Na smečku vlků u Doks dohlížejí hlídky studentů a dobrovolníků (Českolipský deník)

Speciálně vyškolení dobrovolníci vyhledávají stopy, trus a srst, působí také jako prevence před pytláky

Doksy
O uplynulém víkendu poprvé vyšli do lesů v okolí Břehyně na Doksku. Studenti vysokých škol doplnění místními dobrovolníky vytvořili na Doksku takzvané "vlčí hlídky". Jejich cílem je monitorovat vlčí smečku, která se na Doksku pohybuje.
Hlídky sbírají důkazy o pohybu vlků, ale přítomností v terénu také odrazují potenciální pytláky.
"O víkendu se na Doksku uskutečnila první organizovaná akce. Byla úspěšná a povedla se," chválí si Miroslav Kutal, expert Hnutí Duha na velké šelmy a také organizátor vlčích hlídek v Beskydech, kde probíhají už od roku 2001. "Na Českolipsku vzniká skupina lidí, která plánuje vyrážet do terénu častěji. Součástí skupiny jsou i studenti, pro které je účast ve vlčí hlídce i součástí jejich disertační nebo diplomové práce."

Hlídkoval i starosta
Speciálně vyškolení studenti a dobrovolníci především vyhledávají v terénu takzvané pobytové stopy vlka, tedy stopy, trus a srst. Ze stop pořizují sádrové odlitky, trus a srst putují na genetické a potravní analýzy. "Ačkoli o víkendu nebyly úplně ideální podmínky, první hlídce na Doksku se pobytové stopy vlků podařilo najít. Na jednom z míst jsme našli stopy třech a na dalším čtyř vlků, což potvrzuje sedmičlennou smečku, i když nyní zřejmě rozdělenou," popsal pro Deník Miroslav Kutal.
První vlčí hlídky na Doksku se účastnil také starosta Hamru na Jezeře Milan Dvořák. "Je úžasné a vzrušující se pohybovat v místech, kudy vlci u nás ve volné přírodě pravidelně chvíli před vámi prošli a sledovat tak díky zanechaným stopám jejich chování a zvyky," napsal starosta na sociální síť. "Vcelku mě překvapilo, že se nevyhýbají ani frekventovaným či obydleným místům a že vlastně ani nevíme, jak nás v noci sledují, nenápadně pozorují a využívají naše cesty."
Svou přítomností v terénu dobrovolníci vlčích hlídek také odrazují případné pytláky od střelby na chráněné šelmy a zjišťují pokusy o nelegální lov (například zaznamenávají masité návnady, takzvané újedě). Působí tak jako prevence pytláctví, nejvýznamnějšího faktoru ohrožujícího velké šelmy.
Hnutí Duha v pondělí večer představilo v Doksech dokumentární film Causa Carnivora, zabývající se tím, proč se jinde v Evropě počty velkých šelem opět navyšují, zatímco v České republice jejich stavy nadále kolísají. Ve filmu byly použity i záběry pořízené fotopastmi v oblasti národní přírodní rezervace Břehyně - Pecopala. A také unikátní záběry, které na podzim 2014 pořídila dobrovolnice Hnutí Duha, která se při průzkumu krajiny Máchova kraje s vlkem setkala a krátké setkání stihla zaznamenat videokamerou.
"Byla to shodou okolností má žena. Tehdy jsme spolu poprvé vyrazili do Máchova kraje, abychom poznali prostředí, ve kterém jediná česká vlčí smečka žije," řekl Olomoučan Miroslav Kutal. Během pondělní besedy v Doksech také zmínil, že v Beskydech vlčí hlídky sice také stopují a monitorují vlky, ale že se jedná o jedince, kteří většinou přebíhají ze slovenské strany pohoří. "Smečka na Doksku je jediná, o které víme, že tu trvale pobývá a rozmnožuje se tu. Na území Česka se podle našich odhadů nyní pohybuje deset vlků, sedm z nich je právě z Českolipska." Ochránci přírody zatím nemají žádné nové informace v případu vlčice, která byla nalezena vloni na podzim uhynulá v lese u Brenné na Zákupsku. Dosud se ví pouze to, že zřejmě nebyla geneticky příbuzná se sedmičlennou smečkou, která se dál pohybuje na území Máchova kraje. "Ani tuto nepříbuznost ale nemůžeme zatím stoprocentně potvrdit, je to pravděpodobné tak na sedmdesát osmdesát procent," uvedl Miroslav Kutal. I kdyby vlčice skutečně nebyla se smečkou z Břehyně příbuzná, podle Kutala by to nic zvláštního neznamenalo. "Na území Německa se už dnes pohybuje na třicet vlčích smeček a nebylo by tedy překvapivé, kdyby se tato vlčice sem dostala například s partnerem při hledání nového teritoria," dodal vystudovaný biolog a ekolog.