Pytláci v hukvaldské oboře stříleli muflony a daňky (Mladá fronta DNES)

HUKVALDY
Nelítostní a drzí. Dva pytláci se rozhodli decimovat stáda muflonů a daňků v cenné hukvaldské oboře. Jenže tentokrát narazili a byli policií dopadeni. V případech pytláctví je to výjimečný závěr vyšetřování.

            Krev na sněhu a stopy po vyvržení zvířete. A také střelba v noci. Už na počátku roku bylo jasné, že do obory pod hradem Hukvaldy se nejméně dvakrát dostali pytláci lačnící po trofejích a masu z muflonů a daňků.

            „Případu se ihned ujali kriminalisté zabývající se hospodářskou trestnou činností. Díky výborné spolupráci s odborníkem a revírníky obory se podařilo zúročit stopy z místa činu, které pak vedly ke zjištění dvojice pachatelů,” uvedl frýdecko-místecký policejní mluvčí Vlastimil Starzyk.

            Do obory se vkrádali dva muži: 18letý z Frýdecko-Místecka a 31letý ze Šumperska. Zatímco mladší z dvojice dělal díky místním znalostem průvodce, druhý střílel. K dohodě stačilo, aby mladý dostal za odměnu dvě daňčí kýty a příslib darování loveckého psa. Proto komplice přivedl k oplocení, které poměrně snadno překonali.

            Poté našel stáda zvěře. Starší z dvojice pak zacílil opakovací kulovnicí se speciální optikou a pálil. „Z obory si nelegálně ulovenou zvěř pachatelé odvezli osobním automobilem. Celkem upytlačili tři muflony a jednoho daňka v celkové hodnotě okolo dvou set tisíc korun,” přiblížil policejní mluvčí Starzyk.

            Policisté při prohlídkách našli zbytky ulovené zvěře, částečně zpracované trofeje a zbraně pytláků. Oba už byli obviněni z pytláctví, za což mohou jít do vězení až na pět let.

            Podle správce obory Milana Koutného měli poslední větší problém s pytláky na konci devadesátých let. Nyní se je snažili dopadnout při noční střelbě, jenže utekli. Policie však podle stop viníky brzy našla.

            Hukvaldská obora patří mezi nejcennější přírodní lokality Moravskoslezského kraje. První zmínka o tamním oborním chovu pochází už z roku 1567. Oboru tehdy založil olomoucký biskup Vilém Prusinovský, který dostal jelení a daňčí zvěř od šlechticů i císaře Maxmiliána II.

            Arcibiskupství olomouckému obora patřila do 2. světové války. Pak chátrala až do šedesátých let, kdy ji frenštátští lesníci obnovili a rozšířili. V současnosti má rozlohu 440 hektarů a v rámci restitucí oboru získala římsko-katolická církev. V posledních letech čítala chovná stáda v oboře okolo 140 kusů daňků, 120 muflonů a 25 divočáků.