Vyhláškou chtějí zastavit divočáky (Hodonínský deník)

Zemědělci se radují, myslivce nechává chladnými. Takové jsou reakce na vyhlášku umožňující celoroční odlov divokých prasat.

Hodonínsko
Milionové škody na zničené úrodě. V některých místech na Hodonínsku jsou přemnožená divoká prasata. Přes zimu se ukrývají v lese a přes léto v polních lánech. Na kňoury je bohatý například Mutěnský les. "Největší škody mám na kukuřici. Divočáci jsou velká škodná, zničí asi dvacetinu úrody," upozornil Vojtěch Marek ze Statku Mutěnice.
S vysokými počty nejenom černé zvěře se pokouší bojovat ministerstvo zemědělství, a to novou vyhláškou. "Vypracovali jsme ji v reakci na rostoucí škody způsobené spárkatou zvěří na lesních porostech, zemědělských plodinách a pozemcích," uvedl mluvčí ministerstva Hynek Jordán. Do spárkaté zvěře patří kromě prasat i vysoká.
Nová vyhláška umožňuje celoroční odlov divokých prasat ve všech věkových kategorií bez ohledu, zda­li je to samice nebo samec. U některých druhů divoce žijících přežvýkavců vyhláška prodlužuje dobu lovení. Jordán zároveň uvedl, že z praxe se ukazuje, že největší škody působené zvěří jsou v místech pěstování plodin na velkých výměrách. Nejčastěji jde o energetické plodiny jako řepka, kukuřice či obilí.
To potvrzuje i předseda Okresního mysliveckého spolku v Hodoníně Radovan Mančík. "Nějakou dobu po nasetí kukuřice a obilovin se do ní prasata nastěhují. Jsou tam zcela nedostižná a v bezpečí. Ve velkých lánech se nedají lovit, což je asi z poloviny příčina vysokých stavů černé zvěře," vysvětlil Mančík, který je zároveň i zemědělec.
Zároveň ale upozorňuje, že vyhláška nemusí být příliš účinná. "Mohla by snad částečně pomoci, ale nepovede ke snížení škod na polních kulturách. Musí se totiž vyřešit celá zemědělská politika. To znamená vrátit se k tomu, že by lány jakékoliv plodiny byly nejvýše dvacetihektarové. Dokud budou obrovské, třeba stohektarové lány, tak to nepovede ke snížení černé zvěře," dodal Mančík s tím, že myslivci tento problém nevyřeší. Petr Chaloupka je předsedou Okresní agrární komory v Hodoníně. Zároveň je i myslivcem. "Rozhodnutí střílet černou zvěř hlava nehlava každý rok sedláci vítají. To říkám jako sedlák. Za myslivce říkám, že je to pěkné, ale prakticky neproveditelné. V momentě, kdy je kukuřice šedesát sedmdesát centimetrů vysoká, tak už zvěř na poli nikdo neuvidí a nikdo ji není schopný lovit," řekl Chaloupka. Za rok 2014 se myslivcům na Hodonínsku podařilo ulovit na osmnáct set prasat.
Kromě prasat jsou na některých místech regionu problémy i se srnami. "Jsou vidět sto i dvousethlavá stáda. Na jeden kus srnčího se ale přitom počítá čtyřicet hektarů," porovnal Chaloupka.
U Bzence braly srny útokem vinice. "Ve vyhlášce nevidím problém, vnímám ji jako snahu řešit určitý nedostatek. Primární je, že u zvěře dančí, mufloní a u siků a jelenů se mohou o tři měsíce déle lovit mláďata. To může některým honitbám pomoci," doufá bzenecký myslivec a místostarosta Ivan Černý. V souvislosti s celoroční možností odstřelu divočáků ale oslovení myslivci poukazují na to, že žádný z nich by nelovil bachyni s mláďaty, což ale nově vyhláška umožňuje. A to ani přes jejich vysoké počty. "Ministerstvo se asi snaží o to, aby se myslivec nebál na prase vystřelit kvůli případnému trestu. Kdo trochu přemýšlí, tak nikdy v březnu nestřelí bachyni, za kterou cupitají malá selátka," říká Černý.
Divoká prasata navíc na Hodonínsku nemají přirozeného nepřítele. "Jejich regulace má tak v rukou jen člověk," uzavřel zemědělec Vojtěch Marek.