíci prchají za hranice do kapitalistické ciziny.

* Ale když to takhle říkáte, možná by to byl opravdu žádoucí vývoj pro naše zemědělství i myslivost a paradoxní výsledek afrického černého moru prasat. Zmenšení zemědělských ploch, větší pestrost krajiny a zvěře v ní žijící, to by bylo něco, čemu by tleskali i ochránci přírody, kteří ne vždy vnímají myslivost pozitivně.

Z hlediska škod, působených zvěří a pestrostí a různorodostí krajiny, by to samozřejmě pomohlo. Ale zkrátka myslivost je momentálně orientovaná na spárkatou zvěř, kde vede černá s asi 160 až 180 tisíci ročně ulovených kusů, což překročilo odstřel srnčí zvěře, která se ročně pohybuje na 120 tisících kusů v rámci celé republiky. Takže pokud by tato složka lovné zvěře, tedy černá, stoprocentně ubyla, by to skutečně znamenalo šok, který by bylo nutno strategicky řešit - jak v myslivosti dál? A určitě drobné zvěři a ozdravení krajiny by to mohlo pomoci. Pokračování příště.