Bobr se prý nemůže přemnožit (Jindřichohradecký deník)

Myslivci z Dolní Radouně se chtěli dozvědět víc o staviteli bobřích hrází a hradů

Dolní Radouň
V sále pohostinství Na Kopečku v Dolní Radouni u Jindřichova Hradce to v pátek večer hučelo jako v úlu. Kdo by si ale myslel, že se chystá nějaká taneční zábava, byl by na velkém omylu. Místní myslivecký spolek Zelené vrchy pořádal besedu o bobrovi evropském. Jak uvedl předseda spolku Ondřej Novák, jedná se již o třetí besedu pro širokou veřejnost. "Měli jsme již přednášky o srnčí zvěři a o rybožravých predátorech a nyní jsme zvolili téma bobra. I když se nás zatím výskyt bobra v přírodě netýká, pomalu se sem blíží a proto o něm chceme vědět víc," říká Ondřej Novák s tím, že na přednášku přišly i děti z mysliveckého kroužku a nechyběli ani kolegové z okolních spolků.
Jakmile se sál zaplnil, slova se ujal Jiří Šafář z CHKO Litovelské Pomoraví, který se od začátku 90. let věnuje výzkumu bobra na Olomoucku. Vysvětlil rozdíl mezi bobrem evropským a americkým, které přírodovědci od sebe odlišili až v 70. letech výzkumem DNA.
"Oba druhy mají vrozenou vlastnost stavět hráze a dělat nory. Velice dobře se umějí přizpůsobit prostředí. Bobr nedělá nic zbytečně, takže v terénu, kde je rozdíl hladiny vody a souše staví nory, ale když je úroveň terénu vyrovnaná, začne budovat hráze, aby zadržel vodu a bobří hrady dosahují tři až čtyři metry do výše. Vstup do nich je vždy pod vodou," seznamoval přítomné Jiří Šafář a doplnil, že bobr je po kapybaře druhý největší hlodavec na světě.
"Bobr je velice dobře přizpůsoben k životu ve vodě. Horní čelist slouží k zaseknutí do dřeva, které hlodá spodní čelistí. Pro hlodání pod vodou má vyvinutý kruhový svěrač, kterým zavře ústní dutinu," pokračoval v zajímavostech z bobřího života.
V současné době je v České republice odhadem 5,5 tisíce bobrů evropských, kteří jsou rozděleni v několika územích. Pro nás zřejmě nejblíže byly v novodobých dějinách návratu bobra zaznamenané stopy po jeho výskytu v roce 2012 na Slavonicku. Rozšířený je totiž v okolí Moravské Dyje, kam se dostal z Rakouska.
Podle Jiřího Šafáře se však bobři nemohou v přírodě přemnožit: "Bobři ve dvou a půl letech dospívají, opouští rodinu a hledají si nové teritorium, což mnohdy znamená urazit i desítky kilometrů."
Spolupořadatelem besedy v Dolní Radouni byl Český nadační fond pro vydru.

Bobr evropský
Průměrná hmotnost 23,4 kg
délka březosti 107 dní
počet mláďat 2 - 5 (1 x ročně )
bobří rodina může mít až patnáct členů, vedle samčího páru v ní žijí dvě generace mláďat
je býložravec a hlavní potravou je dřevo a lýko, denně zkonzumuje 0,5 - 2,5 kg hmoty