Rysové se stěhují ze Šumavy na východ (5plus2.cz)

Šelmy se dostali ze Šumavy už na Novohradsko a Třeboňsko. "Rysí ženy" Josefa Volfová a Tereza Mináriková sledují jejich pohyb.

NOVÉ HRADY
Upíři v kožichu. Skočí na kořist ze stromu a vypijí jí krev. Takové předsudky kolovaly v minulosti o rysech ostrovidech. Podobně jako vlci a medvědi měli žrát lidi a masakrovat vesnice. Podle odborníků, kteří podporují návrat těchto šelem do českých lesů, hlavně na Šumavu, jsou to jen pověry.

„Rys loví hlavně v noci. Je tak plachý, že ho nezahlédnete. Podobně se člověku vyhýbají vlci a medvědi,” tvrdí Josefa Volfová z hnutí Duha. Spolu se zooložkou Terezou Minárikovou bojují za ochranu těchto druhů zvěře na Šumavě a v Beskydech. Volfová organizuje takzvané rysí hlídky, které mapují tahy a výskyt těchto kočkovitých šelem.

První rysy vypustili myslivci a ochránci přírody na Šumavu v roce 1970. Posledního totiž skolili lovci u Tábora v roce 1835. V osmdesátých letech minulého století přivezli správci CHKO do šumavských hvozdů celkem 17 zvířat původem ze Slovenska. „V roce 2000 už žila na Šumavě asi stovka rysů, dnes se jejich počet odhaduje na padesát. Hodně z nich skončí pod auty nebo ranou pytláků. Odhadujeme, že pytláci jich mají na svědomí nejméně padesát,” tvrdí Volfová, která jako „rysí žena” pročesala stovky kilometrů Šumavy a Beskyd. Dobrovolníci monitorují pohyb kočkovitých šelem pomocí obojků s vysílačkou a fotopastí. Podle pozorovatelů se rysi dostávají ze Šumavy až třeba do Brdských lesů nebo pod Kleť a na Novohradsko. Pohybují se v teritoriích o ploše až 150 čtverečních kilometrů. Ze Šumavy vedou jejich trasy třeba přes Prachatice a Písek. Jedince lidé zahlédli nebo zjistili jejich stopy třeba v Křemži, Ktiši, Loučovicích, Pohoří na Šumavě, Bohdalovicích. V posledních letech až na Třeboňsku.

 

Rysa v lese neviděli
„Na vlastní oči jsem rysa v lese neviděl, ale jeho stopy u nás ano,” říká hospodář mysliveckého sdružení v Nových Hradech Vladimír Kubeš.

Myslivci podle něj rysy tolerují, i když musí oželet mladou srnčí zvěř a zajíce. Nejvíc proti nim brojí farmáři. „Říká se, že si k lovu vybírají jen slabé a nemocné kusy zvěře. Není to docela pravda. Rys loví ze zálohy, nemůže tedy odhadnout, která kořist je slabší. Většinou zadáví ovce nebo kozy. I u nás si na to někteří chovatelé stěžují a chtějí po Ministerstvu životního prostředí odškodnění. Jiné je to u vlka, který zvěř uštve,” tvrdí Kubeš.

 

Před medvědem neutíkej
Novohradské myslivecké sdružení se šedesáti členy má na starost čtyři a půl tisíce hektarů lesů.

Podle Josefy Volfové objevily hlídky před rokem na Novohradsku párek rysů, který dával předpoklad, že založí rodinu. Pojmenovali je na Igora a Bonda. Od loňska ale už zvířata nezaznamenali.

Kromě rysů se na Šumavu vrátil první párek vlků. Správci šumavského parku ho umístili do čtyřhektarové obory. „Není to opravdové vypuštění do přírody, spíš do zoologické zahrady. Vsázím ale na to, že se k nám brzy dostanou vlci ze Saska,” míní zooložka Mináriková. Medvědi sice obydleli slovenské Tatry a část Beskyd, ale zoologové nepočítají, že se vrátí také na Šumavu. Potřebují totiž větší prostor. Také tyto šelmy se člověku spíš vyhýbají, i když poslední dobou si oblíbily prohrabávání odpadků a kontejnerů kolem vesnic. „Při takovém hledání potravy na ně může člověk snadno narazit. Měl by opatrně ustoupit,” radí Mináriková, která založila k rysům projekt Trans-lynx. Ukazuje na webu mapu migrace těchto kočkovitých šelem.