Zachraňme losy! Vyzývají vědci z univerzity (Mladá fronta DNES)

Počty chráněných losů klesají, na vině je pytláctví, legální odstřel v Rakousku, úbytek vhodného prostředí a střety na silnicích. Vědci z Jihočeské univerzity spolu s ochranáři chtějí spustit od podzimu program na jejich záchranu.

JIŽNÍ ČECHY
Losi na jihu Čech jsou ohroženi. Vědci chtějí spustit od září záchranný program, podle lesníků však potřebují plachá zvířata hlavně přirozené klidné prostředí.
Za snižováním stavu losů v republice stojí především pytláctví, legální odstřel v Dolním Rakousku, úbytek vhodných biotopů a střety na silnicích a železnicích. Jejich populace klesá od 80. let minulého století. Pokud bude vývoj pokračovat stejným tempem, chráněný druh u nás může v příštích letech vyhynout.
"V minulých letech už tady tři menší populace losů zanikly, v dalších dvou je počet zvířat nižší než v 80. letech," uvedla zooložka Pavlína Wiedenová z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity.
Právě vědci z Jihočeské univerzity připravili Záchranný program losa evropského v České republice. Ve spolupráci s ochranářskou organizací Česká krajina chtějí začít od podzimu s jeho realizací.
"Ve spolupráci se zahraničními ochranářskými organizacemi budeme například usilovat o omezení lovu v Dolním Rakousku. Také chceme vytyčit trasu, přes niž by mohli losi přecházet přes silnice, či domluvit se s majiteli pozemků při březích řek, aby prosekávali mladé porosty měkkých dřevin, kterými se losi živí," řekl Dalibor Dostál, ředitel organizace Česká krajina.
Po vyhubení posledních losů v zemi v 16. století se k nám začali největší zástupci jelenovitých postupně šířit ve druhé polovině 20. století z Polska. Na Jindřichohradecku se narodilo první mládě v roce 1973. Od té doby se los na našem území opět pravidelně rozmnožuje, do roku 1987 se v jindřichohradecké oblasti narodilo 23 losích mláďat.

Na vině je i nedostatek bezpečných přechodů

V roce 1980 byla celková populace odhadnuta na 30 až 50 kusů, z toho 20 až 30 na Jindřichohradecku. Další silná populace se vytvořila na Českokrumlovsku, na pravém břehu Lipna až po hranice s Rakouskem. Další tři mikropopulace žily na Táborsku, Bechyňsku a Nymbursku. Ty však už zanikly a počty zvířat ve zbývajících dvou populacích klesají.
Osud losů na Lipně mohou zpečetit některé developerské plány. Významnou příčinou je také nedostatek bezpečných přechodů pro zvěř nad komunikacemi, příčinou 40 procent úmrtí losů jsou střety na silnicích nebo železnicích.
"V současnosti je tu pět až sedm losů a tato populace migruje mezi CHKO Šumava a přírodním parkem Vyšebrodsko, takže mění stanoviště a lze je spatřit jen výjimečně. Vidět jsou stopy, trus a okus na dřevinách," popsal Josef Majer, referent CHKO Šumava Horní Planá. Do klidnějších partií Vyšebrodska vyhání losy v létě velký nápor turistů na Lipensku, v zimě tam zase bývá méně sněhu, takže snadněji přezimují. Lesník Karel Strych, který má na starosti revír okolo Přední Výtoně a na setkání s losy má často štěstí, je však přesvědčen, že majestátní zvířata záchranný program nespasí.
"Je třeba nechat jim přirozený vývoj a klid. Potravu si najdou sami, je tu dost mokřadních luk zarostlých vrbkami," podotkl Strych, který se v odhadu počtu losů na pravém břehu Lipna shoduje s odborníkem z CHKO. Malá losí dvojčata viděl v okolí osady Sv. Tomáš s matkou naposledy asi před pěti lety.