Sojky určitě Alzheimerem netrpí (Liberecký deník)

Liberec/Křižany
Naopak si dokáží zapamatovat až stovky skrýší,kamsi na zimu ukrývají potravu. Tyto a jiné zajímavosti se mohli dozvědět všichni, kteří i přes vyhlídky mrazivé noci nelenili a vydali se v neděli ráno na každoroční Vítání ptačího zpěvu s ornitologem Martinem Pudilem z České ornitologické společnosti. Tentokrát do Křižan na Liberecku.

* Co letošní Vítání ptačího zpěvu přineslo?
Tak kromě změny stanoviště, v Křižanech jsme byli letos poprvé, třeba zajímavé setkání s puštíkem. Ten sice patří mezi naše nejrozšířenější sovy, ale slyšet ho nebývá právě běžné. Námse to povedlo. Zajímavé to bylo i v tom, že díky letošní teplé zimě puštíci houkali už v únoru a velmi brzy hnízdili. Takže šlo o vzácnost.

* K tomu je asi dobré připomenout, že na vítání ptačího zpěvu je dobré si hodně přivstat a nebo už v místě nocovat, jako jste to dělali vy. Nevadila ptákům extrémně chladná noc a ráno? Na Jizerce prý teplota poklesla až na ­8 stupňů Celsia?
V Křižanech byly mínus dva stupně, takže jsme na tom byli o trochu lépe. Pravda je, že ptákům trochu trvalo, než se rozezpívali, ale sluníčko začalo brzy hřát, takže se vyplatilo chvíli čekat.

* Nevadí ptákům, zvláště těm, kteří se vrátili z jižních zimovišť, takový teplotní výkyv?
Ani ne, tyhle poklesy v květnu přicházejí, jsou na to zvyklí a rychle na slunci pookřejí.

* Koho můžeme slyšet zpívat nejčastěji, ať už ve městě, tak ve volné přírodě? A kteří patří k těm nejčasnějším?
Z těch nejběžnějších a nejčasnějších jsou to kos a drozd zpěvný. Slyšet je můžemei ve městech. Pak je to samozřejmě sýkorka.

* Kolik druhů jste včera slyšeli zpívat?
Napočítali jsme jich 31.

* Kteří patří k našim nejrozšířenějším druhům?
Ve městě je to asi rehek domácí a červenka, pěnkava obecná, pěnice černohlavá a pak samozřejmě strnad obecný. Ve volné krajině je to nejčastěji budníček, se svým charakteristickým cip cap... Lidé ten hlas znají, ale nevědí, komu patří.

* Mění se kvůli změně přirozených podmínek zvyky ptáků?
Tento trend rozhodně pokračuje. Některé druhy ptáků se čím dál víc osmělují, stěhují se do měst, což je třeba příklad holuba hřivnáče nebo velmi rozšířené sojky.

* Je pravda, co se o sojce traduje, že si dokáže zapamatovat až tisíc úkrytů, kam si před zimou schová potravu?
Nevím jestli přesně tisíc, ale stovky jsou to rozhodně. Nevzpomene si asi na úplně každý, a to jsou pak ty rašící doubky, které vyklíčí ze zapomenutého žaludu. Ale pamatováka sojky mají rozhodně. Stejně tak dobře jsou na tom s pamětí někteří krkavcovití, třeba ořešník kropenatý.

* Co ještě zajímavého z ptačí říše prozradíte? Vidíte v jejich chovní určitou podobnost s lidmi?
Přímá paralela tam asi není, ale pravda je, že některými vlastnostmi se lidem podobají. Někteří jsou vychytralí, jiní mají sklon k altruismu... Ktěm vychytralým patří rozhodně krkavcovití. Jsou velmi učenliví a přizpůsobiví. Dokážou velmi dobře využít toho, co vypozorují. Mezi altruisty patří sýkorky. Když slyší křik nějakého ptáka v ohrožení, snaží se predátora odlákat, i když tím samozřejměsamy hodně riskují. Do určité míry se tím samozřejmě snaží odlákat dravce i od svého hnízda, ale také by mohla zůstat tiše ukrytá a v teple počkat, až nebezpečí pomine... Ale jsou to hlavně instinkty, těžko ptákům přisuzovat lidské vlastnosti...

* Mluvili jsme o rozšířených druzích, kteří z pěvců patří mezi vzácnosti?
Z přírody houfně mizí skřivánek. Ato tak, až to začíná být alarmující. Včera jsme v Křižanech zaslechli jediného.

* Co je hlavní příčinou?
Stav přírody a náš vztah ke krajině. Chemizace, od které se v 90. letech upouštělo, se zase vrací, Opět se objevují pesticidy, které zvířatům škodí. Další je způsob obhospodařování zemědělské krajiny. Dotace Evropské unie jsou bohužel nastaveny na plochu a to nutí zemědělce, aby zjednodušeně řečeno zarovnali kdejaký remízek. Vymýtili kdejaký keř. Na druhou stranu vzrůstá počet ploch, na kterých pro změnu nehospodaří nikdo a ty pak zarůstají a neposkytují ptákům přirozené útočiště.

* Dá se proti tomu ještě něco udělat?
Jedinec zmůže něco jen těžko, ale snažíme se spolupracovat s dalšími organizacemi v rámci ornitologické společnost a předkládat politikům návrhy na změny dotačních titulů a argumentovat, proč jsou důležité.

* A dá se přístup k hospodaření vůbec legislativně ošetřit? Copak může EU poručit, kde mají být remízky?
To asi těžko, ale na druhou stranu, když chce někdo dotaci, musí splnit podmínky. A ty mohou být nastaveny tak, aby netratili zemědělci, ani příroda. Není to přitom jen náš problém, týká se celé Evropy. V západní je to bohužel místy ještě horší, tam už skutečně některé druhy ptáků nejsou. U nás to zatím není tak daleko, ale... může být.