Ptačí rok v Labských pískovcích: Tetřívek (Děčínský deník)

Labské pískovce
U příležitosti desátého výročí vyhlášení Ptačí oblasti Labské pískovce v roce 2014 se Správa Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce rozhodla čtenáře Děčínského deníku blíže seznámit s třinácti typickými zástupci ptačí říše, které v ní můžete spatřit. Dnes je na řadě Tetřívek obecný - viz infobox v tomto článku.
Co je to ptačí oblast?
Ptačí oblasti (Special Protection Areas SPA) jsou území (například rybníky, mokřady, lesní komplexy nebo části zachovalé zemědělské krajiny) v členských státech Evropské unie, vymezené k ochraně vybraných ptačích druhů.
Ptačí oblasti, kterých je v České republice v současnosti 41, vyhlašuje vláda daného státu, která tím přebírá zodpovědnost za udržení silných a životaschopných populací ptačích druhů, pro které byla ptačí oblast vyhlášena. Ptačí oblast Labské pískovce má celkovou rozlohu 35 570 hektarů. Pokrývá celé CHKO Labské pískovce, celý NP České Švýcarsko a východním směrem přesahuje mezi Chřibskou a Krásnou Lípou do CHKO Lužické hory až k rybníkům Světlík a Velký rybník. Ptačí oblast Labské pískovce byla vyhlášena pro tyto čtyři druhy ptáků, kteří jsou z pohledu EU ohroženi: Sokol stěhovavý (Falco peregrinus), datel černý (Dryocopos martius), výr velký (Bubo bubo) a chřástal polní (Crex crex).
Na území této oblasti však žijí a hnízdí i další druhy evropsky ohrožených ptáků, jako je například čáp černý (Ciconia nigra), orel mořský (Halilaeetus albicilla), jeřáb popelavý (Grus grus) nebo třeba ledňáček říční (Alcedo atthis).
Z uvedeného přehledu je patrné, že Ptačí oblast Labské pískovce hostí mimořádně bohatý a pestrý ptačí svět, který má i velký celoevropský význam. Pro mnohé čtenáře bude asi překvapující, že se u nás mohou setkat s tak vzácnými a neobvyklými druhy.
Projekt "Ptačí rok v Labských pískovcích" vznikl ve spolupráci s ČSOP Děčínsko, který vydal kalendář pro rok 2014 s kresbami od děčínského grafika Petra Nesvadby. Kalendář máte možnost si koupit i na Správě CHKOLabské pískovce.

Správa CHKO Labské pískovce

Tetřívek obecný (Tetrao tetrix)
Tetřívek obecný je jedinečný ptačí druh s výjimečnou přírodovědnou a kulturní hodnotou. Plachý tetřívek vyvolává romantické představy tajemného obyvatele odlehlých a nepřístupných míst jako jsou slatiny, rašeliniště či vřesoviště. Okázalé předvádění tetřívků a tetřevů na tokaništích fascinovalo lidstvo již od nepaměti. Tetřívek má za sebou také dlouhou historii jako lovný pták. Jeho lov býval vrcholným loveckým zážitkem. Společně s tetřevem dal základ mnoha místním geografickým jménům a pojmenováním.
Tetřívek býval ozdobou naší krajiny. Černý kohout upoutá nápadnými, krvavě červenými pouškami nad očima a ocasem, jež v toku rozevírá do širokého vějíře. Nenápadné hnědé zbarvení pomáhá samičce zajistit pokračování rodu. Starost o hnízdo, snůšku a mláďata je její výsadou. Stejně jako u jiných kurovitých kuřata vodí a vyhledává jim drobný hmyz a posléze i potravu dospělých tvořenou brusnicemi, vřesem, jehnědami či pupeny dřevin.
Tetřívek je stálý pták a dostatek kvalitní potravy na podzim je předpoklad pro přečkání zimy. Při vyšší sněhové pokrývce vzdoruje zimě ukrytý do záhrabu ve sněhu. Větve stromů, především bříz, mu poskytují místo pro hřadování. S příchodem jara nastává nejslavnější tetřívčí čas - tok. Již v březnu se kohout vybarví do lesklého svatebního šatu. Bublání tetřívků, kterým dávají samci najevo svoji touhu po námluvách, se nese noční krajinou někdy již dlouho před rozedněním. Od svítání se kohouti předvádějí samičkám na tradičních, odlehlých a otevřených prostranstvích a soupeří o jejich přízeň. Svádějí přitom řadu soubojů, které jsou naštěstí nekrvavé. Avšak spatřit dnes větší množství kohoutů na tokaništi je minulostí.
Tetřívek obecný z naší přírody dramaticky ubývá. Jeho stavy poklesly na kritickou úroveň. Zatímco dříve býval souvisle rozšířen v celé západní a střední Evropě, dnes se vyskytuje pouze ostrůvkovitě a izolovaně od těžiště jeho současného výskytu na Sibiři a ve Skandinávii. Pokles početnosti započal před více než sto lety. Na území České republiky dosáhla jeho populace patrně největší početnosti okolo roku 1910. Od té doby ubývá, nejvíce však v posledních čtyřiceti letech. V osmdesátých letech byl zaznamenán jeho dočasný vzestup v imisemi poškozených lesích v pohraničních oblastech a vojenských výcvikových prostorech. Plochy vzniklé na místech poškozených lesních porostů tetřívkovi poskytly dočasně vhodné stanoviště.
Tetřívek je druh citlivý na změny v jím preferovaném prostředí. K životu potřebuje otevřenou krajinu s nízkým zapojením dřevin. Vyhledává lesy prostoupené světlinami s porosty borůvčí, brusinek a vřesu, které mu poskytují potravu i úkryt. Vysoušení rašelinišť, zarůstání či zastavování otevřených ploch, intenzivní lesnické hospodaření a nadměrné turistické či sportovní aktivity mění krajinu. Ubývá tak míst k životu pro tetřívka. Oslabené, málo početné populace jsou ohroženy predátory jako prase divoké, liška nebo jezevec, a nepřízní počasí. Současný stav populace tetřívka v České republice je odhadován na 800-1000 kohoutů.
Posledními výspami jeho rozšíření se staly oblasti pohraničních pohoří a některé vojenské újezdy. Rovněž oblast Labských pískovců bývala pro tetřívka domovem. Poslední tokající tetřívci obecní byli zaznamenáni v oblasti Vysokého Sněžníku, Rájce a Tisé.
V důsledku rozvoje lesa na imisních holinách tetřívek ztratil vhodná stanoviště. Před vymizením lze tetřívka ochránit zamezením likvidace jeho prostředí a vytvářením nových vhodných biotopů.