Proč ustoupit přírodě? (Lidé a země)

Divoká příroda je u nás vzácností. Většina ostrůvků divočiny je v nepřístupných místech, kde nebylo možné těžit dřevo či jakkoli jinak zemi hospodářsky využít. V budoucnu ale takových lokalit možná bude více.
Trendem ve střední Evropě je divočinu nejen zachovávat, ale i znovu vytvářet. V čele stojí Němci, kteří se zavázali vyčlenit divoké přírodě do roku 2020 dvě procenta země. Přestože Česko patří v ochraně přírody ke špičkám na starém kontinentě, s divočinou postáváme na startovní čáře.
"V Česku neexistuje žádná obecně přijatá definice divočiny. Stále jsme neukončili diskusi, jak k ochraně divoké přírody systematicky na úrovni státu přistoupit," říká Michael Hošek, člen Rady Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN).

Výnosný turismus
Téma české divočiny si zasvé vzalo Hnutí DUHA.
Propaguje místa s divokou přírodou a jejich rozšiřování. "Takový ambiciózní plán jako Němci zatím nemáme, chceme rozpoutat debatu o tom, kolik divoké přírody by u nás mělo být a kde by měla vzniknout první souvislá plocha o velikosti alespoň 1000 ha s možností dalšího rozšíření," vysvětluje Jiří Koželouh z Hnutí DUHA.
Touha lidí poznávat divoká zákoutí naší krajiny podle něj stále roste. Výzkumy ukazují, že nabízet zážitky z divočiny ohleduplným turistům a výletníkům dnes může přinášet mnohem větší zisk než například těžba dřeva. Proto by divoká území měla být otevřená lidem. "Jen máloco na českém venkově by mohlo překonat takovou turistickou atrakci jako třeba skrytá pozorovatelna se silným dalekohledem namířeným na strom nebo skálu, kde právě hnízdí orel mořský nebo sokol stěhovavý," myslí si Jiří Koželouh.

Co je pravá příroda?
Podle Jakuba Kašpara ze Správy Krkonošského národního parku a prezidenta Federace přírodních a národních parků Evropy (EUROPARC) pro střední a východní Evropu nabízí divočina kromě jiného vzácné poznání skutečné přírody.
"Máme pocit, že příroda je vlastně to, co je ve skutečnosti kulturní - zemědělská - krajina. Že les je ta skupina v řadách vysázených smrků, pod kterými roste jen borůvčí a tu a tam vřes, a tak dobře se tam hledají houby. A že vztahy v přírodě jsou takové pohádkové.
Zapomínáme, že se v přírodě dá také zahynout, zabloudit, ztratit. Potřebujeme divočinu, abychom si uvědomili, že skutečná příroda je ta, která tu byla, než jsme ji celou zkrotili a svázali, aby nám sloužila," upozorňuje Jakub Kašpar.

Krajina bez člověka
Důvodů k zachování a rozšiřování ostrůvků člověkem nerušené přírody je mnoho: zachování portfolia všech ekosystémů, možnost studovat přirozené proměny přírody nebo její přizpůsobování se klimatickým změnám. "I když je to pro nás z naší biologické podstaty těžké, měli bychom si dovolit v určitých oblastech nic nedělat a jen sledovat.
Sledovat, co příroda bez naší intervence dělá jak z pohledu vědeckého, tak společenského. A dovolit lidem prožít si to na vlastní kůži," dodává Michael Hošek z IUCN.

4 NEJ ČESKÉ DIVOČINY
1 Velké šelmy u nás
Velké šelmy se vracejí do českých hor, kde kdysi patřily mezi běžná zvířata.
Stejně jako jinde v Evropě jde o dlouhodobý trend. Nevyžadují vždy jen divočinu, a přestože se vyhýbají kontaktu s člověkem, jsou schopny žít i v kulturní krajině. Podle odhadů Hnutí DUHA se k nám zatoulávají 1-2 medvědi, žije u nás asi 80 rysů a 10-15 vlků. Velké šelmy monitorují a ochraňují před pytláky tzv. rysí a vlčí hlídky.
Každý rok se zapojí zhruba 150 dobrovolníků.

2 Pralesní pták tetřev hlušec
Pokud někde v přírodě uvidíte tohoto velkého kurovitého ptáka, pak je pravděpodobně někde poblíž "divočina".
Tetřev hlušec je totiž jejím typickým představitelem, který se nerad nechává vyrušovat lidmi. Jinak je příliš ve stresu a nedokáže úspěšně vychovat mláďata. Největší populace žije na Šumavě.

3 Světová rarita v české přírodě
Jelena bílého sice nepotkáte v divokých koutech, je ale naprostou raritou mezi zvířaty žijícími u nás. Ve volné přírodě tato vzácná zvířata, původem pravděpodobně z Persie, už nikde na světě nežijí. K nám se exotičtí jeleni s bílou srstí a uhrančivýma modrýma očima dostali kolem roku 1780 a vlastnily je tehdejší významné šlechtické rody. Dnes je můžete vidět v oboře Žleby u Kutné Hory, v Janovicích u Heřmanova Městce nebo v oboře Kopidlno u Jičína. Spatřit bílého jelena prý přináší štěstí.

4 Orel mořský
Největší orel s rozpětím křídel až 2,5 m se pravidelně objevuje na Třeboňsku, Českobudějovicku, Českolipsku a na jižní Moravě u Novomlýnské nádrže. Spatřit můžete tyto krále vzduchu v okolí větších nádrží, řek a rybníků. Dnes je v Česku odhadem asi 100 hnízdících párů.