Pytláka z lánských lesů pomohla dopadnout DNA (Mladá fronta DNES)

Moderní postup použili rakovničtí policisté jako jedni z prvních v České republice
 
RAKOVNICKO
Po opakovaných výsleších a pod tíhou důkazů se pytlák z lánských lesů policii přiznal. K pořízení důkazů přispěla i moderní technologie. Mnoho případů pytláctví v kraji totiž zůstane neobjasněno, pokud není pachatel chycen při činu. Lánští hajní a rakovničtí policisté nelenili a použili k jeho usvědčení metodu, která není v boji proti lesním škůdcům běžná - spolupracovali s akademiky.
"Při ohledání místa činu jsme zajistili stopy, které jsme porovnali se vzorky získanými u podezřelého. V tom nám velmi pomohla laboratoř agrogenomiky Mendelovy univerzity v Brně. Pod tíhou důkazů se pachatel nakonec přiznal," potvrdil MF DNES šéf rakovnických policistů Jiří Šiler a dodal: "Myslím, že jsme byli jedni z prvních v republice, kteří touto cestou zkoumání v případě pytláctví šli, a jsem moc rád, že se nám to povedlo."

Podezřelé auto v noci uprostřed lesů
 Na podezřelé auto u lesa narazil ředitel Lesní správy Lány Miloš Balák jedné lednové noci. "Zastavil jsem za ním a auto se rozjelo. Vyfotil jsem si zadek i se značkou," vzpomíná na setkání s pytlákem ředitel lánské lesní správy. Později v noci lesem zazněla hlasitá rána a hajní po víkendu našli nedaleko místa nočního setkání krvavou stopu po vlečeném střeleném zvířeti.
"Skolil dvouletého kance a způsobil škodu za více než sedmnáct tisíc korun," uvedl Miloš Balák. Dle poznávací značky z fotografie rakovničtí policisté šestadvacetiletého rodilého Kladeňáka, který nyní žije na jihu Čech, vypátrali. Nic nepřiznal, a tak přišla na řadu moderní technologie zkoumání DNA profilů. Brokovnici, kterou usvědčený lovec vlastnil legálně, policie zabavila. Protože nebyl dosud trestán a škodu uhradil, zastavil rakovnický státní zástupce před pár dny trestní stíhání se zkušební lhůtou 20 měsíců. "Pro takové lidi je největším trestem ostuda v mysliveckém společenství. Nebezpečné není to, že střelil prase, ale fakt, že střílel potmě do lesa na něco, co se takzvaně šustlo. To je nehoráznost. Zrovna tak to mohl být ztracený člověk nebo milenci na procházce," poznamenal Jiří Šiler.

Pytlácké války v minulosti: i useknutá hlava
Srážky myslivců s pytláky v kraji nejsou novinkou, v historii bývaly i dosti krvavé. Traduje se například, že u Lán pytláci pověsili myslivce na stromě za nohy a strčili mu hlavu do mraveniště.
Jiné příběhy lesních rabiátů už jsou úředně doložené. Jeden z nejdrastičtějších případů na Křivoklátsku se odehrál v lokalitě Bučiny. Pytláci tu 6. února 1858 zavraždili hajného Václava Hůlu. "Na jeho těle bylo zjištěno pět sečných ran zasazených ostřím sekery. Jedna usekla hajnému ruku, další zasáhla čelo, jiná směřovala do lícní kosti, další do nosní kosti a ta nejstrašnější, zasazená do týla, zcela oddělila Hůlovu hlavu od trupu," popisuje lánský učitel a písmák Václav Vodvářka ve své knize "Lány a okolí ve světle místních a pomístních jmen". V letech 1814 až 1913 ulovili podle úředních záznamů pytláci na Křivoklátsku až třikrát tolik vysoké a srnčí zvěře než legitimní lovci.
Dnes už v kraji není pytláctví tak dramatické. Od roku 2014 policie eviduje každoročně necelé dvě desítky případů, za poslední tři roky do tohoto týdne 53 pychů. "Loni jsme řešili 18 případů pytláctví, letos zatím osm. Případy jsou napříč krajem. Bohužel, pachatelé nejsou vždy dopadeni," řekl mluvčí středočeské policie Jakub Vinčálek s tím, že objasněnost není vysoká.
Loni na podzim pytláci bez skrupulí ohrozili i životy zubrů a divokých koní v rezervaci nedaleko Benátek nad Jizerou. "Na stezce vyšlapané zvířaty jsme našli dvě nastražená drátěná pytlácká oka. Jde o metodu, která je pro zvířata velmi trýznivá," říká Dalibor Dostál, ředitel organizace Česká krajina, která v rezervaci pracuje na navrácení těchto zvířat do volné přírody. Pachatel dopaden nebyl.
Lánský případ je v lecčems průkopnický. Podle Miloše Baláka je důležitá i prevence. "Snažíme se pytláctví především předcházet. Naši zaměstnanci bydlí v hájovnách v lese. Chodí a jezdí po revíru. Používáme moderní fotopasti, a to i na zloděje dřeva. Nepodceňujeme situaci, byť zmíněný případ byl v lánském revíru první po asi patnácti letech," říká lánský lesník.

Policie kontroluje lesy dvěma drony
Moderní technologie zavádí i středočeská policie. Kromě DNA profilů začala nedávno používat třeba dva policejní drony s optickými senzory za dva miliony korun. "Používáme je v náročných podmínkách, prověří velké plochy území. Jsou prioritně určeny k nasazení v prostoru Chráněné krajinné oblasti Brdy," potvrdila mluvčí příbramské policie Monika Schindlová. Drony budou nad rozsáhlými lesními porosty hlídkovat a pomáhat třeba pyrotechnikům, hasičům nebo při pátracích akcích. Policisté je budou používat i k odhalování nelegálních skládek, ale třeba i zlodějů dřeva.
Podnik Lesy ČR eviduje na lesních správách v okolí Nymburka, Mělníka, Kácova, Křivoklátu, Lužné a Nižboru od roku 2011 do roku 2017 krádeže až 2 300 metrů krychlových dříví. "Zloději kradou převážně jehličnaté souše, ale výjimkou nejsou ani krádeže zdravých stromů. Krádež pořezané kulatiny je spíše výjimkou," uvedla Eva Jouklová, mluvčí státního podniku.

Fakta
Pytláctví jako trestný čin Od roku 2010 jsou pytláctví a nelegální lov ryb nově trestnými činy proti životnímu prostředí s mnohem přísnějšími tresty než dosud. Až dva roky vězení hrozí nyní pytlákům, kteří uloví zvěř či ryby v hodnotě nikoliv nepatrné, jak říká trestní zákoník, úlovek ukrývají nebo distribuují dál. Až na pět let za mříže pak může jít člověk, který pytlačí v organizované skupině, prodejem masa se značně obohatí nebo je to osoba, která má ochranu životního prostředí v popisu práce. Pět let vězení hrozí také tomu, kdo bude pytlačit krutým způsobem, hromadně či v době hájení nebo byl už za pytláctví v posledních třech letech trestán.