Divočáci ve městech vyvracejí ploty a likvidují zahrady (Mladá fronta DNES)

Přes rekordní počet odstřelených divočáků jejich konflikty s lidmi pokračují. Psáry je chtějí střílet přímo v obci.

STŘEDNÍ ČECH
Po cestě v Psárech kráčí mezi oplocenými pozemky muž a proti němu jde rodina. Na tom by nebylo nic divného, kdyby to nebyla rodina divočáků. "Takových příhod jsme tu měli mnoho. Proti vám se valí deset prasat a vy nemáte kam uhnout," líčí tamní místostarostka Vlasta Málková.
Problém s divokými prasaty ve zmíněné obci i Dolních Jirčanech, které pod ni spadají, začíná být vážný. Proto zažádali o povolení odstřelu a naháňky přímo v obci. "Prasata jsou u nás neskutečně přemnožená a lidé se jich už bojí. Od půlnoci do třetí hodiny ranní tady na nějakého divočáka stoprocentně narazíte, ale někdy je potkáte i ráno. Zatím naštěstí nikoho nenapadli," říká Málková.
Větší zástavba znamená více návštěvníků okolních lesů, a tak zvířata se po sklizni kukuřice a řepky přesouvají do míst, kde mají klid. Paradoxně blíže k lidem. "Třeba naše bývalá třešňovka i ořechovka jsou zarostlé a prasata tam mezi šípky a bodláky tráví celý den a nikdo je neruší. V noci pak vyrazí shánět potravu v nejbližším okolí," říká předseda mysliveckého spolku Borovina Psáry Ladislav Racz.
Lidé, kteří mají nemovitosti u lesa, jsou podle psárské místostarostky na divočáky vcelku zvyklí. "Ale prasata už se dostávají do vyloženě obydlených lokalit, kde s nesmírnou drzostí vyvracejí a rozbíjejí ploty zahrad. Nejdříve jsme lidem říkali, aby na zemi nenechávali jablka ani posekanou trávu, ale ani to nefunguje," popisuje. Prasata už vyrazila i na zdejší fotbalové hřiště, které je mezi rodinnými domy. "Při tom musela projít po osvícených asfaltových cestách. Nevadí jim ani blikání světel či použití pachových sprejů," míní Málková.
Lákadlo vyrazit na pěstěný trávník je jasné. "Vzal jsem si rýč a zkusil jsem rýt ve stařině. Pod starou trávou jsem žížalu ani brouka nenašel. Kdežto pod udržovaným trávníkem, který se zavlažuje, má hmyz dobré podmínky pro život a prasata to cítí," vysvětluje Racz.

Cesta do městaSituace se v posledních dnech zhoršila také v Mníšku pod Brdy, v jehož centru na jaře myslivci tři divoká prasata zastřelili. "Divočáci teď začali do středu města zase chodit ve velkém a není to příjemné. Našli si jiné místo na kraji louky Pivovárka, přímo před obchoďákem u parkoviště. Během jedné noci ho neuvěřitelně zruinovali. A stěžovali si i lidé odjinud," líčí mníšecká místostarostka Daniela Páterová.
Radnice proto svolává na příští týden poradu. "Tam si řekneme, co je třeba podnikat dále. Musíme se poradit, jestli se sejdeme s myslivci a odhodláme se k dalším odstřelům," plánuje místostarostka.
Podle ní je těžké určit, zda se zvířata vyhnula části pod zámkem, kde si na ně lovci před půl rokem počíhali, nebo tentokrát přišla z druhé strany. "Tehdy tam přestala chodit. Pochopila, že je to pro ně nebezpečné," popisuje.
Snaží se i úředníci. Referent Městského úřadu Černošice, který má myslivost v regionu na starosti, nařídil zvýšené odlovy a myslivci jeho požadavky ještě překročili. "Od dubna 2014 do konce března 2015 u nás bylo uloveno 1 997 divočáků, v následujícím mysliveckém roce to bylo ještě o 753 kusů víc," zmiňuje nárůst 38 procent Ivo Hrzán.
"Spousta lidí proti myslivcům vystupovala, ale teprve teď si začínají uvědomovat, že jim pomáhají. Třeba jako v Mníšku, tamní obyvatelé už to pochopili. Všichni na ně nadávali a oni je de facto spasili," myslí si.
Letos se zatím podařilo odstřelit asi polovinu z loňského stavu, tedy 1 500 kusů. Doba největšího odlovu připadá na podzimní a zimní měsíce. "V probíhajícím mysliveckém roce už čísla odlovených divokých prasat asi nebudou tak vysoká. Výše odlovu se musela někde projevit, proto jejich stavy klesly. Minulý rok byl rekordní," říká Ivo Hrzán.
Sám se rozhodl ve svém volném čase pořádat diskuse s obyvateli postižených oblastí. Tu premiérovou absolvuje v pátek právě v Psárech.