Bobři mlsají jabloně. Vydry pstruhy (Vyškovskýn deník)

Bobrům se na Blanensku daří. Vydry, volavky a kormoráni však podle rybářů dělají větší škody. Umocňuje je ještě sucho.

Blanensko, Vyškovsko
 
František Novák z Adamova na Blanensku má chatu u řeky Svitavy už přes padesát let. Na zahradu mu občas chodí srnky. Před několika dny měl jinou návštěvu.
Dvě jabloně mu okousal bobr. "Slyšel jsem, že na Svitavě bobři jsou. Ale takto naživo vidím jeho práci poprvé. Naštěstí si vybral dva staré stromy, které jsem chtěl stejně pokácet," svěřil se důchodce.
O setkání se zvlášť chráněným živočichem není na Blanensku v posledních letech nouze. I když jejich stavy v povodí místních toků nikdo neeviduje, podle okusů v dalších lokalitách jich přibývá. "Bobři jsou prokazatelně v okolí Rájce-Jestřebí, Doubravice nad Svitavou, Lhoty Rapotiny, Letovic a ojediněle i u Adamova. Jejich počty se dají jen odhadovat. Třicet kusů?" hádal zoolog Antonín Krása.
Na Svitavu se migrující bobři dostali z povodí Moravy. Natrvalo se usídlí v jednom úseku. Ten je většinou dlouhý přibližně dva kilometry. Po roce až dvou má pár mláďata. Ta po dvou až třech letech rodinu opouští a hledají si vlastní teritorium.
Bobří rodina je většinou pěti- až osmičlenná. "V České republice žije několik tisíc bobrů. Stále je to silně ohrožený druh, který chrání naše i evropské zákony. O plošné regulaci nemůže být řeč. Někde však jejich činnost může ohrozit bezpečí lidí. Kdyby třeba poškodili hráz rybníka. Tehdy je možné udělit výjimku na odchyt nebo odstřel. Bobr kromě člověka nemá u nás přirozeného nepřítele. Tím může být ve volné přírodě například vlk," dodal Krása. Za nepovolený odstřel bobra hrozí pokuta až sto tisíc korun. Podle mluvčího Povodí Moravy Petra Chmelaře nemají vodohospodáři na Blanensku a Vyškovsku, kde se náš největší hlodavec objevil třeba v Bučovicích a Pavlovicích, v současnosti hlášené masivní okusy stromů od bobrů. Ani poškozené protipovodňové hráze.
Před časem však pracovníci státního podniku museli pokácet několik vzrostlých topolů u Doubravice nad Svitavou. Nahlodané kmeny od bobrů stály poblíž železnice a hrozilo, že spadnou na trať.
 
Jako větší problém vidí rybáři na Blanensku a Vyškovsku výskyt dalšího zvlášť chráněného živočicha. Vydry říční. A také volavek a čápů černých. Těch podle nich každý rok přibývá. "Vydra nám na řece Hané vybrala pstruhy. Pak tam nastoupily volavky. Jak začala kvůli suchu ubývat voda, měly jednoduchý lov. Teď se tam dá jezdit na koloběžce. V řece není voda. Volavky škodí i na rybníku Kačák. Stejně jako čápi černí," řekl předseda vyškovského rybářského spolku Radoslav Kotík.
Podle něj by měl stát umožnit v některých případech regulaci. "Samozřejmě že nejhorší vydry mají u nás dvě nohy a přírodě nejvíc škodí člověk. Ale myslím si, že v současnosti je to extrém.
Bezhlavě se chrání druhy, které nejsou podle mě už ohrožené. Žerou pstruhy potoční a ti za chvíli vymizí," dodal Kotík.
Šéf blanenských rybářů Martin Sklář uvedl, že výskyt rybožravých dravců je v tocích na Blanensku stále znatelnější. "Vyder tady máme na Svitavě na zhruba dvanáctikilometrovém úseku prokazatelně pět. Říká se, že jedna vydra sežere metrák ryb ročně. Když si vezmeme, že pstruh má dvacet třicet deka, tak je to ohromné množství. Stát to neřeší. Regulace stavu vyder zatím není možná," řekl Sklář.
Dodal, že škody způsobené vydrou však rybářům nikdo nezaplatí. "V momentě, kdy ryby do řeky vysadíme, tak podle současného znění zákona nikomu nepatří. Je to bizarní. Do řeky nasazujeme pstruha potočního, který už z přírody také mizí a vlastně jím krmíme jiný ohrožený druh," uzavřel.

Náhrady škody
. Stát vyplácí majitelům odškodné za ztráty způsobené obzvlášť ohroženými a chráněnými druhy zvířat, jako jsou třeba bobr, vydra či medvěd.
. Za ryby v tocích náhradu poskytnout nelze, protože není možné průkazně doložit jejich vlastnictví. Náhradu škody na polních plodinách je možné poskytnout jen v případě dodržení agrotechnické lhůty sklizně