Ve městech se stále častěji objevují druhy z lesů a luk (karvinsky.denik.cz)

Mění se doba a mění se i příroda kolem nás. A mnohé ze zvířat, které stále bereme jako klasické obyvatele lesů a luk, se stěhují za námi do měst.

"Základními předpoklady pro přežití je potrava, úkryt a možnost vyvést mláďata. Tím, jak civilizace zabírá stále více přírodního prostředí, jsou živočichové postaveni před otázku, zda jsou schopni přizpůsobit se antropogennímu prostředí, nebo ne. Tato přizpůsobivá zvířata nám pak dělají doprovod kolem našich sídel nebo přímo v nich. A o ty ostatní se musíme buď postarat v jejich původním místě výskytu, nebo se v horším případě dostávají na listinu vymřelých druhů," popisuje jedna z vedoucích pracovnic Agentury ochrany přírody a krajiny ČR v Ostravě Ivona Kneblová.
Její slova potvrzují i telefonáty, e-maily i osobní postřehy některých čtenářů. Lišku například viděli lidé v areálu bývalé firmy Kavoz mezi Karvinou a Petrovicemi. "Lidské stavby často imitují přírodní prostředí. Například patrové domy s různými římsami, výklenky, větracími otvory, prasklinami mezi panely napodobují prostředí skal. Toho využívají pro své hnízdění rorýsi, poštolky nebo pro úkryty netopýři," vyjmenovává dále Ivona Kneblová.

DOBROU CHUŤ
Mnoho živočichů se pak do měst stahuje také za potravou, kterou sami ve velkém vyhazujeme. "To láká zejména hlodavce, krkavcovité ptáky, jako je havran, straka nebo sojka, nebo také lišky. V zimě lidé přikrmují drobné ptactvo. A koncentrace drobných živočichů láká dravce a šelmy, jako jsou zmíněná poštolka, sovy, kuny a další," vysvětluje odbornice.

DIVOČÁCI V CENTRU
Jsou tu také divočáci. Ti bývají k vidění především v příměstských částech, stávají se ale také případy, kdy se v našem regionu prohnali i centry. "Toto zvíře může působit škody v zahradách, ale může být i nebezpečné při střetu s člověkem. Časté škody také působí strakapoudi a datli na fasádách zateplených domů," zamýšlí se odborníci nad otázkou, zda tyto migrace mohou přinést i některá negativa.

KDYŽ SE KUNY BAVÍ, MOTORISTÉ ZUŘÍ
Nejeden motorista například nemá rád kuny, které občas ničí kabeláže zaparkovaných automobilů. Proč? "Kuny využívají auta jako bezpečný úkryt, v studených či mrazivých dnech je pozvolna vychládající motor skvělým zdrojem na zahřátí. Rozkousávání kabelů žádný účel nemá, prostě jako každá šelma si i kuna ráda pro zábavu něco okusuje," vysvětlila Ivona Kneblová.

VÍCE UŽITKU NEŽ ŠKOD
Zvířata ve městě ale obecně přinášejí daleko více užitku, než škod. Rorýsi a netopýři spořádají obrovské množství dotěrného a obtěžujícího hmyzu. Poštolky nebo sovy nás zase zbavují drobných hlodavců, stejně jako zmiňované kuny.

DO BUDOUCNA VÍC A VÍC
Vývoj do budoucna? Setkávání s divokými zvířaty bude přibývat. Ze savců v poslední době stále přibývají zejména různé druhy netopýrů, lišky a divočáci. Z ptáků je to v posledních letech nápor zejména krkavcovitých, objevuje se dříve typický obyvatel lesa sojka, přibývá i datlovitých.
"Na řekách protékajících městy je možné pozorovat morčáky velké, rybožravé kachny, které ještě před pár lety byly naprostou raritou i ve volné přírodě. Zejména v části měst s rodinnou zástavbou využívají různé zídky a skalky ještěrky obecná i živorodá," doplnila k vývoji, který nás v nejbližší budoucnosti čeká, Ivona Kneblová."